Přesně před 100 lety Jaroslav Heyrovský v laboratoři provedl sérii experimentů a učinil průlomový objev polarografie, diagnostické metody, za niž v roce 1959 získal Nobelovu cenu. V odkazu prvního českého nobelisty dále pokračují vědci z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. V pražské Libni vyvíjejí materiály budoucnosti a účastní se světových výzkumů vesmíru.
Mramorová zvonice v severoitalské Pise se před 20 roky po náročné rekonstrukci znovu otevřela návštěvníkům. Šikmá věž dodnes patří k nejoblíbenějším cílům turistů na Apeninském poloostrově, počátkem 90. let minulého století přitom hrozilo, že se zhroutí.
Českým vědcům se jako prvním na světě podařilo uskutečnit přímé pozorování se subatomárním rozlišením, a nahlédnout tak dovnitř atomu. Až dosud mohli experti přímo pozorovat jen jednotlivé atomy - a i to bylo považováno za zázrak techniky. Pozorování menších, subatomárních struktur bylo ale mimo rozlišovací schopnosti existujících zobrazovacích metod.
Vědci již desítky let zkouší vyvinout stroj, jenž napodobí Slunce a jiné hvězdy a bude získávat energii termojadernou fúzí. Jedno z takových "pokusných Sluncí", takzvaný tokamak, fungovalo v pražských Kobylisích, nyní tam vznikne ještě výkonnější. Spolupracuje na něm celý svět. Češi tu testují technologie pro budoucí termojaderný reaktor schopný vyrobit takřka neomezené množství energie.
Mezi realitou a magií se jmenuje nová výstava Galerie města Olomouce, která představuje velkoplošné fotografie teoretického fyzika Zdeňka Stuchlíka. Přivezl zhruba čtyři desítky snímků, jež vznikaly od roku 2000 do letoška. Přehlídka potrvá do 24. července.
Vynálezce hydrogelových kontaktních čoček, slavný český vědec Otto Wichterle, se narodil právě před 108 lety, 27. října 1913. Po druhé světové válce založil Ústav makromolekulární chemie a na svém kontě má kolem 150 patentů. Jeho následovníci ve výzkumu a vývoji nových polymerů přidávají další a další. Dodnes tak pražské sídliště Petřiny skrývá vědecké pracoviště, které patří ke světové špičce.
Dopis Alberta Einsteina, v němž fyzik vlastnoručně zapsal svou slavnou rovnici E = mc2, se v aukci v USA prodal za 1,2 milionu dolarů (25 milionů Kč). Aukční síň RR Auction přitom cenu dopisu z roku 1946 předem odhadla na 400 000 dolarů. Zároveň ale upozornila, že existují jen tři další dokumenty, v nichž Einstein svou rovnici zapsal ručně.
Vědci z laboratoře poblíž Chicaga se domnívají, že při svých experimentech objevili důkazy existence páté základní fyzikální interakce neboli síly. Narazili na ně při zkoumání vlastností mionů, tedy částic menších než atomy, které jsou podle fyziků jedním ze základních stavebních kamenů veškeré hmoty ve vesmíru, napsal server BBC.
Rád bych zůstal popularizátorem vědy, ale ne rapperem, doufám, že se videoklip lidem líbil. Chtěli jsme lidem ukázat, že věda může být zábavná, kouzelná, až nerdovská, říká doktorand z univerzity v Helsinkách Jakub Kubečka. Vedl tým, který s klipem na téma Vytváření, struktura a stabilita atmosférických molekulárních klastrů vyhrál soutěž Dance Your Ph.D.
Fyzikářka Jitka Soukupová dokázala na gymnáziu v ani ne osmitisícovém městě Stříbro na Tachovsku nadchnout své studenty pro vědecké pokusy. Vypiplala si z nich natolik šikovné malé vědce, že si přivezli zlaté medaile z Brazílie nebo ze Spojených arabských emirátů.
Prestižní Cenu Rudolfa Lukeše za jedinečnou práci v oboru chemie získal docent Pavel Jelínek z Fyzikálního ústavu AV ČR. Mezinárodní komisi zaujaly Jelínkem vyvíjené techniky rastrovací mikroskopie, které se uplatňují v organické chemii. "Výzkum obecně bývá snůška náhod a štěstí," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Cenu uděluje Nadace Experientia ve spolupráci s Českou společností chemickou.
