Bad Nauheim - Vědci zjistili, která molekula dokáže zvrátit vývoj buněk srdečního svalu, a otevřít tak cestu k "sebeopravě" tohoto životně důležitého orgánu.
Pokud totiž chceme opravit srdce poškozené například infarktem myokardu, potřebujeme špatné buňky nahradit novými. Toho lze dosáhnout tak, že se některé ze zdravých buněk "vrátí v čase" a stanou se z nich takzvané prekurzorové buňky, tedy takové, ze kterých původně vznikly.
Ty potom vykazují některé znaky kmenových buněk, především pak schopnost dělit se v takové míře, že dokáží do určité míry obnovit původní tkáň.
Podobné opravné procesy dobře fungují u některých primitivnějších obratlovců. Teprve před pěti lety se zjistilo, že mohou probíhat i u savců, byť k tomu nedochází v takové míře.
Skupina vědců z Max Planck Institute for Heart and Lung Research v Bad Nauheimu a Schüchtermann Klinik v Bad Rothenfeldu pod vedením profesora Thomase Brauna přišla na to, která molekula je za tento "návrat ke kořenům" (tzv. dediferenciaci) zodpovědná u savců.
Ve studii, publikované v časopise Cell Stem Cell, vědci ukázali, že touto bílkovinou je oncostatin M.
Na myším modelu infarktu demonstrovali, že bílkovina skutečně stimuluje opravu poškozené tkáně.
Problém nastal v případě chronicky nemocného srdce, kde měla naopak opačný efekt a tkáň ještě více poškozovala. Vědce teď tedy čeká cesta k tomu, aby zjistili, jak bílkovinu použít.
"Věříme, že oncostatin M má značný potenciál pro účinnou léčbu poškozeného srdečního svalstva. Co nyní potřebujeme, je přesně vypíchnout správný způsob použití, abychom se přitom vyhnuli případným negativním účinkům," řekl profesor Braun.
Oncostatin M je signální molekulou, sloužící jako růstový regulátor buněk. Jeho účinky na organismus stále nejsou příliš známy a jsou předmětem mnoha výzkumů.
