Condoleezza Riceová má za sebou další den pracovní cesty po Blízkém východě. Šéfovi saudskoarabské diplomacie princi Fajsalovi ibn Abdal Azízovi Saúdovi představila plán dalšího postupu USA v Iráku. Jeho součástí je i nasazení dalších dvaceti tisíc amerických vojáků.
"Doufáme, že cíle tohoto plánu, bude dosaženo, bude to ale vyžadovat pozitivní odpověď ze strany samotných Iráčanů. Ostatní země mohou pomoci, ale hlavní zodpovědnost za přijetí nutných kroků mají právě oni," uvedl ministr.
Riceová je na Blízkém východě od soboty. Chce získat podporu arabských vlád pro stabilizaci v Iráku.
Klíč ke stabilizaci leží v Palestině
Riceová nespecifikovala, jak konkrétně by měl Rijád v Iráku pomoci. Řekla pouze, že úleva při vypořádání dluhů by byl dobrý prostředek. Před cestou na Blízký východ prohlásila, že Saúdská Arábie by se měla v Iráku angažovat víc než dosud, protože není v jejím zájmu mít chaotický stát v sousedství.
Ze Saúdské Arábie Riceová odcestovala do Kuvajtu, kde se s ní mají sejít její protějšky z osmi arabských států. V Egyptě, kde jednala v pondělí, řekla, že odpovědnost a riziko za Irák padá na všechny země v oblasti, protože je všechny vývoj v Iráku ovlivní.
Arabské státy sice situace v Iráku zajímá, zároveň jim ale leží na srdci vývoj izraelsko-palestinského konfliktu. A chtějí, aby se v něm USA více angažovaly.
Riceová v minulých dnech zástupce Palestinců a Izraele potkala. Výsledek? V příštích týdnech by se podle šéfky americké diplomacie měla konat třístranná schůzka, na níž bude kromě Riceové izraelský premiér Ehud Olmert a předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás.
Íránská jaderná otázka
Saudové i Riceová popřeli, že by se Saúdská Arábie pokoušela na schůzce zprostředkovat stanovisko Íránu. Podle některých médií přitom předal íránský hlavní vyjednávač v jaderných otázkách Alí Larídžání saúdskoarabskému králi Abdalláhovi dopis íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího.
List údajně obsahoval žádost, aby Rijád pomohl zmírnit napětí mezi Teheránem a Washingtonem.
"V otázce íránského jaderného programu se nejedná o konflikt mezi USA a Íránem. Je tu rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která Írán žádá, aby přestal obohacovat uran. Nejde výhradně o postoj USA, takže žádné zprostředkování se nekonalo. Írán musí reagovat na požadavek mezinárodního společenství," řekla Riceová na tiskové konferenci.
Larídžání už dřív poznamenal, že se saúdskoarabskými představiteli jednal. Zejména o situaci mezi sunnity a šíity a o bezpečnosti na Blízkém východě.
