Washington - Debata o tom, jakým způsobem postupovat v Afghánistánu, se v USA přiostřuje a příslušníci obou protilehlých táborů pouštějí do novin informace, které by ji mohly naklonit jejich směrem. Posledním aktem této pře jsou detaily z tajných diplomatických nót amerického velvyslance v Afghánistánu, který v nich odmítá nasazení dalších vojáků v zemi.
Karl W. Eikenberry přitom není kariérní diplomat, který by situaci ve válečné zóně nedokázal zhodnotit z vojenských pozic. Naopak, jedná se o o bývalého čtyřhvězdičkového generála, který byl dokonce vrchním velitelem amerických vojsk v Afghánistánu v letech 2005 až 2007.
Eikenberry versus McChrystal
Eikenberry se tak přímo postavil proti názorům současného velitele amerických a spojeneckých vojsk v Afghánistánu Stanleyho McChrystala, který požádal Obamu - rovněž v tajné zprávě - o 30 až 40 tisíc dalších vojáků, jinak prý hrozí, že bude válka ztracená.
McChrystalovo důvěrné zhodnocení situace v zemi se dostalo do médií už v září a generál pak začal za svou strategii - na vojenské poměry neobvykle veřejně - lobbovat, až ho veřejně pokáral i jeho nadřízený, ministr obrany Robert Gates.
Ihned poté se ukázalo, že požadavku Pentagonu na navýšení počtu vojáků odporuje viceprezident Joe Biden.
Gates znovu kritizoval úniky informací do médií ve čtvrtek. Je tímto jednáním prý "znechucen". Pokud údajně zjistí, kdo vynáší zprávy z Pentagonu, "bude to pro něj zřejmě znamenat konec kariéry."
Ministru obrany se nelíbí ani neoficiální informace, které prosakují do novin během vyšetřování střelby na základně Fort Hood, při které zemřelo 13 lidí.
"Všichni by měli držet huby," řekl Gates ve čtvrtek.
Těžké rozhodování
Obama už počet vojáků operujících v Afghánistánu navýšil a letos jich tam zamířilo dalších více než 20 tisíc. Americký prezident se však stále nerozhodl, jak postupovat dál. Různé scénáře, které má na stole, počítají dle deníku New York Times s deseti až patnácti, dvaceti, třiceti a čtyřiceti tisíci muži.
Minulý týden unikla do médií zpráva, že to bude okolo 34 tisíc vojáků, Bílý dům však informaci ihned dementoval s tím, že nic není ještě rozhodnuto. Zveřejnění Eikenberryho nót tak analytici vykládají jako protitah křídla, které se vyslání dalších jednotek do Afghánistánu brání.
Eikenberrymu podle zdrojů, se kterými mluvil deník Washington Post, vadí zejména korupce v afghánské administrativě. A také to že staronový prezident Hamid Karzáí nijak nesignalizuje, že by se transparentnost politiky měla stát v jeho dalším funkčním období prioritou.
Pomáhat a chránit
"Eikenberry vyslovil hluboké výhrady týkající se Karzáího nevyzpytatelného jednání a korupce uvnitř jeho vlády, prohlásil americký činitel obeznámený s diplomatickými nótami," píše Washington Post.
"Od té doby, co byl Karzáí minulý týden znovuzvolen, neviděli američtí diplomaté žádný znak toho, že by afghánský prezident chtěl řešit problémy, o kterých s ním mluvili."
Americký velvyslanec se také domnívá, že další američtí vojáci v Afghánistánu by nadále zvýšili závislost afghánské armády na jednotkách USA. Cílovou strategií Washingtonu přitom je "afghanizace války", tedy postupné předávání odpovědnosti za bojové operace Afgháncům.
Strategie navrhovaná McChrystalem naopak urguje za rozšíření působnosti vojáků USA v Afghánistánu, kde by měli fungovat i ve funkci policistů ochraňujících místní populaci i mimo populační centra.
Běžní Afghánci, o které má jít dle McChrystala USA především, by se tak cítili chráněni a rozvojoví pracovníci by mohli i na místa, která jsou nyní příliš nebezpečná.
Vycvičit a odejít
Naproti tomu křídlo vedené Bidenem navrhuje rychlé stažení ze země a omezit se na operace speciálních jednotek a bezpilotních letadel proti Al-Káidě, a nikoli proti talibanskému povstání.
Jednou z možností, které má Obama nyní na stole, je vyslání deseti až patnácti tisíců vojáků, kteří by většinou nešli do boje, ale urychlili by výcvik afghánské armády.
A z oficiálního prohlášení vydaného po středečním jednání amerického prezidenta s generály, je zřejmé, že Obama nezůstal k Eikenberryho argumentům hluchý.
"Prezident věří, že musíme dát afghánské vládě jasně najevo, že naše závazky mají svůj časový limit," citoval z něj Washington Post. „Poté, co americký lid léta (do Afghánistánu) mohutně investoval, se musí způsob správy země zlepšit, a to v rozumném časovém horizontu."
