Investigativní reportér Adam Entous musel absolvovat více než dvě stě rozhovorů a několik cest na Ukrajinu, často až do blízkosti první linie, aby mohl s kolegou publikovat článek popisující těsnou spolupráci amerických a ukrajinských tajných služeb. Tu lze kromě podzemního bunkru najít i ve výcviku ukrajinských agentů nebo ve vzniku koalice vybraných zpravodajských služeb, které otevřeně sdílí informace o Rusku.
"Ukrajina je členem elitního klubu, se kterým je Ústřední zpravodajská služba (CIA) ochotná sdílet informace. Členem je i Česko," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz dvojnásobný držitel prestižní novinářské Pulitzerovy ceny.
Jak jste se dozvěděl o tajném bunkru na Ukrajině, který téměř plně financuje americká CIA?
Už v roce 2016 jsem se dozvěděl o zařízení na Ukrajině, které začala CIA přestavovat a které se až do roku 2022 rozrůstalo. Zdroje mi jen velice zhruba popsaly, kde se nachází. A já pak použil mapy Google Earth a dokázal ho najít. Když jsem řekl, že o tom budeme psát, dostali jsme povolení se do něj podívat.
Když jste ho dokázal najít vy, jak je možné, že ho nenašli a už nezničili Rusové?
Podobných vojenských zařízení je na Ukrajině mnoho. Rusové o něm určitě věděli, protože jde o staré sovětské zařízení a hned na začátku války ho vybombardovali. Nevěděli ale, že práce na něm pokračovaly - ale tajně pod zemí. Ukrajinci vědí, kdy se ruské satelity pohybují nad tímto místem, takže když přelétala družice, tvářili se, že se nic neděje.
Ve svém textu jste popsal, že ukrajinské a americké tajné služby začaly blíže spolupracovat v roce 2015, když Kyjev poskytl CIA dokumenty pocházející z ruské kontrarozvědky. Když Ukrajinci tyto informace už měli, k čemu potřebovali Spojené státy?
Po Spojených státech chtěli peníze a technologie. A obráceně - Ukrajinci mohli nabídnout lidi, kteří umí rusky a dokážou zapadnout do ruské společnosti způsobem, jakým se to agentům CIA povést nemůže. Pokaždé, když někdo ze CIA opustí ambasádu, sleduje ho auto. Pokud jde s někým na večeři, u vedlejšího stolu budou sedět lidé, kteří budou pozorovat všechno, co udělá. Proto je pro CIA složité někoho rekrutovat a potkat se se zdroji. Takže mít někoho v Rusku, kdo dokáže zapadnout a sdílí váš pohled na ruskou hrozbu, je nesmírně cenné.
Špionážní koalice proti Rusku
Znamená to, že Spojené státy jsou závislé na Ukrajině, když potřebují získat informace z Ruska?
USA mají úžasné technologické schopnosti. Umí zachytit telefonní hovory nebo se nabourat do počítačů, to dělají lépe než kdokoliv jiný. Ale vždycky chtějí víc. Za administrativy exprezidenta Donalda Trumpa tady byl ředitel úřadu, který měl na starosti oddělení zaměřené na špionáž z Ruska, předtím ale pracoval v úřadu na boj proti terorismu. V protiteroristickém světě to funguje tak, že si vlády po celém světě navzájem vyměňují informace o hrozbách, protože nikdo nechce, aby terorista uspěl. Je to přirozené a vzniklo to po 11. září 2001. A on si řekl, proč neděláme totéž proti Rusku.
Proč?
Předtím se o to nikdo nepokusil, protože Rusové jsou těžkým cílem, dokážou vás snadno oklamat a umí se dobře infiltrovat. Všechny zpravodajské služby se proto bály sdílet informace o svých operacích, protože nevěděly, zda by nedošlo ke kompromitaci. Důvěřovaly jen samy sobě.
