Ženeva - Působí to paradoxně: evropští politici a světoví vědci v úterý odpoledne slavnostně zahájili provoz zařízení, které je ovšem právě mimo provoz.
Vycházeli však z toho, že slavnost byla plánována měsíce dopředu, a nešlo ji tudíž odvolat. Navíc zařízení stejně bude po opravě zase fungovat. A pak by mělo změnit naše chápání fyziky a celého vesmíru.
Velký hadronový urychlovač (LHC) je jednoznačně největším experimentálním přístrojem na světě. Obsahuje 27 kilometrů dlouhý podzemní okruh, v němž mohou po dvou různých drahách v opačných směrech kroužit částice (nejdříve protony, patřící do fyzikální kategorie hadronů), až naberou téměř rychlost světla.
A pak vědci navedou oba svazky přímo proti sobě, takže se srazí. V malém tak navodí stav, jaký byl ve vesmíru krátce po jeho vzniku (velkém třesku).
Článek pokračuje pod infografikou.
Neviditelná hmota zaplňuje vesmír
Mimo jiné vědci doufají, že najdou teoreticky vypočítanou, ale zatím experimentálně neprokázanou částici zvanou Higgsův boson. Ta by jim měla více říci o hmotě, z níž je složen náš vesmír.
Veškerá viditelná hmota hvězd a těles, které odrážejí světlo, tvoří jen čtyři procenta celkové hmoty a energie vesmíru. Zhruba pětinu vesmíru tvoří "temná" hmota, která nevydává ani neodráží světlo ani jiná elektromagnetická záření. A celý zbytek vesmíru pak dotváří "temná" či "skrytá" energie.
Vědci by moc rádi věděli, co nás to vlastně obklopuje. A věří, že díky novému urychlovači poznáme více. "Otázka, co to je hmota, nikdy nepřestala fascinovat lidstvo," souhlasil s nimi při slavnostním ceremoniálu francouzský premiér Francois Fillon.
Zmizí graviton v jiné dimenzi?
Mezi mnoha dalšími úkoly, na které se fyzikové při experimentech chtějí zaměřit, je i hledání vícerozměrných prostorů.
"Předpokládáme, že když nám při pokusech odcestuje částice gravitace graviton do jiné dimenze, poznáme to, protože nám bude chybět její energie," říká profesor Jiří Niederle, který je zástupcem České republiky v radě evropské laboratoře CERN.
Porucha elektrického spoje
Vědci spustili hadronový urychlovač do pokusného provozu už 10. září. Při něm urychlované částice obíhaly jen jedním směrem. Jenže už 19. září se zařízení porouchalo.
Výstava představuje urychlovač
Co to jsou hadrony, leptony či kvarky, proč fyzikům nestačí a chtějí hledat ještě Higgsův boson? Jak to budou dělat ve Velkém hadronovém urychlovači (LHC) a jak se na tom budou podílet čeští vědci? To ukazuje výstava s odborným výkladem otevřená v pracovní dny až do 31. října v budově prezídia Akademie věd, v Praze na Národní třídě č. 3.
Oficiální informace CERN konstatují, že příčinou byla porucha elektrického spoje mezi dvěma magnety akcelerátoru. V jejím důsledku se potrubí mechanicky poškodilo a uniklo z něj chladicí hélium. Nikomu se nic nestalo.
"Jsem přesvědčen, že dokážeme udělat potřebné opravy a také zajistit, aby se podobná událost už v budoucnu stát nemohla," tvrdí generální ředitel CERN Robert Aymar.
Oprava však potrvá zřejmě až do jara příštího roku. "Vezměte v úvahu, že jenom než se zařízení ohřeje na běžnou teplotu, kdy se dá opravovat, trvá to tři týdny. A další týdny se pak zase chladí," dodává profesor Niederle.
Zařízení pracuje při teplotě dvou stupňů Kelvina, tedy minus 271 stupňů Celsia.
