Analýza: Kdo vydělal na andské krizi? Téměř všichni

Roman Gazdík
13. 3. 2008 23:50
Mezi poraženými se ocitli jen partyzáni z FARC a USA
Kolumbijský prezident Álvaro Uribe (vlevo) si podává ruku s venezuelským Hugo Chávezem (vpravo). Uprostřed dominikánský Leonel Fernandéz.
Kolumbijský prezident Álvaro Uribe (vlevo) si podává ruku s venezuelským Hugo Chávezem (vpravo). Uprostřed dominikánský Leonel Fernandéz. | Foto: Aktuálně.cz

Analýza - Latinská Amerika v pátek 7. března sledovala zvláštní druh reality show střihnutý místní telenovelou. Jenže tentokrát nešlo o poslední dobrodružství svedené služky s temnýma očima, nýbrž o setkání hlav latinskoamerických a karibských států v dominikánském Santo Domingu.

"Mělo to veškeré náležitosti k tomu, aby se zvedl rating," komentoval toto vážné setkání s nadsázkou kolumbijský týdeník Semana "Vzrušení, potyčky, komické momenty, napětí, usmíření a šťastný konec."

Summit v Dominikánské republice měl původně řešit regionální energetickou spolupráci, nakonec ji však zastínilo mávání šavlemi mezi Venezuelou, Ekvádorem, Nikaraguou a Kolumbií.

Ekvádor na hranici poslal i speciální jednotky IWIA alias "zlo džungle"
Ekvádor na hranici poslal i speciální jednotky IWIA alias "zlo džungle" | Foto: Reuters

A ten, kdo minulý týden sledoval, jak se na jedné i druhé kolumbijské hranici shromažďují tisíce ekvádorských a kolumbijských vojáků a prezidenti se navzájem obviňují z genocidy, jen nevěřícně kroutil hlavou, když viděl, jak se stejní lidé v Santo Domingu energicky objímají.

Zejména kolumbijský střízlík Álvaro Uribe byl v tomo směru aktivní. Jeho oblíbeným trikem bylo pobíhat po sále a plácat své nic netušící kolegy, ještě nedávno považované za nepřátele na život a na smrt, dlaničkou do zad.

Ani největší optimisté nečekali, že může mít setkání protivníků tak šťastný konec.

Čtěte také: Krize v Andách končí. Venezuela vysílá diplomaty

Krize v Andách

Vývoj událostí dal nakonec zapravdu těm, kteří tvrdili, že tu nešlo o nic jiného než o politiku. Snad jenom ekvádorský prezident Rafael Correa si myslel něco jiného, a právě on také Uribeho pokusy o fyzický kontakt vydýchával nejhůře.

Krizi na jihoamerickém subkontinentu odstartoval kolumbijský útok 1. března na tábor Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), které s vládou bojují už více než 40 let. Při útoku podle posledních informací zahynulo téměř třicet povstalců, mezi nimi i číslo 2 v hierarchii této organizace Raúl Reyes.

Problémem bylo, že se tábor nacházel několik kilometrů uvnitř ekvádorského území a Ekvádor o útoku nebyl informován.

Bombardovaná země Kolumbii obvinila, že porušila její suverenitu, Bogota na oplátku obžalovala Correu a venezuelského prezidenta Huga Cháveze z podpory terorismu. Uribe dokonce vyrukoval s tím, že Cháveze obviní u trestního tribunálu v Haagu. A Chávez i Correa na hranici s Kolumbií poslali tisíce vojáků.

Každé ze zainteresovaných zemí však nešlo o nic jiného, než přesvědčit Jihoameričany i svět, že je to právě ona, kdo třímá v rukou otěže regionu.

A všichni se nyní mohou cítit vítězi.

Čtěte také: Krize v Andách: tanky a tisíce vojáků na hranicích

Kolumbijský mariáš

Bez jakýchkoliv pochyb to platí o Chávezovi. Mnozí se podivovali, jak rychle se venezuelský prezident zapojil do pře, která se ho vlastně netýkala. FARC se však v posledním roce proměnily v symbol jeho politického vlivu v regionu. Stejnou roli hrají i pro Uribeho.

Přetahovaná mezi dvěma prezidenty o FARC se koná už několik měsíců

Chávez byl Uribem nejdříve jmenován a pak na podzim i odvolán z pozice hlavního vyjednavače s partyzány. Venezuelský prezident pak reagoval oznámením, že jemu, a ne Uribemu, FARC předají tři z více než čtyřiceti zadržovaných rukojmích. Uribe následně kontroval (pravdivým) obviněním, že guerilla jednoho z rukojmích, kteří měli být předáni, vůbec nemá.

Čtěte také: Kolumbijská guerilla lhala: malého Emmanuela nemá

O rukojmích FARC chtěl natočit film americký režisér Oliver Stone
O rukojmích FARC chtěl natočit film americký režisér Oliver Stone | Foto: Reuters

A hra na škatulata pokračovala dále. Poté, co byli dva rukojmí skutečně propuštěni, podpořil Uribe statisícové demonstrace, které se proti FARC konaly po celém světě. Chávez pak zajistil propuštění dalších rukojmích. A následně už přišel zmiňovaný útok a zabití Reyese. To samozřejmě nemohl venezuelský prezident nechat jen tak, a musel se tedy do věci vložit znovu.

S každým dalším tahem se vavříny pro regionálního vítěze přesouvaly z jedné strany na druhou. A nyní se poprvé zdá, že se za něj mohou prohlásit všichni.

Vítěz Chávez, vítěz Uribe, vítěz Correa

Nejlépe to pochopil Chávez, který všem ukázal, že se mír v regionu neobejde bez jeho požehnání. Zatímco Correa a Uribe na sebe v Santo Domingu zpočátku štěkali, on se celou dobu stylizoval do pozice smiřovatele.

