Klimatická konference OSN skončila. Pocity jsou smíšené

Martin Novák Martin Novák
13. 12. 2008 13:10
V Poznani se dva týdny jednalo o tom, jak čelit změnám klimatu
Člen britské organizace Oxfam demonstruje v Poznani za to, aby bohaté země více přispěly k boji s globálním oteplováním.
Člen britské organizace Oxfam demonstruje v Poznani za to, aby bohaté země více přispěly k boji s globálním oteplováním. | Foto: Reuters

* Vyspělé a rozvojové země se opět neshodly * Čínané ostře napadli polský návrh závěrečné deklarace * Kerry v Poznani slíbil, že Obama je a zůstane zelený

Poznaň - Dvanáct dní trvající celosvětový summit o změnách klimatu skončil v noci na dnešek v polské Poznani poněkud rozpačitě a se smíšenými pocity.

Hostitelská země navrhla ke schválení dokument nazvaný Solidární partnerství. "Náš návrh závěrečné deklarace shrnuje vše, čeho se podařilo dosáhnout," řekl novinářům náměstek polského ministra životního prostředí Janusz Zaleski.

Zatímco ale například český vicepremiér a ministr životního prostředí Martin Bursík vyjadřoval na závěr konference optimismus a mluvil o "skutečném pokroku" na cestě k dosažení dohody, jež má být přijata za rok v Kodani coby nástupce Kjótského protokolu, řada environmentálních aktivistů to vidí jinak.

"Pokroku bylo dosaženo žalostně málo. Znovu se ukázalo, že bohaté země, které mají historickou zodpovědnost za klimatické změny, se nedokážou dostatečně uskromnit," citovala BBC Tima Jonese z Hnutí pro světový rozvoj.  

I podle mnoha jiných delegátů, mezi kterými byli také Bursíkovi resortní kolegové z celkem 145 států světa, se ale podařilo dosáhnout jen velmi málo. Jestli vůbec něco.

"Je to taška plná smetí," vyjádřil se na adresu navrhovaného dokumentu nediplomaticky člen čínské delegace. 

Pohled do jednacího sálu.
Pohled do jednacího sálu. | Foto: Reuters

Rozladění jsou i Bangladéšané, kteří se ve své nízko položené rovinaté zemi cítí bezprostředně ohroženi globálním oteplováním a zvedáním hladiny oceánů.

"Není tam nic nového, nic, co by se dalo označit za dohodu. Pokud byste tam hledali něco pozitivního a konkrétního, nenajdete to," řekl bangladéšský zástupce Islám Čaudhúrí.

Jednání negativně poznamenala řada faktorů.

Jednak finanční krize, která ve spoustě zemí komplikuje další postup v boji se změnami klimatu. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun nicméně všechny v Poznani vyzýval, aby se na finanční krizi nevymlouvali.

Poznaňskou konferenci navíc mediálně zastínil summit EU v Bruselu, kde se rovněž hovořilo o klimatických změnách.

Zásadní neshoda ale v Poznani panovala v otázce, co mají dělat bohaté a co chudé země.

Za prezidenta Obamy má energetická politika USA vypadat podstatně jinak než za prezidenta Bushe
Za prezidenta Obamy má energetická politika USA vypadat podstatně jinak než za prezidenta Bushe | Foto: Reuters

Američané vyzývali hlavně Čínu, aby se připojila k radikálnímu snížení emisí, protože je největším světovým znečišťovatelem ovzduší.

Číňané kontrují, že největším znečišťovatelem na osobu jsou Spojené státy. Za tři měsíce vypustí v průměru na jednoho obyvatele tolik emisí jako Čína za celý rok.

V Poznani byl také položen základ pro takzvaný Adaptační fond. Ten by měl pomáhat v překonávání těžkostí zemím, které jsou či budou změnami klimatu postiženy vůbec nejvíce.

Do roku 2012 v něm má být 300 milionů dolarů, zatím ale garantuje úvěry jen zhruba do výše čtvrtiny této částky, což je jen nepatrný zlomek částky, která bude podle předpovědí OSN potřebná k tomu, aby se chudé země s dopady globálního oteplování dokázaly vyrovnat. Nadále také panují rozpory ohledně způsobu čerpání pomoci z tohoto fondu.

John Kerry v Poznani.
John Kerry v Poznani. | Foto: Reuters

V delegaci Spojených států přijel do Poznaně i bývalý neúspěšný uchazeč o funkci amerického prezidenta John Kerry, senátor za stát Massachusetts, který prohrál ve volbách v roce 2004 s Georgem Bushem.

Na summitu slíbil, že Obamova politika bude mnohem ekologičtější a šetrnější k životnímu prostředí než Bushova. "Bude v tom rozdíl jako mezi dnem a nocí," prohlásil Kerry na tiskové konferenci.

Jasný signál ostatně vyslal Obama sám, když si tento týden na post ministra energetiky vybral vítěze Nobelovy ceny za fyziku Stevena Chu, který je nejen prvním Američanem čínského původu v čele tohoto resortu, ale především je znám coby zastánce výzkumu v oblasti alternativních a obnovitelných zdrojů energie.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 25 minutami

Vyhlaste klimatickou nouzi, žádá německý aktivista. Už 27 dní drží hladovku, nyní přestal pít

Klimatický aktivista Henning Jeschke, který od 30. srpna drží v Berlíně hladovku, dnes přestal přijímat tekutiny. Pít dnes přestala také Lea Bonaseraová, která začala držet hladovku tento týden. Dvojice protestní akci vystupňovala poté, co sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz nevyslyšel jejich ultimátum a veřejně neprohlásil, že v Německu panuje stav klimatické nouze. Scholz oběma přislíbil, že se s nimi sejde až po volbách.

Hladovkáři původně žádali, aby se s nimi do čtvrtka sešla trojice kancléřských kandidátů. Těmi jsou vedle Scholze konzervativec Armin Laschet a Annalena Baerbocková ze strany Zelených. Trojice původně oznámila, že s aktivisty bude jednat po volbách. Později organizátoři protestu uvedli, že Baerbocková ve čtvrtek tábor hladovkářů na louce u Sprévy nedaleko sídla parlamentu a kancléřství navštívila a s mladými lidmi hovořila.

Ve čtvrtek aktivisté vyhlásili nové ultimátum, které se týkalo jen Scholze, protože Laschet podle nich zcela zklamal. Sociálnědemokratický kancléřský kandidát výzvu k veřejnému prohlášení o klimatické nouzi nesplnil, Jeschkeho a Bonaseraovou nicméně vyzval, aby hladovku ukončili. Opětovně slíbil, že společné setkání se může uskutečnit po volbách.

"Scholzovi přes rty ani jednou nepřešel výraz ´klimatická nouze´," řekl na videu zveřejněném na Twitteru 21letý Jeschke, když oznamoval, že přestává přijímat tekutiny.

Hladovku původně zahájilo 30. srpna sedm aktivistů, šest z nich ale začalo postupně opět jíst. Tento týden se k Jeschkeovi, který odmítá potravu jako poslední z původní skupiny, přidala 24letá Bonaseraová. Dnes oba přestali také pít.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy