Nový snímek Ivana Ostrochovského Pramen odkrývá jednu z temných kapitol československých dějin – vypráví o státem řízené reprodukční kontrole, interrupčních komisích a systematické sterilizaci romských žen. Po premiéře na karlovarském festivalu do kin vstupuje 16. července 2026.
Očekávaný a hlasitou skupinou „zastánců historie“ nenáviděný film Odyssea je tady. Jakkoli jsou sociální sítě zaplavené rasistickými výboji, různorodými klepy či Nolanovými přinejmenším bizarními vyjádřeními například o tom, jak jsou dnešní rappeři pokračovateli tradice bardů – na všechen balast od prvních minut projekce ihned zapomenete. Film s Mattem Damonem v hlavní roli je totiž strhující.
Novinář David McRaney ve své nové knize pomáhá čtenářům pochopit, jak člověk dospěje k vlastnímu názoru, k čemu vůbec slouží i za jakých okolností je možné ho změnit. Ukazuje, že pro změnu přesvědčení jsou rozhodující sociální vazby, identita a správně načasovaná „jiskra“. Změna myšlení však nemusí vždy vést směrem, který bychom považovali za pokrok.
Loňského inscenačně ledabylého Othella letos na Hradě vystřídala jedna z raných Shakespearových komedií, jediná autorova hra, která má označení žánru přímo v názvu – Komedie omylů. V energickém režijním nastudování Vojtěcha Štěpánka a precizním hereckém ztvárnění vznikla vkusná, zábavná inscenace pod širým nebem.
„Někde jsem četla, že všechny dobré příběhy začínají svatbou,“ prohlašuje v úvodu filmu Enola Holmesová 3 jeho titulní hrdinka, jako by chtěla milovníky detektivek varovat, jakým směrem se bude její nové dobrodružství ubírat. Třetí část filmové série, která je dostupná na Netflixu, kvůli tomu přichází o značnou část své původní jiskry i napětí.
Plastické operace nejsou dnes ničím výjimečným, ale málokdo zná příběh muže, který se zasloužil o etablování tohoto oboru. Kniha Zachránce tváří nás zavádí do polních nemocnic první světové války, kde otorinolaryngolog Harold Gillies modeloval nové osudy vojáků se zdevastovaným obličejem. Přibližuje fascinující život vizionáře, který vracel identitu těm, na něž se společnost bála pohlédnout.
Ostrá hádka, zklamání a blížící se návštěva páru, který bývá při sexu velmi hlasitý. Sousedské dostaveníčko se postupně mění v párovou terapii. Nový americký snímek Pozvání dokáže skrze rychlé dialogy otevírat témata skrývané bolesti i potlačované touhy.
Epos hodný Miltona. I těmito slovy byla před 40 lety oslavována kniha Zrození atomové bomby od Richarda Rhodese, který za ni získal Pulitzerovu cenu. Nyní vychází poprvé česky. Obšírně líčí, jak vypadal vědecko-technický vývoj této zbraně, jeho politické pozadí i důsledky pro obyvatele Hirošimy a Nagasaki, kam dopadla. A klade otázky o společenské odpovědnosti vědců, jež jsou stále palčivější.
Britský zpěvák, textař a herec Dominic Harrison aka Yungblud vyvezl třetí ročník vlastního festivalu s názvem Bludfest za hranice rodné Británie. Jeho jedinou zastávkou byl v sobotu Hradec Králové. V hlavních rolích: Yungblud, Biffy Clyro, Primal Scream, Palaye Royale, Pale Waves a LEAP. Ale také 40 °C a samozřejmě: „Ruce nahoru!“
Cynismus, alkoholem otupělé city a životní bezcílnost navzdory superschopnostem? Ne, tohle není film Hancock, nýbrž rodinná superhrdinská sfi-ci Supergirl z dílny DC. Kosmický western ale navzdory podnětnému základu zapadá v propadlišti digitálně unifikovaných vyprávěnek.
Textař a spisovatel Michal Horáček se inspiroval příběhy Starého a Nového zákona a na jejich motivy napsal básnickou sbírku s názvem Pozemský prach a Boží dech. Vypravěčem většiny básní jsou bibličtí hrdinové, kteří své radosti i strasti konfrontují s lidmi 21. století. Knihu doprovázejí působivé fotografie Jana Šibíka.
Co se začne dít, když se zdravotní stav hlavy státu stane otázkou moci, peněz a osobních ambicí? Kniha Josefa Veselky Prezidentské konzilium (Cosmopolis) v sobě spojuje autenticky vylíčené nemocniční prostředí s hektickým politickým thrillerem a zdá se tak být jedním z nejpřístupnějších českých žánrových románů posledních měsíců.
Druhý koncert Ewy Farne v Edenu potvrdil to, co si s sebou odnášeli návštěvníci sobotní první show. Něco takového v Česku už dlouho nebylo. Obrovská podívaná, skvělý výkon zpěvačky, publikum doslova v transu. A k tomu pozitivní poselství, po kterém pořád voláme, i když jsme v běžném životě ti první, kteří ho ignorují.
Hlavní hvězdou pátečního večera festivalu Rock for People se stala britská metalcorová a alternativně rocková kapela Bring Me The Horizon (BMTH). Do Hradce Králové přivezla ohromnou emotivní show s příběhem.
Hlavní hvězdy druhého festivalového dne rozhýbaly celý areál od tzv. barikády až po zadní řady. V půl desáté večer se zjevily na hlavním pódiu hradeckého Rock for People a začaly se dít věci. Nu-metalové legendy Limp Bizkit vystoupily v Česku poprvé po smrti svého baskytaristy Sama Riverse, kterého v rámci turné nahradil Richie Buxton.
Režisér John Carney se ve své novince Srdcovka vrací k osvědčenému schématu filmu o transformativní síle hudby a tvůrčím procesu. Příběh o stárnoucím svatebním muzikantovi (Paul Rudd) a popové hvězdě (Nick Jonas), která mu ukradne nejlepší skladbu, sice nabízí řadu milých momentů a melodií, ale jako celek doplácí na žánrovou rozbředlost a unavené moralizování.
Ve středu se na festivalu Rock for People mohlo zdát, že na místo hlavního pódia připlula Noemova archa veškeré hudby světa. Gorillaz přednesli komunitní zážitek dirigovaný Damonem Albarnem. Impozantnější start si pořadatelé nemohli přát. Festival hlásí vyprodáno a očekává 50 000 lidí denně.
Publikace ekonoma Andrewa Leigha Velké ekonomické dějiny: Stručná verze nabízí nevšední sondu do lidských dějin optikou zdrojů a trhů. Ukazuje, proč se v USA tak daří kostelům, jak satelity odhalují lži diktátorů a jak moc naše dětství určuje, zda později věříme spíše volnému trhu, nebo státním zásahům.
Divácký hit Přísahám, že za to nemůžu překvapuje svou schopností balancovat na hraně břitké komedie a syrového, skutečnými událostmi inspirovaného sociálního dramatu o životě s vrozeným neurologickým onemocněním.
V současné době na internetu mnozí dobrovolně ukazují to, co naši předkové střežili jako posvátné území. Kulturní historička Tiffany Jenkinsová ve své zevrubné studii varuje: smazáním hranice mezi veřejným a soukromým světem přicházíme o prostor pro lásku, o vnitřní svobodu i netušené lidské síly. A nemohou za to jen algoritmy, ale i ideologické bitvy minulého století.
