Historie
Mohylu čínského císaře podle pověsti chrání řeky rtuti. Nikdo tomu nevěřil, senzory ji skutečně zachytily
Terakotová armáda patří mezi největší objevy dvacátého století. Podle dobových kronik a pověstí hlinění vojáci hlídají velmi cenný poklad, nacházející se údajně v hrobce čínského císaře. Do mauzolea ale dodnes nikdo nevstoupil. Důvodem nejsou legendární pasti, o kterých se zmiňují starověcí historici, ale strach z poničení cenností. Přesto je ale možná na pověstech něco pravdy.
Prokletí královské hrobky na Wawelu: Po jejím otevření začali archeologové umírat
Polští vědci otevřeli v rámci výzkumu v roce 1973 hrobku krále Kazimíra IV. Jagellonského na Wawelu. Z původně dvanáctičlenného týmu pak během několika měsíců zemřelo hned deset lidí. Veřejnost následně uvěřila, že je hrobka panovníka prokletá a archeologové zahynuli, protože narušili jeho klid. O několik desítek let později ale věda nabídla racionální vysvětlení zdánlivě nevysvětlitelných úmrtí.
Když žena nenávidí muže: Aileen Wuornosová popravila sedm lidí
Na svědomí má sedm mužů, přesto Aileen Wuornosová vždy tvrdila, že jednala v sebeobraně. Amerika ji považuje za první sériovou vražedkyni, její příběh je ale víc, než jen temné vyprávění o násilí. Ukazuje totiž, kam až může člověk zajít, pokud ho životem provází hluboké trauma.
Novodobý Titanic pohřbil v moři tisíce lidí. Trajekt Doña Paz šel ke dnu za dvě hodiny
Když se řekne námořní katastrofa, většina lidí si ihned vybaví Titanic, na jehož palubě zemřelo 1517 lidí. Ne každý ale ví, že zdaleka nejde o největší tragédii, ke které došlo na moři. V roce 1987 šel ke dnu filipínský trajekt Doña Paz a tato událost stála život přes čtyři tisíce cestujících.
„Mrzí nás to.“ Vláda seřízla peníze na připomínku zločinů komunismu a nacismu
Vláda Andreje Babiše (ANO) pokračuje v čistkách v agendě svých předchůdců. Minulý týden definitivně rozpustila radu pro paměťovou agendu a stopla i 30milionový dotační program pro rok 2026. O peníze tak přijdou organizace zabývající se zločiny komunismu i nacismu.
KVÍZ: Řeky, památky i pohoří. Otestujte se, jak dobře znáte Česko
Myslíte si, že máte Česko v malíčku? Že vás nepřekvapí žádná řeka, hrad ani pohoří? Možná ano… a možná taky ne. Vyzkoušejte si náš kvíz a zjistěte, jak dobře znáte zemi, ve které žijete. Netrpělivě už na vás čekají otázky - a to jak snadnější, tak ty, které vás možná zaskočí.
Kulka do tváře. Skutečný příběh policisty Serpica, který rozbil prohnilý systém
V roce 1973 ho Al Pacino v kultovním snímku vykreslil jako neústupného policistu, který se postavil zkorumpovaným kolegům. Jenže realita Franka Serpica byla mnohem mrazivější. Když ho v únoru 1971 zasáhla kulka, jeho parťáci mu nepomohli. Proč musel muž odejít z Ameriky a proč se i po 50 letech stále domáhá pravdy? Projděte si příběh policisty, který odmítl brát úplatky, a málem ho to stálo život.
KVÍZ: Jak dobře znáte klíčová data světových i českých dějin? Otestujte se
Pamatujete si ještě, kdy zaniklo Rakousko-Uhersko, kdy Johannes Gutenberg vynalezl knihtisk nebo ve kterém roce došlo k bitvě u Hastings? Otestujte si v našem kvízu, kolik si toho pamatujete z hodin dějepisu.
Olovo zabíjí. Od 35 milionů zasažených dětí po stovky mrtvých
Nedávný případ v bosenském Vareši připomíná, že hrozba olova je stále aktuální. Toxický kov už zasáhl miliony lidí po celém světě – od tragédie v nigerijské Zamfaře, kde zemřely stovky dětí, přes kontaminovanou vodu v americkém Flintu až po současnou krizi v Bangladéši, která ohrožuje 35 milionů dětí. Přinášíme přehled některých z nejzávažnějších případů otravy olovem.