Tenhle člověk to chtěl změnit a pomohla mu v tom Ukrajina, která přijala politiku transparentnosti. Rozhodla se, že chce dokázat, že je pro Spojené státy a pro Velkou Británii cenná, proto jim poskytla ruské tajné dokumenty. USA a Británie pak materiály vzaly za spřátelenými agenturami. Následně se trojice zemí dohodla s oslovenými agenturami, že si bude navzájem důvěřovat. Chvíli to trvalo, ale v podstatě vytvořily koalici proti Rusku. Ukrajina se tak stala členem elitního klubu, se kterým je CIA ochotná sdílet informace. Dalšími členy je například Nizozemsko, Estonsko nebo i Česko.
CIA cvičí i ukrajinské agenty, jedním z absolventů programu je Kyrylo Budanov, který nyní vede ředitelství ukrajinské rozvědky. Víte, kolik agentů americkým tréninkem už prošlo?
Nemám tušení, ale USA to realizovaly společně s nizozemskou rozvědkou. Říkali tomu operace Zlatá rybka. Probíhalo to tak, že vzali mladé ukrajinské důstojníky vojenské rozvědky a nechali je vytvořit si falešné krycí identity. Důstojníci se tvářili, že jsou podnikatelé nebo třeba studenti. Pak odcestovali do třetí země, kde museli získat informace od zdroje nebo ho naverbovat, zatímco se jim v tom zpravodajské služby dané země pokoušely zabránit.
Prezidentství Trumpa může spolupráci ohrozit
Víte, co byla dosud největší společná spolupráce mezi USA a Ukrajinou?
Nevím, která byla největší, ale proběhlo jich spoustu, ať už před invazí, nebo po jejím začátku. Můžu ale uvést dva příklady. V roce 2016, kdy Rusové zasáhli do amerických prezidentských voleb, chtěla znát CIA totožnost ruských hackerů, kteří za to nesli zodpovědnost. Společně s Ukrajinci proto otevřeli kancelář plnou ukrajinských a amerických hackerů, aby útočníky identifikovali. To se jim nakonec povedlo.
Druhý příklad se stal v červenci 2022, kdy Rusové připravovali konvoj na přejezd po Antonivském mostě přes řeku Dněpr. Ukrajinští špioni to zpozorovali a zavolali svým zdrojům do CIA a MI6. Ti to podle satelitních snímků potvrdili. Ukrajinská armáda pak zaútočila raketami HIMARS dřív, než se Rusům povedlo most překročit. To je jeden z taktických příkladů, které se odehrávají každý den.
Má díky tomu Ukrajina špionážní výhodu nad Ruskem?
Obě si jsou neuvěřitelně podobné - mají proti sobě velké výhody, protože jsou si jazykově a kulturně blízké. Pro Ukrajince je velmi snadné nepozorovaně proklouznout do ruského města. Pro Rusy je snadné udělat totéž na Ukrajině. Nejsem si jistý, kdo to dělá lépe. Myslím, že Ukrajinci, částečně proto, že obyvatelé jsou naštvaní. Dříve chtěla být část obyvatelstva s Ruskem, ale od invaze v roce 2014 stoupá hněv lidí kvůli tomu, co Rusko dělá. Myslím si tedy, že Rusko má méně příležitostí rekrutovat Ukrajince, aby pro něj špehovali.
Je jasné, že Ukrajinci dostávají opravdu dobré zpravodajské informace, protože se jim povedlo zabránit atentátu na prezidenta Volodymyra Zelenského. Ale pořád platí, že někdy máte štěstí a jindy ne. Nikdy nechcete být příliš sebevědomí. Je to jako hra kočky s myší.
Změní se na americko-ukrajinské spolupráci něco, pokud Donald Trump vyhraje v listopadu prezidentské volby v USA?
Netuším. Když byl poprvé prezidentem, tak jedna z prvních věcí, kterou udělal, bylo zastavení programu CIA v Sýrii. Totéž rozhodně může udělat i zde. Jistě na něj ale bude vyvíjen silný tlak, aby to nedělal, a bude dostávat rady, proč by to byla velká chyba. Pro Ukrajince i pro Evropu by to bylo zničující.
Poznámka: Novinář Adam Entous přednášel v Praze na workshopu pro mladé novináře Journey: Journalism Bootcamp, který organizuje Bakala Foundation. Zdeněk Bakala je majitelem společnosti Economia, která vydává i online deník Aktuálně.cz.
