Čeští vědci opět útočí na evropskou cenu

Josef Tuček
6. 3. 2007 16:00
Praha, Turnov - Mezinárodní projekt, v němž vědci pozorují a zkoumají taje vesmíru, je také výsledkem práce českých fyziků.
Celkový pohled na teleskop projektu HESS v Namibii.
Celkový pohled na teleskop projektu HESS v Namibii. | Foto: HESS Project

Čtyři teleskopy umístěné v Namibii jsou součástí mezinárodního projektu nazvaného HESS. Začínají pracovat vždy za bezměsíční noci. V nich zasazená zrcadla, která zachytávají slabé záblesky na obloze, pocházejí z Turnova. A na teoretické části výzkumu spolupracují i čeští fyzikové.

Projekt se už podruhé dostal do nejužšího výběru, mezi třináct nominovaných na nejvyšší evropské vědecké ocenění, Descartovu cenu. Zda ji získá, se ukáže už tuto středu.

Teleskopy v pustině

Život vědců, kteří se střídají u obsluhy teleskopů v Africe, je možná na pohled romantický, ale nijak jednoduchý.

Teleskopy v Namibii.
Teleskopy v Namibii. | Foto: HESSS Project

"Stanice je od hlavního namibijského města Windhoeku vzdálena tři hodiny jízdy džípem přes poušť," popisuje Ladislav Rob z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Profesor Rob je vedoucím českých fyziků, kteří se podílejí na vyhodnocování výsledků získaných v namibijské pustině.

"Elektřinu dodávaly donedávna jen naftové agregáty, než se podařilo zřídit přípojku na elektrickou síť. Voda se naštěstí dá brát z artézské studny. A pak tam jsou hadi. Rádi se schovávají právě pod zrcadly teleskopů," poznamenává.

Paprsky gama vypovídají

Co přístroje na jihu Afriky zjišťují? Odpověď začíná v kosmických dálavách a v pradávné minulosti.

Některá tělesa ve vesmíru vysílají do svého okolí neviditelné kosmické záření. Mezi jeho složky patří také vysoce energetické paprsky gama: elektromagnetické záření s velmi krátkou vlnovou délkou. Vzniká v hlubinách vesmíru, daleko od naší sluneční soustavy. Vysílají je například rychle rotující neutronové hvězdy, zvané pulsary, supernovy a také aktivní jádra galaxií.

Profesor Ladislav Rob.
Profesor Ladislav Rob. | Foto: Ludvík Hradilek

"Záření gama letí k Zemi až stovky miliónů let, takže nám mimo jiné přináší informace o tom, jak se v takto dávné minulosti vyvíjel vesmír," vysvětluje iniciátor projektu HESS profesor Heinrich Völk z Ústavu Maxe Plancka pro jadernou fyziku v německém Heidelbergu.

A připomíná, že kosmické záření je také příčinou genetických mutací na Zemi. Přispělo tedy k vývoji života. A jeho vliv na lidské zdraví bude nutné dobře znát před budoucím letem astronautů k Marsu.

Záblesk na nočním nebi

Ty částice kosmického záření, které mají elektrický náboj, mění při letu vesmírem svou dráhu, protože na ně působí mezihvězdná magnetická pole. Při zachycení na Zemi se z nich tedy nedá poznat, odkud přilétly. Avšak paprsky gama jsou elektricky neutrální a udržují si svůj původní směr.

To je jeden z důvodů, proč je vědci z projektu HESS zkoumají. Musí však postupovat rafinovanou oklikou.

Když totiž záření dorazí do zemské atmosféry, reaguje v horních vrstvách s molekulami vzduchu. Při tom ztrácí energii a uvolňuje se takzvané Čerenkovovo záření: slabé modré světlo viditelné jen po nepatrný zlomek vteřiny.

Aby je vědci zahlédli, potřebují kvalitní teleskopy. Od roku 2004 mají čtyři takové, další plánují stavět v příštích letech.

