New York - Pětapadesát zemí dosud představilo své závazky týkající se příští klimatické dohody, která má omezit globální oteplování. Tyto země zodpovídají za 78 procent produkovaných emisí skleníkových plynů.
"Jedná se o důležité povzbuzení pro klimatická jednání OSN," komentoval splnění tohoto klimatického domácího úkolu 55 státy předseda sekretariátu Rámcové úmluvy OSN o klimatických změnách (UNFCCC) Yvo de Boer.
"Abychom se vyrovnali s velikostí výzvy, potřebujeme jednat ještě ambiciózněji. Vidím ale tyto sliby jako jasné signály odhodlanosti pohnout s jednáními směrem k úspěšnému výsledku," dodal.
Nová mezinárodní smlouva měla původně vzniknout na prosincové klimatické konferenci v Kodani, místo právně závazného dokumentu však jejím výsledkem byla nakonec pouze deklarace.
Mluví o tom, že je třeba snížit emise tak, aby globální nárůst povrchové teploty nepřesáhl dva stupně Celsia oproti předindustriální éře. Také určila, že jednotlivé státy mají své závazky představit do konce ledna 2010.
Flexibilní domácí úkol
De Boerův opatrný optimismus však kalí jednak to, že zbytek ze 194 členů UNFCCC žádné závazky nepředstavil, jednak to, že i v případě zmíněných 55 zemí jde o čísla, která byla známa už v Kodani.
Spojené státy tak slíbily, že do roku 2020 sníží oproti roku 1990 emise o 3 až 4 procenta, EU o 20 až 30 procent a Čína že naopak zredukuje množství emisí na jednotku HDP o 40 až 45 procent.
Už během ledna klimatický sekretář OSN navíc připustil, že termín k prvnímu únoru je "flexibilní" a že další země mohou své plány představit později.
Slabé závazky
"Problémem není ani to, že datum nebylo u všech zemí splněno, ti velcí emitoři tam jsou. Problémem je, že ty závazky nejsou nijak právně vymahatelné. Jednotlivé země si tam daly, co chtěly, a to navíc v různých formátech, takže se čísla nedají jednoduše srovnávat," říká Ondřej Pašek z Centra pro dopravu a energetiku, které klimatická jednání dlouhodobě sleduje. "Navíc závazky vedou k vyššímu nárůstu, než jsou dva stupně Celsia."
Nejen klimatičtí aktivisté, ale i sami představitelé OSN přiznávají, že závazky jsou zatím nedostatečné.
"Podle mnoha analytiků je pravděpodobné, že kdybychom všechna tato čísla, která byla kolem Kodaně diskutována, sečetli a aplikovali, stejně by bylo těžké dosáhnout dvou stupňů," řekl agentuře AP poradce generálního tajemníka OSN pro otázky klimatu Janos Pasztor.
Podle serveru Climate Action Tracker nynější závazky povedou ke zvýšení globální povrchové teploty o 3,5 stupně Celsia.
Dohoda v G20?
Mnoho plánů zaslaných OSN také nemluví o tom, zda se jejich státy ke Kodaňské dohodě vůbec hlásí. Rozvojové země požadují, aby byla základem pro další jednání dohoda z Kjóta z roku 1992, a nikoli Kodaňská deklarace.
Nová právně závazná dohoda by měla být přijata na další klimatické konferenci v Mexiku mezi 29. listopadem a 10. prosincem letošního roku. Podle Paška je však její osud ve hvězdách. Stejně jako veškerých klimatických jednání v OSN.
"Možná právně závazná stejně nebude. Je teď otázkou, nakolik jsou vyjednávání UNFCCC relevantní, jestli spíš nevznikne nějaká dohoda v G20," myslí si Pašek.
Předzvěst takového přístupu jsme podle něj mohli vidět už v Kodani. Deklaraci tam za zády ostatních ukuly Brazílie, Čína, Indie, Jihoafrická republika a USA.
