Afghánistán se vydá klopotně na cestu k samosprávě

Václav Viták
22. 3. 2011 18:30
V červenci by spojenci měli zahájit postupné stahování z několika provincií a měst
Prezident Karzáí vyznamenává jednoho z nových absolventů vojenské akademie
Prezident Karzáí vyznamenává jednoho z nových absolventů vojenské akademie | Foto: Reuters

Kábul - Stahování vojsk NATO z Afghánistánu dostává první obrysy. Prezident Hámid Karzáí oznámil v úterý prvních sedm oblastí, z nichž v červenci začnou odcházet alianční jednotky.

Na seznamu jsou poměrně klidné provincie Bámján a Pandžšír, část provincie Laghmán a dále město Herát, metropole stejnojmenné provincie, oblast kolem hlavního města Kábulu, město Mazáre Šaríf, metropole severoafghánské provincie Balch, a Laškargáh, hlavní město neklidné jihoafghánské provincie Hílmand.

Vojska Severoatlantické aliance by se pak měla postupně stahovat i z dalších provincií a předávat správu nad nimi afghánským úřadům a policii. Tento dlouhý proces podle plánu skončí v roce 2014, ovšem za předpokladu, že afghánské ozbrojené síly budou skutečně schopny udržet předané oblasti a odolat Tálibánu.

Nejistá budoucnost

Prezident Karzáí přednesl záměr převzít kontrolu nad uvedenými oblastmi v Kábulu ve své řeči před novými absolventy vojenské akademie, na jejichž výcviku se masivně podílí Západ.

"Předání správy je právem obyvatel Afghánistánu, a proto na něm musíme trvat a chceme, aby nastalo," řekl. Analytici však upozorňují, že loňský rok byl v tažení proti Tálibánu, zahájeném před deseti lety, nejkrvavější.

 

Tálibové jsou v řadě oblastí opět na vzestupu a američtí velitelé očekávají velmi těžké jaro. Nebezpečí hrozí zvláště Laškargáhu, hlavnímu městu velmi neklidné provincie Hílmand, které patřilo dlouho k baštám Tálibánu.

Islamisté budou chtít po stažení aliančních jednotek rychle ukázat, že afghánská vláda není schopna udržet nad předanými oblastmi kontrolu, a zcela jistě se zaměří především na Laškargáh.

Únava z konfliktu narůstá

Postupné stahování, na němž se loni dohodli s afghánskou vládou představitelé USA a členů NATO, je do značné míry úlitbou americké, především však evropské veřejnosti, která vnímá nekonečné tažení aliančních vojsk v Afghánistánu a neustálé oběti v řadách civilistů stále negativněji.

Právě údery proti údajným tálibům, které končí smrtí vesničanů nebo jejich dětí, prudce zvyšují napětí mezi afghánskou vládou a obyvatelstvem na jedné a aliančními jednotkami na druhé straně.

Naposled přilila olej do ohně v této věci reportáž německého časopisu Der Spiegel, který zveřejnil fotografie, jež pořídili v Afghánistánu američtí vojáci, kteří se fotili s mrtvými civilisty.

Snímky byly nafoceny během roku 2010 a na některých z nich jsou dva příslušníci americké armády, kteří nadzdvihávají mrtvým afghánským civilistům hlavy za vlasy, natáčejí je objektivu kamery, jako kdyby ukazovali trofejní kusy, a jeden z nich se přitom vesele zubí.

Americká armáda se již za tyto fotografie a videa, které označila za "odpuzující", omluvila a postavila pětici svých vojáků, podezřelých z jejich pořízení a ze zabíjení civilistů před polní soud.

 

Právě se děje

Další zprávy