Ispra - Evropa se připravuje na další neradostný rekord: v množství lesů zničených při požárech. UVNITŘ: EVROPSKÁ MAPA AKTUÁLNÍHO RIZIKA VZNIKU POŽÁRU.
Za celý loňský rok spálily ohně v Evropské unii celkem 3585 čtverečních kilometrů lesa. Letos ke konci července to už bylo 3376 čtverečních kilometrů, k nimž zcela nepochybně obdobně velká spáleniště přibudou v srpnu a září. Pokud jde o lesní ohně, letošní červenec také zřejmě bude nejhorším měsícem od roku 1999, odkdy se vedou celoevropské záznamy.
V Evropské unii a jejím bezprostředním okolí ohně zasáhly zejména Bulharsko, Chorvatsko, Řecko, Španělsko a Itálii.
Tak to alespoň konstatuje zpráva Evropského informačního systému pro lesní požáry (EFFIS), který provozuje Společné výzkumné středisko (JRC) Evropské unie v italské Ispře.
Oheň z výšky 700 kilometrů
Úkolem systému EFFIS je varovat před lesními požáry. Expertům k tomu slouží mimo jiné také data získaná z družic.
"Využíváme hlavně údajů ze senzorů na dvou amerických družicích, Terra a Acqua, které obíhají Zemi ve výšce asi 700 kilometrů," popisuje Jan Kučera, který pracuje jako výzkumník v Ispře.
"K dispozici máme snímky ve spektru viditelného světla, ale i tepelného záření. Fakticky takto díky záznamu o zvýšené teplotě rozpoznáme lesní požár od velikosti 30 krát 30 metrů. Jeho místo však dokážeme určit jen s přesností na jeden kilometr čtvereční, víc nám rozlišení družicového snímku zachycujícího tepelné záření neumožňuje," dodává.
Předpověď rizika
Pracovníci systému EFFIS se však nesoustřeďují na vyhledávání požárů, ale hlavně se snaží předpovídat riziko, že vypuknou.
Berou při tom v úvahu meteorologická data, jako je teplota a vlhkost, či spíše sucho, a také rychlost větru, na němž závisí postup ohně.
"Nedokážeme samozřejmě určit, který den a kde přesně oheň vznikne. Dokážeme však vyhodnotit pravděpodobnost a vydat varování," popisuje doktor Kučera.
V ohrožených oblastech pak hasiči posilují služby.
Infračervené neshořelo
Dalším úkolem systému EFFIS je zjišťovat rozsah ploch poničených lesními požáry. Právě družicové snímky umožňují jejich poměrně přesné a rychlé určení, což je potřebné i pro vyčíslení škod.
"Vegetace velmi dobře odráží infračervené záření, které senzory na družicích zaznamenávají," vysvětluje Jan Kučera. "Když porost shoří, množství odraženého infračerveného záření se změní."
Evropský parlament loni požádal, aby pracovníci systému EFFIS rozšířili své služby a byli schopni dodat i informace o tom, jaký ekonomický a sociální dopad mají lesní požáry v odlišných oblastech, aby na to mohli politikové reagovat a připravit pomoc. Společné výzkumné středisko v Ispře tedy nyní hledá metody, jak to určit.
Česká příroda se velkým ohňům brání
Největší a nejdivočejší lesní požáry na světě se vyskytují na jihu USA a v Austrálii. V Evropě jsou nejvíce rizikové státy u Středozemního moře. Tam rostou keře s vysokým obsahem pryskyřice a také eukalypty plné hořlavých pryskyřic a olejů, a bývá tam sucho.
Větší lesní požáry se příležitostně vyskytují také na jihu Slovenska a v Polsku, kde rostou borovice na písčité půdě. Při hašení požáru jí voda snadno prosákne a nestačí oheň udusit.
V České republice se sice také příležitostně vyskytují lesní požáry, ale v mnohem menším rozsahu než třeba ve Středomoří.
České lesy rostou často na jílové půdě, jíž voda tak rychle neproteče, a pod stromy bývá borůvčí, které drží vlhkost. To jsou podmínky, které znesnadňují vznik ohně. Výhodou českého prostředí je také poměrně vysoká hustota obyvatel, přes lesy navíc vede řada silnic a cest. Oheň se tedy obvykle dá včas objevit. Také požární útvary jsou rozmístěny tak, že se k požáru dostanou poměrně rychle.
