Praha - O co hrají spolu s druhou volbou prezidenta jednotlivé strany? A jakou strategii volí? Přečtěte si návod, jak číst poslední tahy ODS, sociálních demokratů, komunistů, lidovců i zelených.
ODS: Tajná volba a několik senátorů
"Budeme prosazovat tajnou volbu," prozradil hlavní směr strategie ODS premiér Mirek Topolánek, který je ve straně odpovědný za Klausovu obhajobu.
Už dříve prohlásil, že bez tajné volby není možné prezidenta zvolit.
Tajné hlasování o prezidentovi minulý pátek ve sněmovně podpořila vedle všech poslanců ODS ještě většina lidovců a několik komunistů. Čtyři hlasy chyběly k jeho prosazení, ty je však možné sehnat právě u KDU-ČSL, nebo komunistů.
Exkluzivní zjištění: Zkontrolujte si, koho váš politik volil za prezidenta
Topolánek už s komunisty o tajné volbě jednal, byl však odmítnut. Zájem zatím nemají ani Zelení.
Proto se ODS chystá i na veřejnou volbu, při níž jí stačí sehnat jeden hlas.
Už o minulém víkendu se přesně ukázalo, kde chtějí občanští demokraté shánět hlasy pro Klause. Obraceli se hlavně na lidovecké a nezávislé senátory. Šanci mohli mít zvláště u těch zákonodárců, kteří budou na podzim obhajovat svůj mandát.
Do této kategorie patří také lidovci Karel Barták a Josef Kalbáč, kteří se nakonec třetího kola volby nezúčastnili. Pokud jim však ODS neslíbí, že v doplňovacích volbách do Senátu stáhne svého kandidáta, veřejného hlasování při druhé volbě se nezúčastní.
Podrobněji:
- Lidovci kandidáta nepostaví a chtějí volit tajně
- Chcete poradit lidoveckým volitelům? Pošlete jim SMS
Topolánek může také přesvědčit předsedu lidovců Jiřího Čunka, aby Klause podpořil v zájmu přežití koalice a svého návratu do vlády.
Speciál: Předvolební špína má nový případ. Vydírání Čunka
S komunisty raději tajně
Spolupráce ODS s levicí ovšem může být ještě hlubší, pokud se přece jen prosadí tajná volba.
Při ní mohou komunisté a také někteří sociální demokraté dát Klausovi několik hlasů a zopakovat tak svůj postup z roku 2003. Tehdy Klause na Hradě instalovali vedle občanských demokratů právě komunisté a několik zemanovců z ČSSD.
KSČM může ODS pomoci, pokud nechají proti Klausovi a Švejnarovi kandidovat Janu Bobošíkovou. Pokud pro ni bude hlasovat aspoň devět z šestadvaceti komunistických poslanců, Klaus dostane v prvním kole nejvíc hlasů ve sněmovně i v Senátu. Další dvě kola by pak měl na to, aby v boji bez soupeře získal většinu.
Čtěte více:
- Komunisté si nevěří, že dají všichni hlas Bobošíkové
- KSČM hrozí pověst kazisvětů ve Švejnarově táboře
- KSČM nabízí Bobošíkovou za radar, zelení jsou proti
- KSČM posílá proti Klausovi a Švejnarovi Bobošíkovou
Pokud ovšem chtějí komunisté ODS pomoci, měli by si předem ujasnit, jakým způsobem. Mohou být pro tajnou volbu a pak už není třeba nominovat svého kandidáta, anebo naopak. Využít obě možnosti by bylo plýtváním silami.
Příliš důvěrnou spoluprácí s komunisty ODS riskuje, že ztratí podporu lidovců a nezávislých, kteří by se proti koalici Topolánka a Filipa semkli okolo Švejnara. Proto budou předsedové ODS a KSČM případné dohody tajit.
ČSSD: Kdo není se Švejnarem
Sociální demokraté chtějí ve druhé volbě pouze opakovat scénář z první volby, kdy po dohodě s ostatními stranami prosadili veřejnou volbu. Při ní se ukázalo, že Klaus není s to získat většinu.
Tajné volbě se budou bránit varováním, že hlasování bez dohledu veřejnosti otevírá korupční prostor, kde je možné hlasy poslanců a senátorů kupovat. Přitom nemohou úplně prohrát, protože veřejnou volbu si přejí dvě třetiny občanů.
Co se taky stalo:
Ministr vnitra Langer: Kdo půjde bručet? Neřeknu
Nábojnice jako hrozba? Dostalo ji už pět politiků
ČSSD bude chtít přesvědčit komunisty, aby Švejnara propustili do druhého kola a ve třetím kole ho aktivně volili. "Nic jim za to nebudeme nabízet," popsal dohadovací strategii jeden z členů vedení strany.
Budou komunisty tlačit ke zdi pomocí hesla "Kdo není se Švejnarem, volí Klause". Dalo by se použít v případě, že komunisté podpoří tajnou volbu, i kdyby neodvolali svou kandidátku. Podporu Klause by komunističtí zákonodárci jen obtížně vysvětlovali svým voličům.
Sociální demokraté nemusí nic nabízet ani nezávislým či lidoveckým senátorům. Do ruky jim hraje situace před senátními volbami. Pokud by chtěli senátoři obhajovat své posty poté, co zvolili Klause, nemohou počítat s hlasy lidí, kteří chtěli za prezidenta Švejnara. Neměli by tedy velkou šanci dostat se byť jen do druhého kola senátních voleb.
Jako voliči Švejnara by si šanci udrželi. Mohli by ji proměnit ve vítězství zvlášť ve chvíli, kdyby proti nim ČSSD jako protislužbu nasadila nevýrazného kandidáta.
Nejtvrdší kalibr
Sociální demokraté nemohou příliš ztratit. Platí to však s jedinou výjimkou.
Usnesení loňského stranického sjezdu zakázalo členům ČSSD volit Klause. Pokud by tedy ODS i při veřejné volbě přemluvila některé sociální demokraty ke Klausově podpoře, zřejmě by ze své strany vystoupili a rozšířili tak spolek přeběhlíků. Politická scéna s napětím očekává, jak se nakonec zachová Evžen Snítilý.
Jak vyjednavači ODS, tak sami sociální demokraté připouštějí, že Topolánek by mohl přemluvit k podpoře Klause při veřejné volbě i další poslance ČSSD.
Čtěte více: Zhroucený poslanec mlčí, jak dál s volbou prezidenta
Už útěkem jediného poslance by se významně snížila schopnost sociálních demokratů prosadit nějaký zákon, anebo nějakému jinému zabránit. Opozice s 97 poslanci bude jen těžko hledat víc než tři spojence uvnitř koalice.
Kdyby bylo nových přeběhlíků alespoň pět, ODS by teoreticky mohla vyměnit koaliční spolupráci se Zelenými, kteří mají často vlastní hlavu, za domluvu s bývalými sociálními demokraty, kteří budou na vládě plně závislí.
Hra s přeběhlíky je ovšem nebezpečná i pro samotnou ODS a zvláště pro premiéra Topolánka. Pokud skutečně využije takovou taktiku, donutí Zelené a některé lidovce, aby začali přemýšlet o konci koalice.
Pokud by skutečně došlo k výměně Zelených za podporu přeběhlíků, musel by zřejmě Topolánek požádat prezidenta o nové pověření sestavit vládu.
