Byl to podvod, hodnotí historik přenechání Zakarpatska SSSR

ČTK ČTK
29. 6. 2015 16:46
Oblastní vláda Zakarpatska stále sídlí v "české čtvrti". I 70 let po předání Podkarpatské Rusi Sovětskému svazu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Martin Novák

Užhorod - Někteří obyvatelé Užhorodu, nejmenší a nejzápadnější oblastní metropole na Ukrajině, dodnes neodpustili Praze, že před 70 lety přenechala nejvýchodnější cíp Československa Sovětskému svazu.

Krajané naopak dodnes zdůrazňují, že Masarykova republika za dvě desetiletí své přítomnosti v Užhorodu zanechala hlubší stopy než prý Uhři a Maďaři za celé tisíciletí.

Koneckonců oblastní vláda dodnes sídlí v "české čtvrti" v administrativní budově postavené v 30. letech minulého století. Mezi více než 110 000 obyvateli města se k české národnosti hlásí necelá tisícovka lidí.

"Připojení k Sovětskému svazu bylo špatné, tragické a ještě k tomu podvodné," řekl historik Fedir Šandor z Užhorodské národní univerzity. Ta vznikla necelý měsíc po podpisu smlouvy o postoupení Zakarpatska sovětské Ukrajině.

"Teď už lze pochopit, že čeští politici vyměnili Podkarpatskou Rus za nezávislost Československa," míní Šándor.

Politicky je prý takový obchod docela pochopitelný, ale Podkarpatská Rus na to tragicky doplatila.

"Hodně lidí tu bylo postiženo represemi, hlavně řeckokatolíci, Maďaři, Němci. Z lidského hlediska to proto bylo velice špatné rozhodnutí," uvedl Šandor.

Krajanské spolky nejsou reálné

Šandor si nicméně myslí, že po 70 letech se většina obyvatel Zakarpatska sžila s Ukrajinou a sama sebe považuje za Ukrajince.

Rusínské hnutí za autonomii, které čas od času o sobě dává vědět zejména v ruských médiích, považuje za zcela okrajovou záležitost.

"Je to spíše virtuální hnutí, protože většina vůdců jsou prostě okrajové figurky, jak politicky, tak společensky. Podporu nemají," konstatuje Šandor. Reaguje tak na množství krajanských spolků v oblasti.

"Jedny platí Rusko, protože chce Ukrajinu rozdělit a vytvořit problémy i na jejím západě, jiné zase kvůli svým zájmům Maďarsko, Česko a Slovensko," dodává historik.

Oficiálně jedině Budapešť požaduje autonomii pro maďarskou menšinu na Ukrajině.

Ukrajinská krize

"Je v českém zájmu, aby Ukrajina byla politicky stabilní, hospodářsky prosperovala a aby byla stabilním partnerem Česka i dalších zemí Evropské unie," ujišťoval šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek.

Loni v říjnu v Užhorodu otevřel honorární konzulát, který má pomáhat hlavně českým turistům a podnikatelům.

Šandor nesouhlasí ani s pohledem těch ukrajinských médií, která Zakarpatsko líčí jako údělné knížectví rodinného klanu Balohů, jejichž tři bratři a bratranec hrají důležitou roli nejen v místní, ale i v celostátní politice.

"Balohové jsou vlivní, ale v současnosti jsou to jen jedni z vůdců. Události roku 2014 poměry na Ukrajině velice silně změnily, a to i v Zakarpatsku," komentuje historik.

"Československo i Sovětský svaz nás v Zakarpatsku považovaly za provincii, ale tady se dějiny psaly už za časů Římanů. Přežili jsme tu už 22 států, ale Zakarpatsko zůstává," zdůraznil užhorodský rodák a patriot.

Proměny města možná vystihují i údaje, podle kterých se před první světovou válkou čtyři pětiny jeho obyvatel hlásily k maďarské národnosti, zatímco v současnosti se stejný díl hlásí k národnosti ukrajinské.

Oddanost ukrajinské věci má ale zřejmě své meze: vojenský komisař Zakarpatské oblasti minulý týden ohlásil, že na 9000 místních mužů neuposlechlo mobilizačního rozkazu.

V nejisté současnosti prý ale může být ošemetné bavit se i o dávné minulosti, jakou byl podpis moskevské smlouvy o postoupení Podkarpatské Rusi Sovětskému svazu.

"Kdepak, to je citlivá otázka, to na hovory po telefonu není. Raději přijeďte, není to sem tak daleko. A letos se k nám čeští turisté trousí jen po jednom, po dvou," tvrdí ředitelka jednoho z muzeí zakarpatské historie a folklóru.

 

Právě se děje

Další zprávy