Po roce: Nepřišel revolucionář, ale pan kompromis

Roman Gazdík
4. 11. 2009 13:54
Americký prezident chce zůstat nadstranický stůj co stůj
Barack Obama jako Mao Cetung. Obchod v Pekingu.
Barack Obama jako Mao Cetung. Obchod v Pekingu. | Foto: Reuters

Washington - Přesně před rokem se ve Spojených státech psaly dějiny. Poprvé v historii se jejich prezidentem stal černoch a převážně bílému obyvatelstvu tak vládne muž, který by si vedle něho v polovině dvacátého století nemohl na Jihu ani sednout v autobuse.

Vedle symboliky však byly volby v minulém roce také o konkrétních politických otázkách. Obama je ale vymezoval především negativně. Afroamerický kandidát byl vším, čím nebyl dosavadní prezident George W. Bush. Změna se stala i jeho hlavním volebním sloganem.

Pod změnou si však různí lidé představují různé věci. Pro některé tak měl Obama pozitivní image revolucionáře, který od základu změní fungování Ameriky.

Jiní se právě toho obávali.

Pan kompromis

Nakonec se však ukázalo jako důležitější jiné heslo jeho kampaně - a to volání po jednotě. Obama se po svém zvolení vydal nikoli cestou rychlé revoluce, ale evoluce. Krůček po krůčku pomalým, ale soustavným tlakem.

Tam, kde to je možné, nasadil liberální agendu. V kontroverzních tématech, které hýbou společností, jako například reforma zdravotnictví, však zdůrazňuje kompromis a vyjednávání. V mnoha ohledech také postupuje ve šlépějích svého předchůdce George Bushe.

Politicky mu zatím tato taktika ovoce nepřinesla. Podle průzkumů ho republikáni nemají rádi ještě více než dříve. Jeho levicoví stoupenci zase protestují, že dělá příliš velké kompromisy. Podpora mu klesla i mezi nezávislými.

Při Obamově nástupu v lednu mu podle Gallupova institutu ukázalo zdvižený palec 69 procent Američanů, 41 procent republikánů, 62 procent nezávislých a 88 procent demokratů. V polovině října to bylo 56 procent Američanů, 20 procent republikánů, 55 procent nezávislých a 83 procent demokratů.

Ano, ne, vlastně ano

Typickou ukázkou prezidentova kompromisního způsobu vyjednávání byl jeho zářijový projev před oběma komorami Kongresu, kterým se po letní vlně ostrých sporů ohledně reformy zdravotnictví, pokoušel tuto agendu znovu nastartovat.

Obama ve své řeči šel nejprve na ruku levici. Zdůraznil, že si přeje, aby reforma zahrnovala také vznik federální pojišťovny, která by konkurovala soukromníkům.

Poté se však obrátil k pravici s tím, že federální pojišťovna není zcela nutná. Nakonec se však zase vrátil k levici a ujistil ji, že o ni bude přesto usilovat.

"Je to pouze část mého plánu," komentoval Obama tuto takzvanou "veřejnou možnost". "Mým přátelům z řad progresivních demokratů bych rád připomenul, že tím motorem, který hnal desítky let snahu po reformě, byly nečisté praktiky pojišťoven a zajištění zdravotní péče pro všechny. Federální pojišťovna je pouze prostředkem k tomuto cíli - a měli bychom zůstat otevření k dalším nápadům, které nám ho pomohou dosáhnout."

Kongresmanům však posléze řekl i toto: "Neslevím ze svého základního požadavku, že pokud si Američané nebudou moci zakoupit pojištění v rámci svých finančních možností, dáme jim (federální vláda - pozn. red.) možnost výběru."

Atmosféra ve Washingtonu je ponurá...
Atmosféra ve Washingtonu je ponurá... | Foto: Reuters

Takové tanečky však radikálnější demokraty z Kongresu vůbec neuspokojují a Klub afroamerických demokratů a Klub hispánských demokratů už vydaly prohlášení, podle kterého s reformou, která neobsahuje ustavení federální pojišťovny, nebudou souhlasit.

Republikáni, nezávislí a středoví demokraté však zase chtějí zablokovat vznik federální pojišťovny v Senátu.

