Čeští vědci opět útočí na evropskou cenu

Josef Tuček
6. 3. 2007 16:00
Praha, Turnov - Mezinárodní projekt, v němž vědci pozorují a zkoumají taje vesmíru, je také výsledkem práce českých fyziků.
Celkový pohled na teleskop projektu HESS v Namibii.
Celkový pohled na teleskop projektu HESS v Namibii. | Foto: HESS Project

Čtyři teleskopy umístěné v Namibii jsou součástí mezinárodního projektu nazvaného HESS. Začínají pracovat vždy za bezměsíční noci. V nich zasazená zrcadla, která zachytávají slabé záblesky na obloze, pocházejí z Turnova. A na teoretické části výzkumu spolupracují i čeští fyzikové.

Projekt se už podruhé dostal do nejužšího výběru, mezi třináct nominovaných na nejvyšší evropské vědecké ocenění, Descartovu cenu. Zda ji získá, se ukáže už tuto středu.

Teleskopy v pustině

Život vědců, kteří se střídají u obsluhy teleskopů v Africe, je možná na pohled romantický, ale nijak jednoduchý.

Teleskopy v Namibii.
Teleskopy v Namibii. | Foto: HESSS Project

"Stanice je od hlavního namibijského města Windhoeku vzdálena tři hodiny jízdy džípem přes poušť," popisuje Ladislav Rob z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Profesor Rob je vedoucím českých fyziků, kteří se podílejí na vyhodnocování výsledků získaných v namibijské pustině.

"Elektřinu dodávaly donedávna jen naftové agregáty, než se podařilo zřídit přípojku na elektrickou síť. Voda se naštěstí dá brát z artézské studny. A pak tam jsou hadi. Rádi se schovávají právě pod zrcadly teleskopů," poznamenává.

Paprsky gama vypovídají

Co přístroje na jihu Afriky zjišťují? Odpověď začíná v kosmických dálavách a v pradávné minulosti.

Některá tělesa ve vesmíru vysílají do svého okolí neviditelné kosmické záření. Mezi jeho složky patří také vysoce energetické paprsky gama: elektromagnetické záření s velmi krátkou vlnovou délkou. Vzniká v hlubinách vesmíru, daleko od naší sluneční soustavy. Vysílají je například rychle rotující neutronové hvězdy, zvané pulsary, supernovy a také aktivní jádra galaxií.

Profesor Ladislav Rob.
Profesor Ladislav Rob. | Foto: Ludvík Hradilek

"Záření gama letí k Zemi až stovky miliónů let, takže nám mimo jiné přináší informace o tom, jak se v takto dávné minulosti vyvíjel vesmír," vysvětluje iniciátor projektu HESS profesor Heinrich Völk z Ústavu Maxe Plancka pro jadernou fyziku v německém Heidelbergu.

A připomíná, že kosmické záření je také příčinou genetických mutací na Zemi. Přispělo tedy k vývoji života. A jeho vliv na lidské zdraví bude nutné dobře znát před budoucím letem astronautů k Marsu.

Záblesk na nočním nebi

Ty částice kosmického záření, které mají elektrický náboj, mění při letu vesmírem svou dráhu, protože na ně působí mezihvězdná magnetická pole. Při zachycení na Zemi se z nich tedy nedá poznat, odkud přilétly. Avšak paprsky gama jsou elektricky neutrální a udržují si svůj původní směr.

To je jeden z důvodů, proč je vědci z projektu HESS zkoumají. Musí však postupovat rafinovanou oklikou.

Když totiž záření dorazí do zemské atmosféry, reaguje v horních vrstvách s molekulami vzduchu. Při tom ztrácí energii a uvolňuje se takzvané Čerenkovovo záření: slabé modré světlo viditelné jen po nepatrný zlomek vteřiny.

Aby je vědci zahlédli, potřebují kvalitní teleskopy. Od roku 2004 mají čtyři takové, další plánují stavět v příštích letech.

Okolí základny v Namibii.
Okolí základny v Namibii. | Foto: HESS Project

Vybrali si k tomu náhorní plošinu Gamsberg v Namibii. "V tamní oblasti je hodně nocí bez mraků," objasňuje výběr Ladislav Rob. "Z jižní polokoule je navíc možné pozorovat střed naší vlastní galaxie, Mléčné dráhy."

Jak vznikl náš svět

Teleskopy jsou rozmístěny tak, aby mohly sledovat Čerenkovovo záření z různých úhlů. Díky tomu je pak možné určit původní směr k objektu, z něhož kosmické záření přilétává.

Údaje o zachycených Čerenkovových záblescích obsluha posílá mikrovlnnou linkou do Windhoeku a odtud dále do Heidelbergu. Tam se uskuteční první hrubé zpracování dat, které pak po internetu směřují do dalších ústavů. Některé končí v počítačích profesora Roba a jeho kolegů, zejména v počítači studenta doktorského studia Dalibora Nedbala.