Okolí základny v Namibii.
Okolí základny v Namibii. | Foto: HESS Project

Vybrali si k tomu náhorní plošinu Gamsberg v Namibii. "V tamní oblasti je hodně nocí bez mraků," objasňuje výběr Ladislav Rob. "Z jižní polokoule je navíc možné pozorovat střed naší vlastní galaxie, Mléčné dráhy."

Jak vznikl náš svět

Teleskopy jsou rozmístěny tak, aby mohly sledovat Čerenkovovo záření z různých úhlů. Díky tomu je pak možné určit původní směr k objektu, z něhož kosmické záření přilétává.

Údaje o zachycených Čerenkovových záblescích obsluha posílá mikrovlnnou linkou do Windhoeku a odtud dále do Heidelbergu. Tam se uskuteční první hrubé zpracování dat, které pak po internetu směřují do dalších ústavů. Některé končí v počítačích profesora Roba a jeho kolegů, zejména v počítači studenta doktorského studia Dalibora Nedbala.

"Propočítáváme, ze které části vesmíru záření gama přiletělo a zaměřujeme se na aktivní jádra galaxií; Mléčné dráhy i těch ostatních. Díky těmto údajům pak posuzujeme teoretické modely, abychom mohli určit, který nejpřesněji popisuje vznik a vývoj vesmíru," shrnuje Ladislav Rob.

Vysílač mikrovlnné linky, která přenáší získaná data do Windhoeku.
Vysílač mikrovlnné linky, která přenáší získaná data do Windhoeku. | Foto: HESS Project

Turnovský Compas vyhrál

Hlavní částí teleskopu je parabolické zrcadlo o průměru dvanácti metrů. Autoři projektu HESS je nechtěli v celku, protože by bylo příliš těžké a drahé.

Proto je sestaveno z 390 přesně vybroušených a vyleštěných zrcadel o průměru 60 centimetrů. Všechna pocházejí z České republiky.

Autorem jejich konstrukce je Milan Šonský, šéf společnosti Compas v Turnově. Vypsané výběrové řízení na dodávku zrcadel pro teleskopy vyhrál díky vysoké kvalitě a nižší ceně, než nabízela konkurence.

První výsledky jen do odpadu

Ovšem nebylo to snadné. Inženýr Šonský se rozhodl využít vysoce kvalitního borosilikátového skla ze sklárny Kavalier v Sázavě.

"Kavalier je výborná sklárna, ale borosilikátové disky o průměru šedesáti centimetrů se do té doby v České republice nevyráběly," vypráví. "Nejdřív to vypadalo, že se nám to nemůže podařit. Prakticky všechny vyrobené kusy šly do odpadu."

Skláři v Kavalieru se ale nevzdali, zkoušeli nové postupy. A uspěli.

Když měly disky z Kavalieru potřebnou kvalitu, učili se je lidé z Compasu správně vybrousit. V teleskopu musí odrážet velmi slabé záblesky, což znamená soustředit na detektor k dalšímu zpracování téměř všechno světlo, které na ně dopadne. I to se podařilo.

Zrcadla teleskopu pocházejí z Turnova.
Zrcadla teleskopu pocházejí z Turnova. | Foto: HESS Project

Uznání pro vědce, skláře i optiky

Dnes Milan Šonský vymýšlí, jak ze skla udělat zrcadla ještě větší, o průměru jeden metr. Chce se s nimi přihlásit do příštího výběrového řízení na nové teleskopy do namibijské pustiny.

Šest pracovníků Compasu mezitím vybrušuje další optické komponenty. Ty jsou zase určeny pro fyzikální přístroje ve špičkové evropské laboratoři pro výzkum částic CERN u Ženevy. A najdete je i ve Spojených ústavech jaderného výzkumu v Dubně u Moskvy nebo na Moskevské státní univerzitě. Všude vyhrály nad nabídkami konkurentů.

Nominace projektu pozorování kosmického záření HESS na nejprestižnější vědeckou cenu Evropské unie je tedy nejenom poctou pro zúčastněné vědce, ale samozřejmě také uznáním pro špičkové české skláře a optiky.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 11 minutami

Vítěz z Alpe d'Huez si dojel pro titul mistra Evropy v cross country

Pro titul mistra Evropy v cross country na horských kolech si v Mnichově suverénně dojel olympijský vítěz Thomas Pidcock z Británie. Nejlepší z kvarteta českých bikerů Ondřej Cink skončil sedmnáctý.

