San Pedro Sula - Organizace amerických států po 47 letech obnovila plné členství Kubě, ta však vzápětí sdružení států západní hemisféry vzkázala, že o to nestojí.
Kuba sice od roku 1962 zůstávala formálně členem, ale její představitelé nebyli zváni na schůzky organizace. Důvodem byl spor režimu Fidela Castra se Spojenými státy, které ostrakizaci ostrova v OAS prosadily.
V úterý však soustředěnému tlaku ostatních amerických států podlehly, přestože ministryně zahraničí Hillary Clintonová bojovala za to, aby bylo Kubě přijetí zpět nabídnuto, teprve až zlepší stav demokracie a lidských práv na ostrově.
Zástupci 34 ostatních členských zemí však ve středu v Hondurasu nakonec jednomyslně plné obnovení členství Kuby schválili.
Podle agenturních zpráv ale došlo ke kompromisu a kubánské začlenění do struktur OAS má být "výsledkem dialogického procesu", o který musí Havana zažádat a který bude veden v duchu s principy OAS.
Má jít zejména o kubánský závazek respektovat Meziamerickou demokratickou chartu, kterou přijalo valné shromáždění OAS v roce 2001. Ta přesně specifikuje povinnosti členů OAS týkající se zavedení a udržování demokratických institucí.
Jak kubánští levicoví spojenci, tak USA nakonec dohodu označili za své vítězství.
"Jsem spokojena, že každý souhlasí, že Kuba prostě nemůže jen tak získat křeslo a že musíme kubánskou účast podmínit dalšími kroky - pokud bude mít někdy o znovupřijetí zájem," prohlásila Clintonová.
"Studená válka skončila dnes, zde v San Pedro Sula. Učinili jsme moudré a úctyhodné rozhodnutí," ladil naopak optimističtější notu honduraský prezident Manuel Zelaya.
Kubánská vláda však dlouhodobě tvrdí, že o návrat do organizace zájem nemá. Oficiálně ještě nový vývoj událostí nekomentovala, státní média však nabídku ostatních členských zemí OAS odmítla.
"Kuba o to nežádala, ani si nepřeje navrátit se do OAS, která má za sebou ponižující a temnou historii," řekl například moderátor kubánské televize Randy Alonso.