"Propočítáváme, ze které části vesmíru záření gama přiletělo a zaměřujeme se na aktivní jádra galaxií; Mléčné dráhy i těch ostatních. Díky těmto údajům pak posuzujeme teoretické modely, abychom mohli určit, který nejpřesněji popisuje vznik a vývoj vesmíru," shrnuje Ladislav Rob.

Vysílač mikrovlnné linky, která přenáší získaná data do Windhoeku.
Vysílač mikrovlnné linky, která přenáší získaná data do Windhoeku. | Foto: HESS Project

Turnovský Compas vyhrál

Hlavní částí teleskopu je parabolické zrcadlo o průměru dvanácti metrů. Autoři projektu HESS je nechtěli v celku, protože by bylo příliš těžké a drahé.

Proto je sestaveno z 390 přesně vybroušených a vyleštěných zrcadel o průměru 60 centimetrů. Všechna pocházejí z České republiky.

Autorem jejich konstrukce je Milan Šonský, šéf společnosti Compas v Turnově. Vypsané výběrové řízení na dodávku zrcadel pro teleskopy vyhrál díky vysoké kvalitě a nižší ceně, než nabízela konkurence.

První výsledky jen do odpadu

Ovšem nebylo to snadné. Inženýr Šonský se rozhodl využít vysoce kvalitního borosilikátového skla ze sklárny Kavalier v Sázavě.

"Kavalier je výborná sklárna, ale borosilikátové disky o průměru šedesáti centimetrů se do té doby v České republice nevyráběly," vypráví. "Nejdřív to vypadalo, že se nám to nemůže podařit. Prakticky všechny vyrobené kusy šly do odpadu."

Skláři v Kavalieru se ale nevzdali, zkoušeli nové postupy. A uspěli.

Když měly disky z Kavalieru potřebnou kvalitu, učili se je lidé z Compasu správně vybrousit. V teleskopu musí odrážet velmi slabé záblesky, což znamená soustředit na detektor k dalšímu zpracování téměř všechno světlo, které na ně dopadne. I to se podařilo.

Zrcadla teleskopu pocházejí z Turnova.
Zrcadla teleskopu pocházejí z Turnova. | Foto: HESS Project

Uznání pro vědce, skláře i optiky

Dnes Milan Šonský vymýšlí, jak ze skla udělat zrcadla ještě větší, o průměru jeden metr. Chce se s nimi přihlásit do příštího výběrového řízení na nové teleskopy do namibijské pustiny.

Šest pracovníků Compasu mezitím vybrušuje další optické komponenty. Ty jsou zase určeny pro fyzikální přístroje ve špičkové evropské laboratoři pro výzkum částic CERN u Ženevy. A najdete je i ve Spojených ústavech jaderného výzkumu v Dubně u Moskvy nebo na Moskevské státní univerzitě. Všude vyhrály nad nabídkami konkurentů.

Nominace projektu pozorování kosmického záření HESS na nejprestižnější vědeckou cenu Evropské unie je tedy nejenom poctou pro zúčastněné vědce, ale samozřejmě také uznáním pro špičkové české skláře a optiky.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ozbrojenci zastřelili na vancouverském letišti muže, podle úřadů šlo o válku gangů

Na mezinárodním letišti sloužícím kanadskému městu Vancouver zastřelili neznámí ozbrojenci v neděli 28letého muže. V pondělí o tom informovala agentura AP s odvoláním na kanadské úřady. Osmadvacetiletý muž byl zastřelen nedaleko odletové haly.

Policie byla přivolána na letiště krátce po 15:00 místního času v neděli a podařilo se jí zastavit auto s dvěma podezřelými. Ti na policisty zahájili palbu a ujeli. Policie našla vozidlo v plamenech o 28 kilometrů dál.

Kanadské úřady uvedly, že oběť byla policii známá a že incident souvisí s konfliktem mezi zločineckými gangy, jehož byla oblast v poslední době svědkem. Letiště zůstává otevřené.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Při střelbě na oslavě v Coloradu zemřelo sedm lidí

Při střelbě na narozeninové oslavě v americkém městě Colorado Springs zemřelo sedm lidí včetně údajného útočníka. Uvedly to podle agentury Reuters místní úřady.

Útočník podle úřadů dorazil na oslavu, kde se nacházela jeho přítelkyně, a zahájil střelbu. Na místě zemřelo šest osob, jeden člověk podlehl svým zraněním po převozu do místní nemocnice.

V místě oslavy se nacházely i děti, podle prohlášení policie a představitelů města však nebyly mezi oběťmi střelby. Policie uvedla, že střelec spáchal sebevraždu. Dodala, že nyní zjišťuje motiv činu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy