Zatopená města, extrémní vedra a boj o přežití. Toto je černý scénář Země v roce 2050

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
6. 6. 2019 20:28
Smrtelně vysoké teploty, miliardy lidí v pohybu, nedostatek potravin a kolaps ekosystémů. Australský think-tank představil černý scénář blízké budoucnosti lidstva, který sestavil na základě vědeckých studií o změně klimatu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Pokud neprovedeme zásadní kroky ke snížení emisí a zpomalení globálního oteplování, čekají nás změny, na které nejsme připravení. Varuje předtím bezpočet vědeckých studií. Australský think-tank nyní přišel s vizí toho, co to pro lidstvo konkrétně znamená. A jejich zpráva o stavu Země v roce 2050 nevypadá vůbec povzbudivě:

Podle dokumentu některá z nejhustěji osídlených měst na světě, jako je Bombaj, Jakarta, Ho Či Minovo město, Bangkok nebo Hongkong, které ohrožuje zvedající se hladina moří, budou vysídlena. Tropické oblasti v Jižní Americe, subsaharské Africe, jihovýchodní Asii a na Blízkém východě budou neobyvatelné kvůli extrémním vlnám veder.

Více než miliarda lidí opustí kvůli extrémním podmínkám své domovy.

V tropických oblastech budou třetinu roku panovat nesnesitelně vysoké teploty. Pokud začne průměrná teplota stoupat o 3 stupně Celsia oproti období před průmyslovou revolucí (zatím se nedaří výhledově zvyšování teploty udržet pod dva stupně Celsia), pro 55 procent lidské populace bude léto znamenat boj o přežití.

Po jaderné válce největší hrozba

Zpráva think-tanku dále tvrdí, že nebude možná dost potravin, protože drasticky klesnou hmyzí populace. Na místech, kde se dnes pěstují zemědělské plodiny, bude příliš sucho a nic neporoste. Takže se ceny jídla prudce zvednou.

Foto: Aktuálně.cz

Zkolabují celé ekosystémy, promění se amazonský deštný prales i arktický severní pól. Z oceánů vymizí téměř všechny korálové útesy.

"Hned po jaderné válce je globální oteplování vyvolané člověkem největší hrozbou pro lidstvo na této planetě," uvedl analýzu bývalý šéf australských ozbrojených sil Chris Barrie.

Bilionové ztráty pro velké firmy

Špatné vyhlídky mají i podnikatelé a velké firmy po celém světě. Buď jsou jejich sídla v záplavových oblastech, nebo vlivem změny klimatu mohou přijít o dodávky surovin, či na ně dopadnou regulace emisí.

Na 215 největších světových firem uvádí, že kvůli dopadům klimatické změny mohou v budoucnu ztratit až bilion amerických dolarů (asi 22 bilionů korun). Vyplývá to ze zprávy, již vydala nezisková organizace CDP, která spolupracuje s investory, společnostmi, ale i městy a státy na řízení jejich dopadů na životní prostředí a zároveň jim radí, jak se s riziky spojenými s oteplováním planety vypořádat.

Například japonská společnost Hitachi Ltd. se obává dešťů a záplav v jihovýchodní Asii, které ohrožují její dodavatele. Brazilská banka Santander Brasil se má na pozoru před tím, že sucho a neúroda způsobí, že lidé budou mít problémy splácet jí své půjčky. Americký konglomerát Alphabet, Inc. (mateřská společnost firmy Google), počítá s tím, že zvyšující se teploty a vlny veder budou zvyšovat náklady na chlazení datových center. Energetické firmy a znečišťovatelé s velkou uhlíkovou stopou zároveň doplatí na politiku snižování emisí.

Mnoho velkých společností uvádí, že je takto vysoké náklady čekají nejspíš už v příštích pěti letech. Ostatní, pokud se na budoucnost lépe nepřipraví, ztráty zaznamenají v následujících desetiletích. A to jsou údaje jenom na základě informací těch společností, které si finanční rizika spojená s globálním oteplováním vypočítaly. Podle analytiků je ale pořád ještě mnoho firem, které se tím nezabývají, například Exxon Mobil a Chevron, nadnárodní těžařské a energetické korporace, se do výzkumu nezapojily.

Video: Demonstrace Fridays for future v Praze

Video: Blahoslav Baťa
 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Letecké a pozemní jednotky Izraele útočí v Pásmu Gazy, uvedla izraelská armáda

Letecké a pozemní jednotky Izraele útočí v Pásmu Gazy. Ve čtvrtek před půlnocí SELČ o tom bez dalších podrobností informoval twitterový účet Izraelských obranných sil (IDF).

Agentura Reuters nicméně následně uvedla, že se zřejmě nejedná o pozemní invazi, ale pouze o dělostřelecký útok z izraelského území a další vlnu leteckých úderů. Odvolává se přitom na izraelské vojenské zpravodaje obeznámené se situací.

Také obyvatelé severní části Gazy poblíž izraelských hranic podle Reuters hlásí dělostřeleckou palbu, ale žádné pozemní jednotky nevidí.

Deník The New York Times naopak napsal, že mluvčí izraelské armády podplukovník Jonathan Conricus potvrdil, že "v Gaze útočí pozemní jednotky společně s leteckými silami".

Média už během čtvrtku informovala, že Izrael podél hranice s Pásmem Gazy soustředí pozemní jednotky a tanky a je možné, že se chystá na pozemní operaci.

Zdroj: Zahraničí
před 7 hodinami

Na sever Izraele dopadly tři rakety z Libanonu, nikdo nebyl zraněn

Na sever Izraele byly ve čtvrtek vypálené tři rakety z Libanonu, nikdo nebyl zraněn. Podle izraelské armády rakety dopadly do neobydlené oblasti na pobřeží, informoval zpravodajský server The Times of Israel.

Jelikož rakety z jihu Libanonu směřovaly do neobydlené oblasti, nespustily se varovné sirény a ani protivzdušný obranný systém. Izraelská armáda jako obvykle nekomentovala, kdo podle ní za útokem z Libanonu stojí. Libanonská televizní stanice MTV citovala zdroj z libanonské armády, podle něhož rakety vystřelila zřejmě palestinská skupina, nikoli libanonské radikální hnutí Hizballáh, podporované Íránem, úhlavním nepřítelem Izraele.

Zdroj: ČTK
Další zprávy