Motiv dívčí války prochází celou evropskou kulturou. Když ho koncem 19. století využili skladatel Zdeněk Fibich s libretistkou Anežkou Schulzovou v opeře Šárka, téma i zpracování bylo vrcholně historické. Nová inscenace v pražském Národním divadle ho teď zkouší aktualizovat. Výsledkem je však nesnadno stravitelný tvar, kterému nepomáhají rezervy v interpretaci.
Letadlo s šéfem americké zpravodajské služby CIA Billem Burnsem dvě hodiny krouží nad Moskvou. Metropoli svírá mlha tak hustá, že stroj nemůže přistát ani na jednom ze tří letišť. I když tajné misi hrozí prozrazení, vládní speciál USA nakonec dosedne v 900 kilometrů vzdálené lotyšské Rize. Burns se na jednání se špičkami kremelského režimu dostaví až další den ráno. Unavený a nevyspalý.
Muž s knírkem se dotkne stěny a realita se na chvilku "ohne". Vize, kterou zažívá, má takovou sílu, až to s ním zacloumá, ukazuje nejčastější scéna úvodních epizod seriálu Záhadné případy, jehož další díl tuto neděli večer odvysílá TV Nova.
Konec 50. let minulého století. I když českou společnost ještě svírá strach ze stalinských čistek a chruščovovské tání lze spíše tušit, výtvarník a básník Jiří Kolář svádí obdivuhodné války o smysluplné kulturní počiny. Bojuje o každý článek ve sborníku, svůj i kolegů, o každou výstavu či reedici. To vše z okrajové pozice, zaštítěn jen vlastní erudicí a osobností.
Zatímco nejslavnější animátorské studio na světě se snaží v posledních letech vyrábět hrané verze svých klasických kreslených disneyovek, čeští tvůrci se vydali opačnou cestou. Vzali jednu z nejpopulárnějších zdejších pohádek a vytvořili její animovanou verzi.
Koncert k 85. výročí narození nejslavnějšího českého zpěváka druhé poloviny 20. století hostila toto úterý pražská O2 arena pod názvem Karel Gott - jeho písně žijí dál. Při tak velkém počtu účinkujících nemohl vypadat jinak než jako slušně provedená estráda z 80. let. Nebyla to žádná trapná událost jako před několika lety podobná pocta Waldemaru Matuškovi, ale ani nic nezapomenutelného.
Tato moderní verze příběhu o Popelce svatbou nekončí, ale začíná. Zlatou palmu na prestižním festivalu ve francouzském Cannes letos po 13 letech získal americký film. Režisér Sean Baker okouzlil porotu snímkem Anora, který teď nově promítají česká kina. Drze kříží romantické komedie typu Pretty Woman s poetikou bratří Coenů a nabízí uhrančivou exkurzi do Hollywoodu 90. let minulého století.
Své první album od roku 2008 uplynulý pátek vydala britská rocková kapela The Cure. Novinku nazvanou Songs of a Lost World tentýž den píseň po písni naživo přehrála na komorním koncertu v Londýně. Zpěvák Robert Smith se spoluhráči dokázal, že nežijí z minulosti a fungují mimo čas.
Když diriguje, Bedřich Smetana je ve svém živlu. Zavírá oči a nechává se unášet souhrou nástrojů. Prostřihy na jeho radostný tanec s manželkou Betty prozrazují, že cítí vrcholné štěstí. V té chvíli neexistuje nic než hudba, jejíž tempo a výraz sám určuje. Stává se pánem situace.
Leila má životní šanci. V gruzínském Tbilisi může vyhrát zlato na mistrovství světa v judu. Jenže Leila je Íránka a její trenérka dostává od domácí judistické asociace podivné povely. Místo podpory přichází příkaz se stáhnout a čistě z politických důvodů se vzdát možné medaile. Režim nechce, aby se hrdinka střetla s izraelskou rivalkou.
