Washington - Starý bonmot říká: Předpovídat je obtížné, zvláště pak předpovídat budoucnost... Loňský rok ostatně ukázal, kolik prognóz nevyšlo, třeba v politice a zvláště pak v ekonomice.
Předvídat, co se stane ve vědě, je pak ještě těžší, protože vědecké poznání se nemotá ve spirálách jako politika a ekonomika. Přesto momentálně nejuznávanější vědecký časopis na světě, Science, vytipoval sedm oblastí, které stojí za to sledovat, protože se v nich může objevit významnější posun. V jedné z nich - ochraně klimatu - však posun nezávisí na vědcích, ale na politicích.
Poznávání genů rostlin
Jako na běžícím pásu by podle této předpovědi měly být letos popisovány genomy rostlin, tedy soubory genů, které určují jejich vlastnosti. Podle očekávání se letos podaří hlubší analýza genomu kukuřice, který už byl publikován, a také sóji; pracuje se na pomerančovníku a broskvoni, rostlinách vhodných jako náhražka paliv, ale i na méně užitkových rostlinách, jako je psárka či kejklířka.
Rozpoznání genů ještě neznamená, že tím vědci poznali i všechny jejich vlastnosti; to ještě potrvá několik desetiletí. Ale i metody tohoto poznání se letos zase vylepší díky očekávaným novým rozborům genetických variací huseníčku, malé rostlinky, která rostlinným genetikům slouží jako "laboratorní myš".
Kyselost oceánů
Voda v oceánech se stává kyselejší, protože se v ní rozpouští oxid uhličitý, kterého stále přibývá v atmosféře. Kyselejší voda škodí korálovým útesům stejně jako mikroskopickému planktonu.
Science očekává, že více studií popíše tento vliv na oceány, a že snad získají i větší pozornost veřejnosti.
- Čtěte více: Moře je kyselejší než dřív. Koráli umírají
Nahlížení do mozku
Už tři soukromé společnosti nabízejí nový typ detektoru lži, který je založen na sledování toho, co se děje v mozku, když člověk lže. Loni výsledky tohoto vyšetření uznal soud v Indii jako důkaz.
Přestože si redaktoři Science nejsou jisti, zda jsou současné znalosti dostatečné, předpokládají, že neurovědy se letos budou používat u soudu častěji.
Doba, kdy přístroje zjistí, co si člověk myslí, je však zatím ještě vzdálená.
- Čtěte více: Hledá se spolehlivější detektor lži
Ochrana klimatu
Za důležité téma letošního roku označil časopis Science ochranu klimatu.
Tedy zejména to, zda politikové mezinárodního společenství dají na varování vědců a dokážou se domluvit na snižování emisí oxidu uhličitého. A také jestli se rozvinuté země rozhodnou poskytnout méně vyvinutým státům technologie umožňující menší spotřebu energie.
Viditelná temná hmota
Experimenty na družicích a také s přístroji na balónech by měly letos pomoci zjistit, zda při srážkách částic takzvané temné hmoty nevzniká vysoce energetické kosmické záření.
Temná hmota tvoří podle propočtů pětinu vesmíru, a vědci se pořád dohadují, co to vlastně je.
Rozpoznání druhů
Genetikové se letos zřejmě zaměří na geny, které odlišují příbuzné druhy od sebe. Výzkumníci, mezi nimi i čeští, publikovali už loni slibné výsledky, a letos na ně zřejmě další navážou.
V roce dvoustého výročí narození Charlese Darwina by se tak lidé měli zase více dozvědět o původu druhů, tentokrát na genetické úrovni.
Čtěte více: Čeští vědci prokázali, proč Darwin viděl vývoj druhů
Hledání Higgsovy částice
Higgsův boson, tajemná, zatím jen teoreticky předpovězená částice by měla vědcům prozradit více o tom, z čeho je složen vesmír kolem nás.
Letos ji budou hledat fyzikové na Velkém hadronovém urychlovači v Ženevě i ve Fermiho institutu v americkém státě Illinois. Kdo ji najde první? Anebo: najde ji vůbec někdo?
Časopis Science očekává, že pokud se to nedozvíme letos, tak snad příští rok, kdy budou letošní data ještě vyhodnocována. Ve velké vědě nějaký ten rok přece jen nehraje podstatnou roli...
Čtěte více: Vědci s pompou otevřeli urychlovač, poruše navzdory
