Chicago - (Od zpravodaje Aktuálně.cz v USA) - Američtí vědci si uvědomují, že jejich poznatky by mohli zneužít teroristé. Jak ukázal průzkum mezi badateli zabývajícími se biologickým výzkumem, šestnáct procent z nich soudí, že právě jejich odborné výsledky by mohly být užitečné i pro teroristy.
Proto zvažují, kterým tématům se při výzkumu vyhnout či jak poznatky před publikováním cenzurovat. Při "rizikovém" výzkumu také omezují spolupráci se zahraničními vědci, nebo k němu nepřizvou studenty z cizích zemí.
Celkově pak dotazovaní odhadují, že existuje jedenapadesátiprocentní pravděpodobnost, že v příštích pěti letech se někde ve světě uskuteční bioteroristický útok, a osmadvacetiprocentní pravděpodobnost, že k tomu budou zneužity poznatky moderní vědy.
S cizinci opatrně
Průzkumu, největšího svého druhu, se účastnilo tři a půl tisíce vědců - členů Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS), největší světové vědecké organizace. Výsledky byly zveřejněny na výročním zasedání AAAS v Chicagu.
Patnáct procent dotazovaných badatelů uvedlo, že už uskutečnili nějaký konkrétní čin, aby snížili nebezpečí možného zneužití svého výzkumu teroristy. Omezili například zveřejňování některých citlivých výsledků, zrušili spolupráci se zahraničními týmy nebo nevzali do své laboratoře zahraniční studenty. Případně dokonce úplně změnili plány toho, co původně chtěli zkoumat.
Dobrovolná autocenzura
Navzdory obavám z terorismu nepřijaly Spojené státy zákony, které by vědecký výzkum z bezpečnostních důvodů omezily. Veškerá autocenzura vyplývá z rozhodnutí vědců, jejich etických komisí i z postoje odborných časopisů.
Už před šesti lety například přijali šéfredaktoři dvacítky světově uznávaných vědeckých časopisů dohodu, že budou dohlížet na to, aby se na jejich stránkách neobjevily údaje, které by mohli zneužít teroristé. Redakce slíbily, že autory "zneužitelných" textů požádají, aby "rizikové" pasáže upravili. Případně že článek vůbec nepublikují.
Bez časopisů není věda
Mezi zapojenými časopisy byl například žurnál Science (který vydává právě AAAS), Proceedings of the National Academy of Sciences, ale také britská Nature (jež hraje velkou roli i v americké vědě).
Právě v těchto publikacích zveřejňují vědci nejdůležitější nové poznatky. Dopad těchto tiskovin je celosvětový, protože je čte každý odborník, který chce vědět, kam se vývoj ubírá, a pak na publikované poznatky navazuje vlastním výzkumem. Bez těchto časopisů by nebyl myslitelný vývoj současné vědy.
Genom nebezpečné bakterie zveřejněn
Okamžitě začaly debaty o tom, jestli je cenzura vědeckých poznatků přijatelná a omluvitelná.
Hned čtvrt roku po podpisu dohody však ukázal zmíněný časopis Nature, že se dá vykládat různě. Zveřejnil genom (soubor dědičných vlastností) bakterie Bacillus anthracis. Tedy té, která způsobuje sněť slezinnou (antrax) a kterou už předtím teroristé použili v dopisech posílaných lidem, kteří se jí měli nakazit.
Studii v Nature publikovali vědci z Institutu pro genomický výzkum (anglická zkratka TIGR) v americkém státě Maryland. Vyplynulo z ní, že nebezpečná bakterie antraxu se jen několika konkrétními geny liší třeba od běžné a lidem neškodné bakterie Bacillus thuringiensis. Tu používají ekologičtí zemědělci, kteří odmítají průmyslové přípravky, k postřiku polí proti housenkám.
Teoreticky tedy vědci prozradili, jak z bezpečných mikroorganismů udělat genetickým zásahem nebezpečné. Nutno říci, že by to však nebylo nijak jednoduché a vyžadovalo by to od teroristů velké znalosti a schopnosti.
Žádné zneužití
Redakce Nature i výzkumníci z TIGR vysvětlili, že publikování genomu nebezpečné bakterie bylo důležité a prospěšné. Pomůže dalším výzkumníkům v poznání, proč je mikroorganismus nebezpečný a jak se jeho nebezpečnost může vyvíjet. Díky tomu je možné hledat proti němu nové léky či vakcínu.
Uplynulo šest let a publikované poznatky nikdo nezneužil.
Nynější průzkum pro vědeckou asociaci AAAS však ukázal, že badatelé stejně určitou autocenzuru i nadále dodržují.
| Další články z konference v Chicagu: Plejáda dění v současné vědě |