Astrofyzik Ondřej Pejcha (36) patří k nejtalentovanějším vědcům ve svém oboru. Z prestižní Princetonské univerzity v USA se díky vědeckému grantu vrátil na Univerzitu Karlovu a se svým týmem tu zkoumá nejlákavější tajemství vesmíru - supernovy, gravitační vlny nebo černou díru. V rámci seriálu Aktuálně.cz a Nadačního fondu Neuron "Ptejte se vědců" odpovídal Ondřej Pejcha na četné dotazy čtenářů.
„Všechno nakonec dobře dopadne. Pokud to dobře nedopadlo, znamená to, že ještě není konec.“ Jako by se americký teoretický fyzik a popularizátor vědy Michio Kaku ve své knize Budoucnost lidstva, která nedávno vyšla v českém překladu Jana Petříčka, nechal inspirovat právě tímto výrokem chasidského rabína Nachmana z přelomu 18. a 19. století. A vzal ho doslova.
Ve světě jsou po podobných věcech hladoví, tvrdí vývojáři nové aplikace, která si klade nelehký cíl - zatraktivnit výuku fyziky, která nepatří k nejoblíbenějším předmětům. Obor zkoumající zákonitosti přírodních jevů se ale dá podle tvůrců dobře uchopit kreativně a na praktických příkladech, a proto věří, že se aplikace FyzikAR7 uchytí i na českých školách.
Když chci, tak jsem velmi rychlý - při psaní knih, když skládám hudbu nebo maluju, tak to dělám násobně rychleji, říká Karel Kostka, muž s IQ 206 a mimo jiné zakladatel jedné z prvních soukromých středních škol v Česku. O světě toho my lidé víme málo. To, v čem žijeme, je jen nehmotná energie, nevíme, jak funguje vědomí, míní Kostka. Umělá inteligence je podle něj jen marketingový tah. Nikdo ji nemá k dispozici a jen si namlouváme, že něco takového existuje, tvrdí.
Oddělení kosmické fyziky na Akademii věd ČR ve spolupráci s časopisem Vesmír stojí za výzvou nazvanou Telefonát z Marsu, jež láká všechny pozemšťany, aby nahráli svůj vzkaz, který by měl jako první poselství ze Země zaznít z povrchu Marsu. Český národ recesistů se vydal svou cestou. Místo vzletných frází si pomáhají Pelíšky či E.T. - Mimozemšťanem.
Současná věda se dívá na alchymii skrz prsty. Jenže byli to právě oni, kdo objevil celou řadu látek, vynalezli základní chemické postupy a vyrobili první chemické přístroje či nádobí. Zasloužili se také o medicínu, fyziku, přírodovědu či metalurgii. Vydejte se po stopách tajemných alchymistů, tak jak je zachytila aktuální výstava Přírodovědecké fakulty UK "Cesta spravedlivá od alchymie k chemii".
"Byl to tehdy student Oxfordu, chodil, i když špatně. Dnes se zpětně stydím, kolik dlouhých kilometrů jsem ho vláčel po Praze, navzdory jeho handicapu," vzpomíná český vědec Kamil Wichterle na své setkání s tehdy ještě nepříliš známým Hawkingem.
Grünberg vyrůstal v Dýšině u Plzně, kde jeho otec pracoval v jednou ze závodů plzeňské Škodovky. Po válce potkal Grünbergovy osud většiny českých Němců - odsun.
Stephen Hawking byl považován za nástupce Isaaca Newtona a Alberta Einsteina, svými poznatky o vzniku vesmíru, o velkém třesku a o černých dírách výrazně přispěl k rozvoji lidského poznání. Své znalosti předával i široké veřejnosti, vysoce ceněná je především jeho populárně-vědecká publikace Stručná historie času. "Byl skvělým vědcem a výjimečným mužem, jehož dílo a odkaz budou žít dlouhé roky," uvedly v prohlášení Hawkingovy děti. Lucy, Robert a Tim Hawkingovi dále poznamenali, že otcova kuráž a houževnatost, které šly ruku v ruce s genialitou a humorem, byly inspirací pro lidi na celém světě.
