Ukázal to podle amerického vědeckého časopisu Science rozbor genotypu, který provedli vědci z Německa, Velké Británie a Estonska.

Genetický vliv rolníků z Blízkého východu, kteří před zhruba 7500 lety do Evropy přinesli zemědělství, byl podle vědců mnohem menší, než se dosud předpokládalo.

"Popravdě řečeno jsme očekávali něco zcela jiného," řekl antropolog Joachim Burger z Mohučské univerzity v Německu.

Vědci hledali po celé Evropě

Vědci analyzovali 24 kosterních pozůstatků rolníků z mladší doby kamenné z 16 archeologických nalezišť v Německu, Rakousku a Maďarsku. V šesti případech našli v genetické výbavě ve vzorcích kostí a zubů sekvence, "které jsou v moderních evropských populacích extremně vzácné".

"V obrovské celosvětové databance s 35 000 současnými posloupnostmi DNA se dnes tento genotyp dávných zemědělců vyskytuje u méně než padesáti procent Evropanů," vysvětlil Peter Forster z Cambridgeské univerzity.

Překvapení odborníci

Z výsledků výzkumu vědci vyvodili, že zemědělství do některých oblastí Evropy přinesli malé skupiny průkopníků, které ale později znovu zatlačili lovci a sběrači usazení v okolí. Raní pěstitelé tak sice znali zemědělský způsob života, ale v genech dnešních Středoevropanů toho zanechali jen velmi málo.

"To nás překvapilo," přiznal Burger, který prý očekával, že genetická výbava dávných zemědělců se bude spíše podobat genomu dnešních Středoevropanů.

Zemědělství bylo vynalezeno před zhruba 12 000 lety v oblasti takzvaného úrodného půlměsíce na Blízkém východě.