Vědci nastínili, jaké vynálezy čekají v tomto století

Josef Tuček
20. 2. 2008 7:50
Technika má vysoké cíle: od nové energie po nové léky

Boston/od zpravodaje Aktuálně.cz v USA/ - Počítač schopný přemýšlet lépe než člověk, nevyčerpatelné zdroje energie a také léky vyrobené přesně "na míru" pro jediného konkrétního pacienta, to jsou některé z cílů, kterých by měl v tomto století dosáhnout technický vývoj.

Trochu paradoxní je, že některé úkoly budoucnosti, jako například zmírnění dopadů změn klimatu na lidstvo, vlastně napravují to, co způsobil technický vývoj dosavadní...

Zatraceně důležité, a dosažitelné

"Chtěli jsme sestavit seznam takových cílů pro vynálezce, které nám připadají zatraceně důležité pro zlepšení lidského života, ale které jsou také dosažitelné," řekl předseda americké Národní technické akademie (NAE) Charles Vest.

"A je to také informace pro veřejnost, která velkou část průlomového technického výzkumu platí ze svých daní," dodal.

Haynesovo kongresové středisko v popředí vlevo a hotel Sheraton v pozadí vpravo, to jsou místa, kde probíhaly konference, které byly součástí výročního zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS) v Bostonu.
Haynesovo kongresové středisko v popředí vlevo a hotel Sheraton v pozadí vpravo, to jsou místa, kde probíhaly konference, které byly součástí výročního zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS) v Bostonu. | Foto: Josef Tuček

Seznam cílů technického výzkumu představili zástupci technické akademie na výročním zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS) v Bostonu.

Člověk s počítačem v mozku

"Jsem přesvědčen, že stroje dosáhnou zhruba do roku 2029 takové emoční inteligence, jakou mají lidé. Člověk se začne s umělou inteligencí propojovat. Třeba tím, že si do mozku necháme implantovat malinké počítače, které vylepší naše duševní schopnosti," řekl na zasedání AAAS vynálezce a prognostik Ray Kurzweil.

Kurzweil je jedním ze členů pracovní skupiny, která technické cíle vybírala.

Přenos genů na objednávku

Robert Langer, profesor Massachusettského technologického institutu, zase vyjádřil přesvědčení, že se podaří sestavit polymerní látky, jež dokážou do živých buněk vnášet nové geny. Anebo umlčovat geny nežádoucí, které způsobují třeba choroby.

Zatím vědci používají pro přenos genů upravené viry. Ty jsou totiž od přírody uzpůsobeny k tomu, aby pronikaly do buněk a předávaly jim svůj genetický materiál. Budoucí polymerní látky by to však měly podle Langerovy představy dokázat spolehlivěji a bez případných vedlejších účinků.

Časem by měl každý pacient dostat přesně takový lék, jaký vyhovuje právě jemu. A ne unifikovaný produkt.
Časem by měl každý pacient dostat přesně takový lék, jaký vyhovuje právě jemu. A ne unifikovaný produkt. | Foto: Aktuálně.cz

Profesor Langer se nyní zabývá výzkumem růstu lidských tkání v laboratoři. Předpokládá, že bude možné takto nechat pro nemocného vyrůst třeba nové srdce.

Čtrnáct vybraných cílů

Seznam výzkumných cílů sestavila osmnáctičlenná pracovní skupina vedená bývalým ministrem obrany Williamem Perrym, dnes profesorem Stanfordovy univerzity.

Jejími členy mimo jiné byli také spoluzakladatel internetového vyhledávače Google Larry Page, genetik a podnikatel Craig Venter či Mario Molina, nositel Nobelovy ceny za objev důvodu ničení ozonové vrstvy.

A které úkoly pro budoucnost vytipovali? Je jich čtrnáct:

1. Zvýšit účinnost a dostupnost využívání sluneční energie.
2. Získat energii z jaderné fúze, tedy z reakce, při níž se v reaktoru jádra vodíku spojují, vytvářejí helium a uvolňují energii.
3. Zachytit a skladovat oxid uhličitý ze spalování fosilních paliv, aby nepřispíval ke globální změně klimatu.
4. Ovládnout koloběh dusíku v přírodě, který lidé narušili zemědělstvím a umělým hnojením a také spalovacími motory, z nichž uvolňované oxidy dusíku škodí lidskému zdraví.
5. Zajistit přístup k nezávadné vodě, který dnes nemá šestina obyvatel světa.
6. Vylepšit výstavbu a údržbu měst tak, aby se v nich lidem dobře žilo a přitom neškodila životnímu prostředí.
7. Vylepšit zdravotní informační systémy tak, aby včas rozpoznaly nastávající epidemii a také umožnily lékařům přístup k takovým datům o pacientovi, které potřebují pro jeho účinné léčení.
8. Vytvářet léky pro jednotlivého pacienta přesně na jeho nemoc, a to s využitím jeho vlastní genetické informace a dat o průběhu nemoci.
9. Lépe pochopit jak funguje mozek, což přispěje jak k léčení některých nemocí, tak i k vylepšení umělé inteligence.
10. Zabránit jadernému teroru, a to technickými opatřeními, které znemožní zločincům, aby využili jaderné technologie.
11. Zabezpečit kybernetický prostor před počítačovými viry a počítačovou zločinností.
12. Vylepšit virtuální realitu, která kromě počítačových her nabízí i zlepšení metod výuky a pro léčení pacientů s mentálními poruchami.
13. Vytvořit učení na míru podle schopností jednotlivého člověka, i za pomoci internetu, aby se lidé mohli lépe vzdělávat s ohledem na vlastní duševní možnosti.
14. Vylepšit metody vědeckého poznání.

Foto: Reuters
O čem také jednali vědci v Bostonu:
Vakcína proti HIV zůstává v nedohlednu
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Ondra a Adamovská jsou mistry republiky v boulderingu

Olympionik Adam Ondra a Eliška Adamovská vyhráli mistrovství republiky v boulderingu. Oba favorizovaní sportovní lezci ve finále šampionátu ve Slaném pokořili jako jediní všechny čtyři cesty.

Za bývalým mistrem světa v boulderingu i v lezení na obtížnost Ondrou, který v Tokiu nenaplnil medailové ambice a v olympijském finále skončil šestý, skončil hlavní soupeř Martin Stráník. Ten měl "topy" tři. Bronz získal Štěpán Volf.

Adamovská, jež v červenci vyhrála v Brianconu závod Světového poháru v obtížnosti, dnes ve Slaném zvítězila před Michaelou Smetanovou a Markétou Janošovou.

Další zprávy