Systém dotací v Česku čelí zásadním problémům, neklade důraz na výsledky. Stát se často zaměřuje na maximální vyčerpání peněz než na podporu projektů, které mohou mít skutečný přínos. Takový systém je chybný a nepomáhá reálnému rozvoji regionů ani dlouhodobému posilování konkurenceschopnosti. Ve výroční zprávě to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad. Podle jeho prezidenta Miloslava Kaly nepřinesly evropské dotace zdaleka takový užitek, jaký mohly přinést.
Výroční zpráva podle úřadu mapuje ty oblasti, v nichž stát nedostál vlastním slibům. Například slib digitalizovat agendy státu do roku 2025 byl odložen na rok 2027. Přestože se podařilo zavést některé klientské portály, výrazně zlepšit efektivitu státní správy se mnoha případech podle Nejvyššího kontrolního úřadu nepodařilo.
"Nic moc se nezměnilo. Vynakládání veřejných prostředků běží v daných kolejích bez ohledu na deklarované cíle," komentoval ve výroční zprávě výsledky kontrol Kala. Jako příklad nepovedeného naplňování cílů uvedl, že ani po 16 letech nedokončilo ministerstvo práce a sociálních věcí a spolupracující resorty školství a zdravotnictví transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti.
"Loňské kontroly až příliš často poukazovaly na to, že veřejné prostředky jsou vynakládány bez ohledu na deklarované cíle. Ty jsou sice popsány ve stovkách strategických dokumentů, které pravidelně projednává vláda, na jejich naplňování ale docházelo zřídkakdy," uvedl Kala.
Úřad uvádí, že stát se nadále pokoušel digitalizovat služby, aniž by nejdřív zmodernizoval a zefektivnil vnitřní fungování jednotlivých institucí a revidoval jejich agendy. Jako příklad uvádí, že ministerstvo práce nedokončilo klíčové IT projekty v politice zaměstnanosti a zpracování důchodové agendy.