La Jolla (Kalifornie) - Malá kalifornská výzkumná společnost oznámila, že klonováním zcela běžných buněk z lidského těla vytvořila pět lidských embryí.
Vyzkoušela tak postup, který by měl vést v příštích letech nikoli k rození klonovaných dětí, nýbrž k vytváření zdroje "léčivých" buněk připravovaných přesně na míru pro nemocné lidi.
Právě z klonovaných zárodků ve zkumavce by totiž vědci chtěli získávat takzvané embryonální kmenové buňky. Ty jsou schopny se přeměnit v jakoukoli jinou buňku lidského těla. Lékaři by jimi mohli "opravovat" například poškozenou míchu, srdeční tkáň po infarktu, slinivku břišní nemocných s cukrovkou, mozkové tkáně narušené Parkinsonovou nebo možná i Alzheimerovou chorobou, a další části lidského těla.
Předpokládanou výhodou je, že "léčivé" buňky budou shodné s ostatními buňkami pacienta, takže proti nim jeho imunitní systém nezaútočí, jako se jinak snaží při běžných transplantacích.
Běžné buňky výhodou
Při předchozím úspěšném klonování lidského zárodku, uskutečněném v roce 2005 na univerzitě v britském městě Newcastle, vědci použili méně obvyklé, takzvané dospělé kmenové buňky. Ty se vyskytují například v kostní dřeni. Je však obtížné je z těla pacienta získat.
Postup kalifornských vědců, kteří použili snadno dostupné buňky z lidské pokožky, by tedy mohl být pro léčebné účely vhodnější.
Menší než špendlíková hlavička
Vědci ze společnosti Stemagen sídlící v kalifornském městě La Jolla publikovali své výsledky v odborném časopise Stem Cells.
Vyplývá z nich, že vzali kožní buňky dvou mužů. Z buněk vyňali jejich jádra, která obsahují genetický materiál (DNA).
Potom vzali neoplozená ženská vajíčka od tří dárkyň a buněčná jádra z nich odstranili. Do prázdného "obalu" vajíčka pak vnesli buněčná jádra z kožních buněk.
Vzniklo 21 zárodků, z nichž pět se vyvinulo do stadia, kdy obsahují 40 až 72 buněk a jsou menší než špendlíková hlavička.
Ještě bude kontrola
V této fázi vědci embrya zničili, aby mohli buňky ze zárodků podrobit genetickému testu. Potřebovali totiž dokázat, že jsou opravdu výsledkem klonování, neboli že opravdu obsahují genetický materiál z jádra buňky dárce-muže a současně z "obalu" vajíčka dárkyně-ženy.
Jak popsali v odborném článku, tento důkaz se jim podařil u tří z embryí. (Jiná přesvědčivá metoda, tedy nechat ze zárodků narodit dítě, samozřejmě nepřicházela v úvahu.)
Další vědci však budou výsledky vědců ze Stemagenu ještě ověřovat. Stále mají v paměti skandál z roku 2005, kdy se ukázalo, že korejský vědec Hwang U-sok padělal výsledky svého výzkumu klonování lidských zárodků.
Léčebné experimenty teprve přijdou
Společnost Stemagen nezveřejňuje zdroje svého kapitálu. Jejím zakladatelem je doktor Samuel Wood, který přilákal dalšího vedoucího výzkumníka Andrewa Frenche z Austrálie.
Woods pro pro agenturu Reuters uvedl, že ve výzkumech budou pokračovat. "Věříme, že tohle je budoucnost medicíny, vytváření kmenových buněk přesně pro pacienta," řekl.
V příštích experimentech se vědci budou snažit odebírat ze vzniklých malinkých embryí kmenové buňky. Ty pak pomnoží a nakonec je použijí pro léčení lidí.
Za klonování někde odměna, jinde vězení
Klonování lidských zárodků odmítá část veřejnosti a také řada církví. Vadí jim myšlenka vytvoření a následného zničení lidského zárodku. A to přesto, že má podobu neorganizovaného shluku buněk o velikosti makového zrnka ve zkumavce.
Rovněž zákony jednotlivých států se liší.
Ve Spojených státech je tento výzkum sice legální, ale nesmí být financován z federálních peněz. To jej samozřejmě brzdí.
V Británii a Jižní Koreji stejný výzkum financují přímo vládní instituce.
V České republice je léčebné klonování lidských zárodků zákonem zakázáno a je pro vědce trestné.
Půjde se embryím vyhnout?
Badatelé ve světě zkoušejí i jiné postupy, jak vytvořit léčivé kmenové buňky. Ideálně tak, aby se nějak vyhnuli vzniku lidského zárodku.
Úplně fascinující postup oznámil v loňském roce jeden japonský a jeden americký tým. Podařilo se jim totiž přeměnit běžné buňky lidského těla tak, že se začaly chovat podobně jako buňky kmenové.
Japonský tým vedl Shinya Yamanaka z univerzity v Kjótu. Buňky přeměnili tím, že do nich vnesli pouhé čtyři geny. Výsledek Yamanaka pojmenoval "indukované pluripotentní kmenové buňky".
Podstatné je, že získané buňky se skutečně velmi podobají kmenovým, neboli naznačují, že jsou schopny měnit se v jiné buňky těla.
Toto poznání zařadil špičkový vědecký časopis Science mezi deset průlomových objevů loňského roku.
Čtěte více: Rok 2007 ve vědě: geny, které dělají člověka člověkem
Výzkum ve více směrech
Yamanakův tým ovšem používá pro přenos oněch nezbytných čtyř genů viry, které je vnesou do jádra buňky. Což by mohlo být pro klinické využití riskantní, a vyžaduje tedy další prozkoumání.
Jak informuje vědecký časopis Nature, japonská vláda nalévá do Yamanakova výzkumu peníze s bezprecedentní rychlostí. Japonský vědec si právě otevřel samostatné výzkumné centrum na Kjótské univerzitě.
Světoví vědci obvykle soudí, že je nutné rozvíjet výzkum všemi směry, tedy také s využitím uměle vytvořených, klonovaných embryí.
Není zdaleka rozhodnuto, kdo v soutěži o přípravu nejlepší léčebné techniky v příštích letech prokáže, že jeho postup je ten nejvhodnější. Může to být Samuel Wood a Andrew French z La Jolly, Shinya Yamanaka z Kjóta, nebo někdo úplně jiný. Nobelova cena, ale také pacienti, zatím čekají.