Třiadvacetiletý Pidcock potvrdil dnešním prvenstvím pověst jednoho z nejlepších světových cyklistických univerzálů. Olympijský vítěz na horských kolech z Tokia se letos v lednu stal mistrem světa v cyklokrosu a následné úspěšné působení na silnici korunoval vítězstvím v horské etapě Tour de France s cílem na Alpe d'Huez. Předtím si stihl "odskočit" k bikům a v květnu vyhrál závody Světového poháru v Albstadtu a Novém Městě na Moravě, což byly dosud jeho jediné letošní starty na horských kolech.

Cink se držel v čelní skupině pouze v úvodních fázích závodu a poté už tempu nejlepších nestačil. Postupně klesal až na sedmnácté místo, které obsadil s odstupem 2:13 za Pidcockem. Šestinásobný mistr republiky absolvoval první závod po třech týdnech od Světového poháru v USA, kde jel pouze short track, protože se nakazil koronavirem. Mistrovství Evropy zařadil do svého programu až následně i kvůli blížícímu se mistrovství světa v Les Gets, které se pojede příští týden.

Zbývající tři čeští bikeři dojeli ve čtvrté desítce. Jan Škarnitzl byl 34., Lukáš Kobes 36. a Marek Rauchfuss 40.

V sobotu pojedou v Mnichově cross country ženy včetně čtyř Češek.

před 49 minutami

Kvůli bouřkám a silnému větru zemřelo ve čtvrtek v Evropě 13 lidí

Evropa se v pátek vzpamatovává z tragicky bouřlivého čtvrtka, kdy kvůli bouřím a silnému větru zemřelo nejméně 13 lidí. Některé země rozmary počasí stále trápí. Varování před bouřemi platí i v pátek na jihu Německa, naopak na Korsice, kde ve čtvrtek zahynulo pět lidí, už bylo zrušeno. Na mnoha evropských řekách, včetně veletoků jako Rýn a Dunaj, kvůli suchu naopak komplikuje lodní dopravu stále extrémně nízká hladina vody.

Pro jih Bavorska a části jihozápadní spolkové země Bádensko-Württembersko vydala německá meteorologická služba varování před následky extrémního trvalého deště. V podhůří Alp platí do sobotního rána varování před extrémně vydatným vytrvalým deštěm s až 140 litry srážek na metr čtvereční. V Rakousku, kde bouřky ve čtvrtek ve velkém vyvracely stromy a zabily tak pět lidí, byla i dnes na jihu země přerušena některá železniční spojení. Ve čtvrtek byla železniční doprava v oblasti zcela ochromena kvůli přerušení dodávek proudu.

Na severu Itálie a v částech střední Itálie utrpělo kvůli bouřkách s větrem o rychlosti přes 100 kilometrů za hodinu několik lidí zranění. "Bohužel to ještě není za námi," řekl deníku La Stampa šéf italské civilní ochrany Luigi D'Angelo. Důvodem prudkých průtrží mračen je studený vzduch ze severní Evropy, který se ve Středomoří střetává s teplým vzduchem, vysvětlil v deníku Corriere della Sera klimatolog Antonio Navarra.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Dodávky plynu Nord Streamem 1 do Evropské unie se kvůli údržbě opět zastaví

Dodávky ruského plynu hlavním plynovodem Nord Stream 1 do Německa se kvůli údržbě opět zastaví, a to od 31. srpna do 2. září. V pátek to oznámila ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Po dokončení prací, pokud nenastanou žádné technické problémy, bude přeprava plynu obnovena na současnou sníženou úroveň 33 milionů metrů krychlových denně, dodal podle agentury Reuters Gazprom.

Ruský podnik sdělil, že s ním na údržbě kompresorové stanice Portovaja, která je součástí plynovodu Nord Stream 1 a nachází se poblíž finských hranic, bude spolupracovat německá firma Siemens Energy.

Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy