Na mnoha místech v USA se v pondělí tvořily dopravní zácpy a parkoviště praskala ve švech. Lidé se srocovali, aby mohli pozorovat úplné zatmění Slunce, vzácný jev, který naposledy nastal před sedmi lety. Americkým médiím popsali "vzrušující" podívanou.
Modul SLIM japonské vesmírné agentury JAXA, který v lednu přistál na Měsíci, přečkal měsíční noc a obnovil spojení se Zemí. Japonský úřad už dříve uvedl, že modul nebyl navržen tak, aby na přirozené zemské družici přestál noc, kdy panují extrémně nízké teploty.
"Není to něco nového. Jaderné technologie se testovaly už v šedesátých letech, jak Sovětským svazem, tak Spojenými státy," říká analytička Pražského institutu bezpečnostních studií Jana Robinson k informaci amerických zpravodajských služeb z minulého týdne, že Rusko pokročilo ve vývoji vesmírných jaderných zbraní, které by v případě nasazení mohly ochromit americké satelity.
Astronomové ho přirovnávají, také kvůli jeho vnější podobnosti, k Hvězdě smrti z Hvězdných válek, ale ukazuje se, že by mohl být pohostinnější, než se dříve zdálo. Malý Saturnův měsíc Mimas obsahuje podle studie zveřejněné tuto středu pod svým ledovým povrchem nejspíš tekutý oceán, ideální pro výskyt života, napsala agentura AFP.
Rusko pracuje na zbrani, kterou může z vesmíru ničit satelity a ochromit tak komunikaci a obranyschopnost Spojených států. Informace nejdříve prosákla do amerických médií a bude i předmětem čtvrteční schůze kongresmanů a prezidentského poradce pro národní bezpečnost Jakea Sullivana v Kapitolu. Americká administrativa o tomto riziku podle agentury Reuters také informovala své spojence.
Ruský kosmonaut Oleg Kononěnko překonal rekord a nově drží prvenství v době strávené ve vesmíru. Devětapadesátiletý Kononěnko strávil nad zemí za svoji kariéru více než 878 dnů a 12 hodin. Dosavadním držitelem rekordu byl od roku 2015 Gennadij Padalka. Jeho krajan ho překonal zhruba o půl hodinu.
Na přípravě evropské sondy EnVision, která má pomocí optických, spektrálních a radarových přístrojů mapovat povrch a atmosféru Venuše, se budou podílet i čeští vědci. Budou testovat a sestavovat elektronické "srdce" přístroje – kompletní řídicí elektroniku pro trojici spektrometrů, informovala Akademie věd. Sonda má k nejbližší planetě Země odstartovat v roce 2031.
Snímky z osmdesátých let zobrazují Uran jako světle tyrkysový a Neptun jako tmavě modrý. Tyto barvy se pro planety z okraje Sluneční soustavy používají dodnes. Nedávno zveřejněná studie ale ukazuje, že ve skutečnosti se od sebe obě planety svou barvou příliš neliší.
Naděje společnosti Astrobotic Technology na první americké přistání na Měsíci po více než 50 letech se několik hodin po startu výrazně ztenčily, když lunární modul přišel o kritické množství paliva. Uvedla to společnost v prohlášení, podle kterého se nyní odborníci snaží přehodnotit cíle mise.
Americkému astronautovi Michaelu Collinsovi při výstupu do vesmíru vyklouzl fotoaparát a odletěl do prázdna. Jiný z jeho kolegů zase kvůli pořízení co nejlepší fotografie západu slunce manévroval tak, že spotřeboval spoustu paliva a rozzlobil tím vědce v řídícím centru NASA. I o tom vypráví kniha Staré pověsti fotografické. Její autor Jiří Koliš v podcastu popisuje tyto i další příběhy.
Na obloze lidé v letošním roce uvidí meteory ze "ztraceného souhvězdí" nebo přiblížení Jupiteru a Marsu. Dobře pozorovatelné i pouhým okem bude také částečné zatmění "velkého" Měsíce, které nastane v září, nebo průlet nedávno objevené komety kolem Země. V Česku by mohla být znovu vidět také polární záře. Jaké další nebeské úkazy vědci očekávají v roce 2024?
Oceánem vesmírného prostoru pluje hlava delfína a obří oliheň. V dalekých souhvězdích spolu bojují draci. Mlhoviny, které se podle těchto zvířat jmenují, jsou zachyceny na některých ze snímků roku 2023 vyhlášených Českou astronomickou společností. Fotografie zachycují vzdálené galaxie, hlubiny vesmíru i blízko letící komety. V galerii Aktuálně.cz se můžete podívat na ty nejlepší z nich.
Laserové zařízení na palubě modulu Psyche amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) odeslalo ze vzdálenosti 31 milionů kilometrů na Zemi video. Jde o patnáctivteřinový záběr na kočku jménem Taters, která se příznačně ohání po světle z laserového ukazovátka. Podle NASA jde o testování technologií přenášejících data ze vzdáleného vesmíru, které usnadní budoucí mise s lidskou posádkou.
Astronomové objevili obří planetu, která by podle dosavadních poznatků měla být příliš velká pro svou domovskou hvězdu. Přesto kolem ní obíhá. Exoplaneta je třináctkrát větší než Země, což je podle vědců samo o sobě pozoruhodné, skutečně zajímavá je ale její kombinace s velmi chladným červeným trpaslíkem, devětkrát menším než naše Slunce, napsal list The Guardian.