Karta kolumbijského prezidenta byla totiž přebita a Uribe se ocitl v regionální izolaci. Kromě Spojených států nenalezl v regionu žádného jiného spojence, a Chávez tak mohl omlouvajícího se Kolumbijce blahosklonně přijmout zpět jako kajícného ztraceného syna.

Uribe se může cítit jako vítěz
Uribe se může cítit jako vítěz | Foto: Reuters

Jako vítěz se ovšem může cítit i kolumbijský prezident. Podařilo se mu (zatím) přesvědčit státníky ostatních zemí, že není pouze loutkou Spojených států, které jeho zemi podporují miliardami dolarů vojenské pomoci, ale že v jeho boji s FARC jde o samu existenci Kolumbie.

Také se mu za potlesku hlav států v Santo Domingu povedlo vybruslit z izolace a ukázat, že je politikem, který se dovedně pohybuje v nepřátelském prostředí.

Čtěte také: Ekvádor zatkl pět kolumbijských povstalců

Ekvádor zase na Kolumbii vymámil slib, že už suverenitu jeho území nikdy neporuší. Nejde přitom o jediný incident, kdy k tomu došlo. Země si vyměňovaly ostré diplomatické nóty už před rokem, kdy Bogota z letadel na ekvádorské hranici sypala toxické chemikálie ničící koku.

A kdo se tedy octl na straně poražených?

Poražené USA, poražené FARC

Především to byly USA. Zjistily totiž, že je nikdo neposlouchá. Nepodařilo se jim přesvědčit ani jednu zemi v regionu, aby Kolumbii také podpořila. Ukázalo se to i na zasedání Organizace amerických států (OAS), které o krizi obšírně jednalo.

Rojas: zabil svého šéfa a uřízl mu ruku.
Rojas: zabil svého šéfa a uřízl mu ruku. | Foto: Reuters

Sotva totiž od jednacího stolu Spojené státy odešly a politici se bez jejich účasti přesunuli do Santo Dominga, dohoda byla najednou možná.

Jako druhým poraženým se ukázali být teroristé z FARC. Slib Uribeho, že bude svůj hon na guerilly pořádat pouze na kolumbijském území, jim sice umožňuje, aby se začali častěji skrývat na půdě okolních států, že se však musejí k takovým úskokům vůbec uchylovat, svědčí o tom, že je pro ně situace v Kolumbii nebezpečná.

Guerilla plná zrádců

Během jednoho týdne FARC také v boji přišly o dva předáky svého sedmičlenného vedení, dosud přitom takto nezemřel v průběhu více než čtyřicetileté historie jejich odporu ani jeden. A to, jak zahynul Ivan Ríos, jen svědčí o poměrech, které v guerille panují.

Ríosův osobní strážce Pedro Pablo Montoya zvaný Rojas svého šéfa i s jeho přítelkyní kvůli odměně zastřelil a uřízl mu ruku, kterou přinesl jako důkaz vojákům.

Čtěte také: Kolumbie se hádá, zda platit miliony vrahům z FARC

I druhý ze zabitých vůdců Raúl Reyes byl zrazen. Informace o místě jeho pobytu byly sice získány sledováním signálu jeho satelitního telefonu, poté však prý byly potvrzeny i členy FARC přímo z džungle.

Marulanda (vpravo) jednal o míru s bývalým prezidentem Andrésem Pastranou (vlevo). Uribe schůzky s FARC odmítá.
Marulanda (vpravo) jednal o míru s bývalým prezidentem Andrésem Pastranou (vlevo). Uribe schůzky s FARC odmítá. | Foto: FARC-EP

Kokain sytí válku

Zprávy kolumbijské vlády o tom, že se organizace zevnitř rozkládá, se tak mohou ukázat jako pravdivé. Jejímu šéfovi Manuelu Marulandovi je navíc téměř 80, je údajně nemocný a jako s jeho nástupcem se počítalo právě s Reyesem.

Přesto by byly úvahy o možném brzkém ukončení zdlouhavého kofnliktu předčasné. V guerille se stále nacházejí tisíce lidí, jejichž hlavním příjmem je obchod s drogami.

A jak ukazuje nedávná demobilizace pravicových paravojenských eskader smrti, mnoho teroristů může pouze svléknout uniformu a nerušeně v zabíjení a šíření teroru pokračovat dál.

Čtěte také: Chiquita zaplatila pokutu. Za financování teroristů

 

Právě se děje

před 3 hodinami

ANO odložilo sněm, přijalo pět členů bývalé brněnské buňky

Předsednictvo hnutí ANO schválilo odložení republikového sněmu kvůli koronavirové epidemii, zatím na neurčito. Původně byl plánován na konec ledna. Vedení ANO také rozhodlo o přijetí pěti nových členů, které navrhla jihomoravská organizace hnutí. Sdělil to hlavní manažer ANO a poslanec Jan Richter. Jde o lidi, kteří byli členy letos zrušené brněnské organizace.

"Předsednictvo hnutí ANO na svém úterním jednání schválilo odložení plánovaného republikového sněmu z důvodu aktuální epidemické situace. Znovu tento bod otevřeme na lednovém jednání a věřím, že už nám situace dovolí najít nějaký brzký termín," uvedl Richter.

Poslední sněm ANO se konal 17. února minulého roku. Místo předsedy obhájil premiér Andrej Babiš, pozici prvního místopředsedy pak předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek, který na funkci rezignoval v říjnu poté, co byl vyfotografován, jak bez roušky vychází z restaurace, která měla být kvůli šíření epidemie koronaviru uzavřena. Tehdejší schůzka stála pozici ministra zdravotnictví Romana Prymulu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy