Descartova cena, jak se ocenění nazývá, se dá chápat jako skutečná olympiáda, ovšem ve vědeckých disciplínách. A její držitelé patří ke špičkám současné vědy.
Letos jsou jejími držiteli hned tři vědecké týmy. Odborná porota je vyhodnotila jako "rovnocenné". Pokořily ovšem dalších deset mezinárodních týmů, které se spolu s nimi dostaly do posledního, dnešního kola.
Mezi vítěznými týmy je i české zastoupení - a to ve skupině HESS, která s pomocí čtyř teleskopů umístěných v Namibii zaznamenává kosmické záření přicházející až ze vzdálených galaxií. Protože záření putuje vesmírem až stovky milionů let, přináší s sebou údaje o minulosti vesmíru.
Jako součást mezinárodního týmu vyhodnocuje signály skupinka českých fyziků vedená profesorem Ladislavem Robem z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
Co to je temná hmota
"Doufáme, že díky těmto měřením se také více dozvíme o tom, co to vlastně je temná hmota," řekl pro Aktuálně.cz koordinátor projekt Werner Hofmann z Ústavu Maxe Plancka pro jadernou fyziku v německém Heidelbergu.
Dnešní propočty totiž ukazují, že viditelná hmota hvězd a těles, které odrážejí světlo, tvoří jen čtyři procenta celkové hmoty a energie vesmíru. Ostatnímu se říká "temná" či "skrytá" hmota a energie. Vědce trápí otázka, co ji vlastně tvoří.
Teleskopy zachytávají záblesky, které vznikají v atmosféře při reakci části kosmického záření s molekulami vzduchu. Tvoří je speciálně vybroušená zrcadla, z nichž většina pochází z firmy Compas v Turnově. V soutěži o Descartovu cenu tedy fakticky zabodovali i tito čeští technici.
"To je skvělé, že jsme pomohli vědcům k ocenění," řekl po telefonu pro Aktuálně.cz šéf firmy Compas Milan Šonský. "Ten projekt se mi líbil a jsem rád, že se v něm uplatní naše zrcadla."
Projekt HESS se do závěrečného kola probojoval už podruhé. V minulém ročníku se však nakonec na nejvyšší příčku nedostal.
Jak vybrali vítěze?
Porota samozřejmě oceněné vědce nevybírala podle toho, jak rychle dokáží rozmíchat roztok v kádince, ale podle jejich výsledků dosažených v minulých měsících či spíše letech.
Porotě předsedala Claudie Haigneréová, bývalá astronautka Evropské kosmické agentury ESA, pozdější francouzská ministryně pro vědu. V porotě jsou dále zastoupeni vědci z Evropy.
Význam ceny ukazuje i formální stránka jejího předání: Úspěšným vědcům přišel poblahopřát předseda Evropské komise José Barroso a německá kancléřka Angela Merkelová, tedy představitelka země, která Evropské unii právě předsedá.
Evropská komise, která cenu vyhlašuje, obvykle dává přednost řešením, která už mají přímý přínos pro praxi nebo jsou mu velmi blízko. Poroty v minulých šesti ročnících však měly také snahu ocenit fascinující vědecké nápady včetně výzkumu vesmíru, přestože jejich praktické uplatnění nebylo jisté.
Ocenění i za vodík a buněčnou smrt
Druhý tým, který se dělí o letošní Descartovu cenu, je mezinárodní projekt HYDROSOL.
Ten zkoumá budoucí možnosti ekonomicky přijatelné výroby vodíku z vody. Vodík se někdy považuje za ekologické palivo budoucnosti, například i pro automobily. Avšak jeho získávání elektrolýzou vody je energeticky nevýhodné. A výroba vodíku z fosilních paliv by i nadále odčerpávala neobnovitelné zdroje.
Do třetice hlavní cenu získal také evropský projekt APOPTOSIS. V něm vědci mapují mechanismus apoptózy neboli samovolně odstartované buněčné smrti. Cílem výzkumu je přimět vnějším zásahem nádorové buňky nebo třeba buňky napadené virem HIV, který způsobuje nemoc AIDS, aby samy odumřely.
Minulí čeští vítězové
Češi zatím dosáhli na nejvyšší ocenění dvakrát.
Důkaz nalezený v balónu
- Kosmické záření (tok částic z vesmíru) objevil v roce 1912 rakouský fyzik Victor Franz Hess (18831964).
- Vědci byli tehdy zmateni, že přístroje pro zjištění elektrického náboje (elektroskopy) se "samy" vybíjejí, přestože byly dobře izolovány.
- První vysvětlení, že je vybíjí radioaktivita ze zemských hornin, vyvrátil Hess díky měřením během deseti letů balónem. Ve větší výšce se totiž elektroskop vybíjí více. Hess vyvodil, že příčinou je záření z vesmíru. Získal za to v roce 1936 Nobelovu cenu za fyziku.
- Mimochodem, balónem k oblakům se vydával z Ústí nad Labem. Projekt HESS připomíná jeho jméno, ale je současně zkratkou z názvu High Energy Stereoscopic System, neboli soustava pro prostorové měření vysoce energetických částic.
V roce 2001 Descartovu cenu dostal tým, v němž působil český biochemik Antonín Holý a který připravil léky zastavující postup viru HIV.
Roku 2003 ocenění získala vědecká skupina, v níž pracoval i Jan Vondrák z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. K ocenění je vynesla měření polohy kosmických objektů kvasarů, které díky své stálé poloze slouží jako "orientační majáky". Výsledky těchto astronomů se dnes využívají pro přesné určování polohy pomocí družicové navigace.
Snahou Evropské komise je získat pro Descartovu cenu stejnou prestiž, jakou má cena Nobelova.
Rozdíl je v tom, že evropské ocenění má podpořit mezinárodní spolupráci, a proto se uděluje pouze smíšeným týmům z několika zemí. Finanční odměnu, něco přes milion eur, musí vítězové použít na svůj další výzkum.
Nobelovy ceny za vědu mají dohromady hodnotu trojnásobnou: zhruba milion eur pro odměněné za fyziku, totéž pro chemiky a také pro badatele v oboru medicíny. Nobelisté také mohou získané peníze použít, jak se jim zlíbí.