Tichá smrt z Diengu: den, kdy mírná erupce zabila 149 lidí neviditelným plynem
Byla to erupce, kterou by většina vulkanologů přešla mávnutím ruky. Žádná vytékající láva, žádné hroutící se hory. Přesto 20. února 1979 na Jávě rozpoutala sopka Sinila peklo. Zemřelo 149 lidí, aniž by spatřili jediný plamen. Zabil je „neviditelný vrah“ – bezbarvý plyn, který se tiše plazil údolím jako řeka a bral život každému, kdo mu stál v cestě.
Král zachránil Vídeň před Turky. Pomník ale kvůli strachu jen tak nedostane
Ve Vídni znovu ožil kontroverzní spor o památník Jana III. Sobieského. Projekt sochy polského krále, který v roce 1683 sehrál klíčovou roli při porážce osmanských vojsk, město před loňskými komunálními volbami zastavilo kvůli obavám z „podněcování islamofobních a protitureckých nálad“. Polské velvyslanectví i rakouská opozice však nadále trvají na jeho realizaci.
KVÍZ: Ponocný, jirchář či ras. Znáte povolání, která už téměř zmizela z našich měst i pamětí?
Mnohá řemesla, která byla kdysi běžnou součástí života ve městech i na venkově, dnes známe už jen z knih nebo pohádek. A možná je to škoda. Kdo byl třeba brabenář, ras nebo sanytrník? Otestujte si, jak dobře se vyznáte v dávno zapomenutých povoláních.
Cesta, ze které nebylo návratu: skutečný osud fenky Lajky
Celý svět ji znal jako hrdinku, která dobyla vesmír. Sovětská propaganda po desetiletí tvrdila, že první živý tvor na oběžné dráze usnul bezbolestnou smrtí po týdnu mise. Pravda, která vyšla najevo až po 45 letech, je však mnohem krutější. Lajka neumírala jako oslavovaná průkopnice, ale v bolestech, osamocená v rozpálené kovové schránce jen pár hodin po startu.
Peklo v mlze na Tenerife. Když se na ranveji protnuly osudy dvou obrů, zemřelo 583 lidí
Byla to osudová souhra náhod. Teroristický útok na jiném letišti, hustá mlha, v níž nebylo vidět na krok, a jedno rozhodnutí kapitána, který příliš spěchal. Když se 27. března 1977 na kanárském letišti Los Rodeos na Tenerife srazily dva plně naložené Boeingy 747, změnilo to letectví. Připomeňte si příběh 583 obětí tragédie, která se vůbec neměla stát.
Krvavé inferno na sněhu. Když tragédii lanovky přežila jediná dívka
Psal se rok 1976, když se 9. března krátce po páté hodině odpolední odehrála nejhorší katastrofa lanovky v dějinách. V jednom dolomitském údolí spadla kabina ze 70 metrů, přičemž ze 43 osob zůstala pouze jediná přeživší. Příčina katastrofy? Zkřížení lan, vypnutý bezpečnostní systém a nelicencovaný operátor. Faktory, kterým šlo předejít.
"Bushovy nožičky" a jiné dary. Poslali jste odpad, vytkli Rusové Američanům pomoc
Necelé dva měsíce po rozpadu Sovětského svazu začala přistávat letadla amerického letectva v Moskvě, Kyjevě, Petrohradu a dalších velkoměstech. Nejednalo se ovšem o vojenský útok, ale o humanitární misi, která měla za cíl zabránit případnému hladomoru. Po rozpadu sovětského impéria se totiž většina zemí někdejšího SSSR propadla do chaosu a Rusům hrozil kritický nedostatek jídla i léků.
Přezdívali mu moravský Babinský. Anton Schimak vraždil s podivným rituálem
Anton Schimak v 19. století děsil celou Moravu. Při vraždění a loupení si nebral servítky a u soudu ničeho nelitoval. Byl to člověk natolik zkažený, že se na jeho popravu prodávaly vstupenky.
Měla to být vědecká smrt bez bolesti. Proč se první poprava plynem změnila v horor
Ve státní věznici v americké Nevadě poprvé zaklaply dveře plynové komory. Bylo 8. února 1924 a svět měl přihlížet, jak novinka nahradí „barbarské“ šibenice. Jak moderní věda umožní rychlý konec odsouzence - jenže příběh Gee Jona, první oběti kyanovodíku, zůstává mrazivým svědectvím o tom, jak se snaha o čistou smrt může změnit v technické diletantství.
Na Einsteina vzpomínáme jako na génia. Jeho syn ale prožil život v ústavu pro choromyslné
Zatímco Albert Einstein má pověst nepřekonatelně geniálního vědce, jeho syn Eduard měl životní cestu zcela jinou. Podle dochovaných záznamů trpěl schizofrenií, více než tři desítky let byl v ústavu a jeho otec o něm dokonce hovořil jako o „neřešitelném problému“.