Osmiletá Táňa se poprvé v životě umyla tekoucí teplou vodou. Žije v regionu, který papírově zažívá ekonomický zázrak a hostí špičkové strojírenské firmy, přesto ve vlastním domě mrzne a její matka dál propadá alkoholu. Zakarpatí dnes ukazuje dvě tváře: moderní průmyslový uzel kvůli přesunu firem z Ruskem okupovaného východu a syrovou bídu, kde děti bojují o základní lidskou důstojnost.
Český premiér v úterý navštívil Užhorod. Naše město se poslední dobou stává oblíbeným místem setkávání vysokých státních představitelů nejen ze středoevropského regionu. České delegace však bývají vítány vřeleji než jiné. Na Zakarpatí, jehož je Užhorod hlavním městem, mají Čechy rádi.
Záplava utečenců z východu Ukrajiny zásadním způsobem mění provinční Užhorod na západě země. Převážně rusky hovořící běženci ovšem nepřinesli do města jen problémy, ale hlavně peníze.
Jen pár dnů předtím, než německá vojska v březnu 1939 obsadila Čechy, Moravu a Slezsko, zaútočilo Maďarsko na Podkarpatskou Rus. Československá armáda území bránila v několikadenní válce, od níž tento týden uplynulo přesně 85 let. V meziválečném období tehdy nejvýchodnější cíp Československa, dnes ležící na Ukrajině, vzkvétal. Vznikaly tam školy či pošty, často se jménem prezidenta Masaryka.
Většina jeho rodiny se po ruské invazi na Ukrajinu natrvalo usadila nedaleko Brna, kam otec a matka roky jezdili za prací. Čerstvě osmnáctiletý Bohdan však musel zůstat v rodném Užhorodu, kde bez svých blízkých strávil několik měsíců. Všední realitu, kterou tehdy mladý Ukrajinec zažíval, zachytil na intimních momentkách dvaadvacetiletý student Institutu tvůrčí fotografie v Opavě Jakub Joch.
Oblastní vláda Zakarpatska stále sídlí v "české čtvrti". I 70 let po předání Podkarpatské Rusi Sovětskému svazu.
Luxusní vůz ukradli loni ve Stuttgartu, skončil v garážích ministerstva spravedlnosti
Může to být cesta i pro rozvoj turistiky a podnikání, zní z magistrátu
V nejvýchodnějším cípu bývalého Československa se 90.výročí jeho vzniku neslaví
