Londýn - Britským vědcům se podařilo identifikovat část genetického kódů, která určuje, jak rychle naše tělo ve skutečnosti stárne.

Podle výzkumníků z Leicesterské univerzity, kteří spolupracovali s kolegy z Kings College v Londýně by mohl objev, o němž informovala BBC, pomoci v odhadování pravděpodobnosti vypuknutí určitých onemocnění, spojených se stárnutím.

Lidé nosí v každé buňce své vlastní biologické hodiny, které se u každého jedince odlišují.

To způsobuje, že každý z nás stárne jinou rychlostí, a proto někdo vypadá i v pokročilejším věku mladší a naopak. Podle britské kardiologické nadace by se díky analýze DNA dalo předcházet mnoha srdečním onemocněním.

Zatímco v pokročilém věku lékaři u pacientů předpokládají vypuknutí nemoci, jako jsou Alzheimerova či Parkinsonova choroba anebo již zmiňovaná onemocnění srdce, u mladších pacientů je podobná diagnóza v raných stádiích nemoci většinou ani nenapadne. To pak mnohdy komplikuje léčbu.

Pokud by ale pacient měl ve zdravotní kartě zapsáno, že jeho DNA vykazuje předpoklady pro onemocnění určitou chorobou už v mládí, nemoci by se daly podchytit mnohem dříve, a tím pádem také úspěšněji léčit.

Za vším hledej telomery

Podle teorie vědců, jsou za biologické stárnutí zodpovědné tzv. telomery - koncové části chromozomů, které se každým dělením buňky zkracují, přičemž čímž jsou kratší, tím jsme biologicky starší. V praxi to znamená, že naši dlouhověkost určují konce chromozomů.

To ale neznamená, že nemůžeme délku svého života, respektive rychlost stárnutí, nijak ovlivnit, a že je tedy jedno, jakým životním stylem žijeme. Na rychlejší stárnutí má, jak upozorňuje profesor Tim Spector, který se na studii podílel, samozřejmě vliv také rizikové chování, tedy například kouření, obezita nebo nedostatek pohybu.