* Pokud se jih Súdánu osamostatní, stane se 54. africkým státem a 194. členskou zemí OSN * Vztahy se severem může zkomplikovat ropa * Seveřané a jižané v Súdánu proti sobě válčili desítky let
Chartúm - První odhady po skončení týden trvajícího referenda naznačují, že obyvatelé Jižního Súdanu hlasovali pro vznik samostatné republiky.
Potvrdil to mezi jinými i bývalý americký prezident James Carter, který na hlasování dohlížel v řadách mezinárodních pozorovatelů.
Největší africká země by se tak v červenci měla mírovou cestou rozdělit na dva státy. Severní a jižní Súdán.
Referendum je podle mezinárodních pozorovatelů platné. Zúčastnilo se ho 86 procent oprávněných voličů. Prezidenti severu a jihu se mají už příští týden sejít v Chartúmu a jednat o způsobu rozdělení.
Jižní Súdán se stane zemí větší než Francie, s počtem obyvatel menším než Česká republika a s velkými zásobami ropy, na které v budoucnosti spoléhá.
Referendum o nezávislosti je výsledkem smlouvy, kterou po mnoha letech občanské války vůdcové severu a jihu Súdánu uzavřeli před pěti lety. Dohodli se, že jih bude mít právo zvolit si samostatnost.
Po rozdělení Súdánu se rozlohou největší africkou zemí stane Alžírsko.
Súdánem od jeho vyhlášení nezávislosti v roce 1955 otřásaly boje mezi severem a jihem téměř nepřetržitě. Výjimkou bylo období příměří v letech 1972 až 1983, kdy se jih těšil autonomii. Pak ale válka vzplála znovu.
Obě části země toho moc nepojilo. Na severu země převládá arabské obyvatelstvo muslimského vyznání, jih je černošský a převládají tam křesťanství a tradiční africká animistická náboženství.
Ropa může spojit, ale i rozdělit
Současný súdánský režim prezidenta Umara Bašíra v devadesátých letech zesílil tlak na jih a snažil se zavést islámské právo šaríja i v oblastech, kde byli muslimové v menšině.
To byla jedna z hlavních příčin intenzivních bojů od začátku devadesátých let. Druhou příčinou byla ropa.
Súdán je na ní poměrně bohatý, ale tři čtvrtiny jejích zásob se nachází na jihu. Velké ropné pole Abyei leží na hranici obou území a pokud jih vyhlásí samostatnost, hrozí podle mnoha expertů nová válka kvůli ropě.
Sever i jih jsou nicméně na sobě závislé. Jih má zdroje ropy, sever rafinerie a ropovody, kterými lze surovinu přepravovat.
Válka by poškodila oba. "Starý" i nový Súdán. "Obě strany mohou tu druhou potopit, ale zároveň stáhnou ke dnu i sebe," tvrdí náměstek norského ministra zahraničí Barth Eide, který jihu i severu dělal poradce při jednáních o rozdělení příjmů z exportu ropy.
Chudí i ve srovnání s jinými Afričany
Chudoba v jižním Súdánu je hluboká i na africké poměry. Tekoucí vodu či elektřinu má málokdo (zdrojem elektřiny jsou hlavně generátory), škol je málo, asfaltované silnice téměř neexistují.
Ještě před několika málo lety zde statisícům lidí hrozil hlad. Nyní žije na území, kterého se referendum týká, zhruba 8 milionů lidí. Sever má přes 30 milionů obyvatel.
Nový stát spoléhá na to, že svět pomůže. Pomoc slibují například USA, Velká Británie nebo skandinávské státy.
Na referendum přijela dohlédnout řada známých Američanů.
Dárfúru, kvůli kterému byl súdánský prezident Bašír Mezinárodním trestním soudem obviněn z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy, se referendum netýká. Ten zůstává součástí severu.
Spojené státy slíbily súdánskému režimu na severu, že pokud výsledek referenda uzná a umožní nenásilné rozdělení země, vyškrtnou ho ze seznamu teroristických zemí.
Na něm je Súdán od devadesátých let, kdy hostil na svém území Usámu bin Ládina a poskytoval útočiště i lidem z dalších militantních organizací.