Nechejme to na Kongresu

Obama se pokouší být nadstranický i způsobem přípravy kontroverzních zákonů. Nejprve se počítalo s tím, že reformu připraví ve funkci ministra zdravotnictví bývalý vůdce demokratické většiny v Senátu Tom Daschle. Ten se však kvůli neplacení daní nakonec ministrem nestal a Obama nechal návrhy zákona na příslušných výborech v Senátu a Sněmovně reprezentantů.

Cílem bylo, aby při debatách v Kongresu získali souhlas i svých republikánských kolegů.

Opak se však stal pravdou, protože veškerou moc zejména v dolní komoře ovládají ostřeji levicoví demokraté, kterým se nepodařilo s republikány uzavřít mír.

Americká města tak v létě zaplavili pravicoví demonstranti obviňující Obamu z toho, že hodlá vytvořit státní „panely smrti", které budou určovat, kdo si zaslouží pojištění a kdo ne.

Zelenáme, ale ne všichni

Jen o málo lépe se zatím vede další Obamově ambiciózní agendě - přechodu na zelenou ekonomiku.

Globální oteplování: Bude jediným místem, kde bude tučňákům dobře, lednička? Ilustrační snímek pochází z protestu aktivistů v Bruselu na jaře 2009.
Globální oteplování: Bude jediným místem, kde bude tučňákům dobře, lednička? Ilustrační snímek pochází z protestu aktivistů v Bruselu na jaře 2009. | Foto: Reuters

První historický návrh zákona, který omezuje americké emise skleníkových plynů, sice prošel v létě Sněmovnou reprezentantů, ale na pořad jednání v Senátu se ještě nedostal. Obama přitom potřebuje, aby byl zákon hotov nejpozději v polovině prosince, kdy se v Kodani konají jednání o nástupci Kjótského protokolu.

Pokud v té době nebude Obama vědět, k čemu mu dá Kongres zelenou, jsou tato jednání pravděpodobně odsouzena ke krachu. Podobně i v tomto případě se prezident pokoušel být nadstranický a nechal samotné kongresmany a senátory, aby návrhy připravily.

Jak ve Sněmovně, tak v Senátu však vyšly z pera demokratů a republikáni se na nich nepodíleli.

Pokradmu liberální

I v tomto případě není levice spokojena. Upozorňuje zejména na to, že návrhy jsou sice krokem správným směrem, ale nezajistí, aby se globální oteplování omezilo pod 2 stupně Celsia, které mají být dle vědců kritickou hodnotou pro počátek klimatické katastrofy.

Takzvaná progresivní levice je rovněž roztrpčena tím, že Obama pokračuje v mnoha ohledech v politice předchozího prezidenta Bushe. Tajné služby si ponechaly rozsáhlé pravomoci při sledování amerických občanů, preventivní věznění podezřelých teroristů zůstává, uzavření Guantánama se vleče a nelegální imigranti jsou deportováni stejně rychle jako dříve.

Obama se však zřejmě bojí jít do další konfrontace. Ve všech těchto případech je totiž nyní snazší zachovat status quo než riskovat stejně ostrou debatu jako u reformy zdravotnictví.

Naopak tam, kde to vyvolá pouze malé či žádné negativní reakce středových voličů, zůstává Obama svým liberálním kořenům - podle záznamu hlasování v Senátu šlo o nejvíce liberálního senátora - věrný.

Oznámil například, že dovolí lesbám a gayům v armádě, aby otevřeně hovořili o své sexuální orientaci, a že umožní lidem s HIV cestovat do USA. Obnovil také federální podporu pro výzkum embryonálních kmenových buněk a granty organizacím radícím mimo USA ve věci potratů.

Levici uspokojil i snahou o konec jaderných zbraní a potvrzením slibu stáhnout z Iráku americké vojáky. Naopak si ji však znepřátelil rostoucím počtem útoků bezpilotních letadel USA v Pákistánu a nasazením většího počtu jednotek v Afghánistánu.

