Čeští vědci prokázali, proč Darwin viděl vývoj druhů

Josef Tuček
12. 12. 2008 10:45
Našli gen, jenž drží hranici mezi příbuznými živočichy
Vědci už vědí, proč se tyto myši nezkříží s myšmi odlišného druhu.
Vědci už vědí, proč se tyto myši nezkříží s myšmi odlišného druhu. | Foto: Reuters

Praha - Charles Darwin to viděl "zvenčí". Čeští vědci nyní nahlédli "dovnitř" vzniku nových druhů, a to až po úroveň molekul a přímo do genetické podstaty. Objevili totiž, jak je geneticky zajištěna hranice mezi jednotlivými druhy živočichů.

Díky laboratorním myším našli gen, který ovlivňuje vytváření spermií takovým způsobem, že se jedinci příbuzného, jen mírně odlišného druhu spolu nemohou úspěšně křížit. Jejich výzkumnou zprávu publikoval špičkový vědecký časopis Science.

Mezek nemá potomky

Gen, označovaný jako Hst1, komplikuje křížení jedinců dvou příbuzných druhů a způsobuje, že jejich případné potomstvo je pak neplodné, takže kříženci se nemohou dál samostatně vyvíjet. Příkladem jsou kříženci koní a oslů, tedy mezci a muly, kteří se už dál nedokážou množit.

"Funkci genu jsme ověřili jen u myší, ale očekáváme, že podobně bude fungovat i u jiných obratlovců. Podle našich výzkumů předpokládáme, že na mechanismu neplodnosti kříženců se budou podílet ještě další asi čtyři geny," vysvětluje Jiří Forejt z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd v Praze, který se na výzkumu podílel spolu s kolegy Ondřejem Miholou, Zdeňkem Trachtulcem a Čestmírem Vlčkem, a také s Johnem Schimentim z americké Cornellovy univerzity.

Vývoj místo stálého smíchávání

Charles Darwin mohl vidět vývoj tolika odlišných druhů, protože je mezi nimi genetická bariéra.
Charles Darwin mohl vidět vývoj tolika odlišných druhů, protože je mezi nimi genetická bariéra. | Foto: Aktuálně.cz

Je to první takový prokázaný gen u savců, podobné byly zatím nalezeny jen u mušek octomilek.

Díky této bariéře se vlastně mohou oddělovat a samostatně vyvíjet nové druhy živočichů - jinak by se druhy, vzniklé náhodnou mutací, zase smíchaly a splynuly s druhem předchozím.

"Nebyl by tedy možný vývoj nových druhů v té podobě, jak jej známe dnes," dodává profesor Forejt.

Umělé druhy zatím ne

Při ověřování funkce genu Hst1 vědci dokázali zásahy do chromozomu odstranit neplodnost kříženců dvou odlišných myších druhů. Teoreticky tak otevřeli cestu k novým možnostem šlechtění domácích zvířat: vytvářením plodných kříženců současných zvířat a jejich následným křížením s jinými kříženci (což je nyní v přírodě nemožné), by mohly vzniknout druhy se zcela novými vlastnostmi. Třeba, dejme tomu, kráva, která je na pastvu nenáročná jako ovce, a přitom dává kozí mléko.

"Možné je všechno, ale tohle není cílem naší práce," komentuje Jiří Forejt. "Pro nás je podstatné, že poznáváme genetické mechanismy vzniku nových druhů. To je pro nás fascinující až dost."

 

Právě se děje

před 34 minutami

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nedostal z Hradu pozvánku na 28. října

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zatím nedostal pozvánku na slavnostní udílení státních vyznamenání na Pražském hradě 28. října. Pozvání nedostal ani loni. Nejvyšší žalobce se zhruba před dvěma lety odmítl dostavit na schůzku s prezidentem Milošem Zemanem v době, kdy státní zastupitelství dohlíželo na vyšetřování kauzy v Lesní správě Lány.

"Od té doby, kdy pan nejvyšší státní zástupce odmítl schůzku s panem prezidentem za situace, kdy bylo Nejvyšší státní zastupitelství činné v kauze Lesní správy Lány, pan nejvyšší státní zástupce žádné pozvání na Hrad nedostal a s žádným už ani nepočítá," řekl tehdy mluvčí nejvyššího žalobce Petr Malý.

Zdroj: ČTK
Další zprávy