Hlavy afrických států se na summitu v Chartúmu dohodly, že zřídí expertní komisi. Ta za půl roku předloží návrhy, jak postupovat. Diktátorův obhájce uvedl, že je s tímto rozhodnutím spokojen.
Komise vytvořená v roce 1992 v Čadu obvinila Habrého režim ze 40 000 politických vražd a 200 000 případů mučení. Habreho právníci argumentují tím, že jejich klient nevěděl nic o policejním mučení nebo zabíjení politických vězňů.
Belgie požaduje diktátorovo vydání
Belgie vydala na Habrého mezinárodní zatykač na základě zákona, který umožňuje stíhání za zločiny proti lidskosti, ať už k nim došlo kdekoliv.
Africkým vůdcům se ovšem od začátku nelíbilo, že by měli vydat bývalou hlavu afrického státu evropskému soudu, zvlášť pak Belgii s její nelichotivou minulostí krutého kolonizátora Afriky, píše agentura AP.
Belgie se zřejmě jen tak s rozhodnutím Africké unie nesmíří. "Belgie se bude dožadovat plnění mezinárodní úmluvy o nezákonnosti mučení. Když i to selže, postoupíme celou záležitost Mezinárodnímu soudu v Haagu," prohlásila už dříve belgická ministryně spravedlnosti Laurette Onkelinxová.
Dvaadvacet let občanské války
Na území kolem vysychajícího čadského jezera se od 9. století formovaly státní útvary. Nejprve stát Kanem, poté Wadaj a Bagirmi. Na konci 19. století bylo území Čadu podmaněno súdánským vojevůdcem Rábihem. Sudán o pomoc požádal Francouze, ti jej vyhnali ale sami si Čad podmanili.
Země vyhlásila nezávislost v roce 1960. Ovšem už o šest let později začala občanská válka, která trvala 22 let.#reklama