"Tímto válečným zákonem ničíme naši morální i rozpočtovou integritu. Místo toho, abychom okamžitě ukončili války v Iráku, Afghánistánu a Pákistánu tím, že jim přidělíme jen tolik peněz, aby prezident stáhl naše jednotky, zbavuje se Kongres svých ústavních pravomocí, předává je prezidentovi a žádá hlášení," komentoval červnové schválení rozpočtu na války v Afghánistánu a Iráku demokratický kongresmen za Ohio Dennis Kucinich.

"Jediné, co žádáme, je hlášení o tom, kdy prezident válku ukončí," dodal.

Strašidlo jménem Johnson

Liberál Obama by pravděpodobně nejradši vojáky z Afghánistánu začal pomalu stahovat. Podle magazinu New Yorker si údajně oblíbil knihu Gordona Goldsteina "Lekce z katastrofy" analyzující kroky amerických prezidentů Johna Fitgeralda Kennedyho a Lyndona Johnsona ve Vietnamu.

Na večeři s americkými historiky v létě se prý Obama
Na večeři s americkými historiky v létě se prý Obama | Foto: Archiv letectva USA

Obama se údajně bojí toho, že by se Afghánistán mohl stát jeho Vietnamem a on by mohl skončit jako Lyndon Johnson, který posílal do Indočíny více a více amerických vojáků, aniž by chápal nacionalistickou povahu povstání Vietcongu.

Za omezení americké přítomnosti v Afghánistánu v zákulisí lobbuje zejména viceprezident Joe Biden.

Proti Bílému domu však stojí celá armádní mašinerie, která se místo k Vietnamu obrací k Iráku a zdůrazňuje strategický úspěch při posílení zdejšího amerického kontingentu v roce 2007. Podle New Yorkeru v Pentagonu koluje jiná kniha o Vietnamu - "Lepší válka" od Lewise Sorleyho.

Ta naopak zdůrazňuje, že protipovtstalecká strategie začala být roku 1968 úspěšná a že válku Spojeným státům prohrála nedostatečná politická podpora doma.

Zda poslat do Afghánistánu další vojáky Obama řeší už několik měsíců.

Armáda by jich chtěla ještě 40 tisíc a jízlivé hlasy předpovídají, že prezident učiní kompromis i zde a do Střední Asie jich nakonec poputuje polovina.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

ANO odložilo sněm, přijalo pět členů bývalé brněnské buňky

Předsednictvo hnutí ANO schválilo odložení republikového sněmu kvůli koronavirové epidemii, zatím na neurčito. Původně byl plánován na konec ledna. Vedení ANO také rozhodlo o přijetí pěti nových členů, které navrhla jihomoravská organizace hnutí. Sdělil to hlavní manažer ANO a poslanec Jan Richter. Jde o lidi, kteří byli členy letos zrušené brněnské organizace.

"Předsednictvo hnutí ANO na svém úterním jednání schválilo odložení plánovaného republikového sněmu z důvodu aktuální epidemické situace. Znovu tento bod otevřeme na lednovém jednání a věřím, že už nám situace dovolí najít nějaký brzký termín," uvedl Richter.

Poslední sněm ANO se konal 17. února minulého roku. Místo předsedy obhájil premiér Andrej Babiš, pozici prvního místopředsedy pak předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek, který na funkci rezignoval v říjnu poté, co byl vyfotografován, jak bez roušky vychází z restaurace, která měla být kvůli šíření epidemie koronaviru uzavřena. Tehdejší schůzka stála pozici ministra zdravotnictví Romana Prymulu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Trump možná omilostní svého exporadce Michaela Flynna

Prezident USA Donald Trump se chystá omilostnit svého někdejšího bezpečnostního poradce Michaela Flynna, který se na konci roku 2017 přiznal, že lhal Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI). Napsal to server Axios s odvoláním na dva nejmenované zdroje seznámené se situací. Flynnovo jméno má podle nich figurovat na seznamu milostí, jež Trump hodlá udělit do 20. ledna, kdy jej ve funkci podle projekcí médií nahradí demokrat Joe Biden.

Udělení milosti Flynnovi by bylo vyvrcholením čtyřleté politické a právní aféry, která má kořeny v počátcích Trumpovy administrativy a souvisí s vyšetřováním údajné spolupráce republikánovy kampaně s Ruskem před volbami z roku 2016.

Zdroj: ČTK
Další zprávy