Jako kdyby se z vln posetých ledovými krami nořil vorvaň. Supící protagonista nového filmu Filipa Remundy nazvaného Štěstí a dobro všem, který v sobotu uvedl jihlavský festival, je však i přes živočišné zvuky a extrémní koníčky člověk. Vitalij z Novosibirsku vystudoval jadernou fyziku, dnes se ale živí manuální prací. Přišel o byt, na tričku nosí Kim Čong-una a nadává na svět. Hlavně ten západní.
Vězí kdesi uprostřed Mexika, myslí si, že kvůli vraždě po něm pátrá policie, a stále uvnitř něj bydlí podivný zubatý symbiont z jiné dimenze, který rád požírá čokoládu a lidské hlavy. Bývalý novinář Eddie Brock má také ve třetím díle akční filmové série Venom tu potíž, že své tělo ovládá jen napůl.
Oživit jedno staré hollywoodské klišé zkouší nový český film Poklad, který od čtvrtka promítají kina. Střet charismatického opilce a usedlé ženy „od plotny“ je motivem hojně využívaným přinejmenším od snímku Africká královna z roku 1951. Tvůrci tuzemské verze však oblíbené téma dobrodružných děl odvážně zbavují jakéhokoli dobrodružství.
Už poněkolikáté se do královéhradeckého Klicperova divadla vrátil režisér Michal Hába. Podobně jako když tu před lety uvedl Moliérovu klasiku Lakomec, nyní také v Králi Learovi od Williama Shakespeara porušuje inscenační tradici a zažitý žánr. Dokazuje, že v této apokalyptické tragédii lze nalézt dost humoru, i když černého, a hlavně paralel s dneškem.
O intelektuálce, která skrývá temné tajemství, vyprávěl také česky vydaný knižní bestseller Dokonalý cizinec. Jako svůj první autorský projekt pro televizi ho teď zfilmoval Alfonso Cuarón, mexický držitel dvou Oscarů za režii intimního sci-fi Gravitace i memoáru Roma. Minisérie je úžasně natočená, avšak doslovná a natažená do takové délky, že působí jako snobská nuda.
Do světa klasické opery plné komplikované lásky, vzteku i žárlivosti minulý týden posluchače České filharmonie přenesla hvězdná mezzosopranistka Magdalena Kožená. Na třech vystoupeních zazářila v pěveckých áriích. Orchestr a hostující dirigent Giovanni Antonini se předvedli v nejlepším světle, když došlo na Beethovenovu Pastorální symfonii.
Vizionářský vynálezce a architekt Cesar Catilina visí nad futuristickým New Yorkem. V pádu z nejvyššího mrakodrapu mu zabraňuje fakt, že umí zastavit čas. A čas jako by se zastavil v celém snímku Megalopolis, o němž režisér Francis Ford Coppola snil skoro půl století.
Jan Hřebejk říká, že poprvé v kariéře natočil čistou komedii. Film Výjimečný stav, který od čtvrtka promítají kina, přesto vyvolává všetečnou otázku, co je to za žánr. Příběh z fiktivní země s Ondřejem Vetchým v hlavní roli ze všeho nejvíc vypadá, jako kdyby ho natočil někdo, kdo opravdu nemá rád Český rozhlas, paradoxně jednoho z hlavních partnerů projektu.
Kamera moderně visí takřka za krkem hrdinky, která spěchá kolem Nové scény Národního divadla v Praze. Za chvíli má tlumočit polskému režisérovi, místo toho však uprostřed potlesku a hluku zvedá telefon, aby přijala nelehkou zprávu. Celovečerní hraný debut dokumentaristky Veroniky Liškové otevírá silné a důležité téma.
Kluk chodil s policajtem, shlížel se v policajtech, sbližoval se s policajty. Přestože mu bylo teprve třináct, držením těla vypadal jako policajt – jenže v civilu. Také námět na nikdy nenapsanou povídku obsahuje kniha spisovatele a překladatele Jana Zábrany, která vyšla u příležitosti 40. výročí jeho úmrtí.
