Významný český cestovatel, spisovatel a etnograf Miloslav Stingl (85) po desítkách let nabídek od nejrůznějších nakladatelství souhlasil se zpracováním a zveřejněním svého výjimečného životního příběhu do autorizované biografie. Autorem titulu "Stingl Miloslav - Biografie cestovatelské legendy" je mladý absolvent historie na Masarykově univerzitě v Brně Adam Chroust.
Legendární český cestovatel, spisovatel a etnolog Miloslav Stingl ve svých 85 letech po mnoha neúspěšných pokusech různých autorů a nakladatelství souhlasil se zpracováním svého bohatého života do autorizované biografie. Kývl mladíkovi z Masarykovy univerzity, neboť se mu zalíbila diplomová práce, kterou o něm sepsal. Do prostor knihkupectví Luxor na Václavském náměstí přišla na slavnostní křest i řada známých cestovatelů.
Etnolog Mnislav Zelený se dlouhá léta zabývá životem jihoamerických indiánů. Před 26 lety byl dokonce adoptován rodinou náčelníka Jawalapitiů. Nyní se do míst znovu vrátil, aby zjistil, jak se „jeho“ indiánům daří a také jaké stopy zde zanechal jiný „bílý muž“, mezinárodně uznávaný etnolog Vladimír Kozák, jenž zemřel v Brazílii v roce 1979. Život domorodců doznal značných změn – náčelník někdy nosí jen korálky, jindy sportovní kraťasy, indiáni používají mobily, dokonce i se selfie tyčemi, v chýši mají plazmu a k dispozici je také internetová místnost. „Jinak ale žijí původně, mobil jim potravu neuloví,“ říká etnolog Mnislav Zelený. „Šamana uctívají dál, na antibiotika nehrají,“ dodává.
Poutníci Dominik Ilichman, Roman Zámečník a Adam Hofman minulé léto strávili na cestách po Asii. Poznávali vzdálené kultury a hledali úplně nový pohled na svět na míle vzdálený od toho evropského. V Asii ho však nenašli, tak vyrazili do Afriky. Společně projeli velkou část Etiopie, setkali se s kmenovými národy a vylezli na druhou nejvyšší africkou horu. Cestou zažívali pocity štěstí, strachu, vyčerpání i ztracenosti. V žádném okamžiku si však nepřipustili, že by jejich dobrodružství mohlo skončit. "Okamžik, kdybychom si řekli, teď je konec, už to dál nejde, končíme, naštěstí nepřišel," shoduje se Dominik spolu s Adamem.
Když mu bylo 24 let, otevřel úspěšné krejčovství pánských obleků. Časopis Forbes ho zařadil mezi třicítku vlivných osobností pod třicet let. Pak se mu nepovedla investice, přišel o 80 procent kapitálu, rozpadlo se mu manželství. Potřeboval udělat čáru za minulostí a vydal se na ojedinělou cestu kolem světa. Dopravoval se a ubytovával zadarmo, přitom používal výhradně luxusní letadla, limuzíny, drahé hotely a byty boháčů. Psal totiž disertační práci o filantropii bohatých. O své cestě teď vydal knihu Jak jsem stopoval letadlo.
"S jedním kufrem jsem vyrazil na cestu, kde každá událost měla změnit můj směr. Kam se dostanete když stopujete s košilí a v kravatě? Proč bydlí milionáři v San Franciscu v garsonce? Proč jsou chudí lidé ti nejštědřejší? A o co tady na světě vlastně jde?" ptá se Stanislav Gálik v knize Jak jsem stopoval letadlo.
Britský youtuber Louis Cole se stal v posledních dnech terčem kritiky za sérii reportáží z KLDR, kdy totalitní zemi prezentoval jako takřka ideální místo pro dovolenou. Lidé mu vyčítali, že jsou videa propagandistická a že je natáčel na objednávku. To 33letý Cole, známý též pod přezdívkou svého kanálu Fun For Louis, ve svém posledním videu popřel. O problémech Severní Koreje prý věděl, ale snažil se zaměřit na pozitiva země, která je v médiích prezentována pouze negativně.
Nadšenec do historických traktorů Martin Havelka přichystal netradiční zážitek nejen sobě, ale i mnoha polským řidičům. Na sraz historických strojů v polském městě Łazy se rozhodl vydat v sedle prvního českého traktoru Zetor 25. Cestu dlouhou 800 kilometrů zvládl za čtyři dny, během kterých se stal v Polsku takřka celebritou. Dělal rozhovory do čtyř televizí, objevil se i v mnoha dalších médiích.
Je doba listování papírovými či elektronickými alby z vašich cest či z cest vašich přátel. Připravili jsme pro vás malé album oblíbených turistických míst, které patří k nejnavštěvovanějším na planetě. Poznáte je?
Český cestovatel Jan Styblík začal v roce 1998 jezdit do jihovýchodní Asie. Postupně si ji zamiloval tak, že se v Thajsku usídlil natrvalo. V oblasti působí jako profesionální průvodce, turistům se snaží místo bedekrových památek ukázat pravou tvář země a každodenní život. Organizuje i náročné turistické výpravy do Tichomoří. Zajímá se o pozapomenuté etnické menšiny, jezdí za nimi na motorce do hor a fotí portréty těchto chudých, ale velmi šťastných jedinců. "Osobně mě fascinuje, jak jsou ti lidé schopní žít podle určitých pravidel a principů, jak si cení stáří a zkušeností, jak si neustále nestěžují a pokoru neberou jako něco negativního," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Jan Styblík.
Markétě Peggy Marvanové je teprve jedenadvacet let, ale už má značné renomé. Tahle drobná blondýnka na první pohled neprozrazuje, v čem že dosáhla svého věhlasu. Extrémní bikerku by v ní hledal málokdo, přesto úspěšně absolvovala ty nejobtížnější závody planety, včetně toho nejprestižnějšího, Tour Divide z Kanady k mexickým hranicím. Závodí se bez pomoci, bez odměn, v cíli nikdo není. "To mě na tom právě láká. Že není žádná odměna, určuje atmosféru závodu. Není to honba za nějakou výhrou, všichni k sobě mají úctu. Je to o dobrodružství, ne o pořadí," říká Markéta Peggy Marvanová pro Aktuálně.cz.
Thajská vláda se rozhodla učinit velmi neobvyklý krok. Ve snaze uchránit přírodní prostředí před návalem turistů uzavře jednu z nejoblíbenějších destinací v zemi. Ostrov Ko Tačaj v národním parku v provincii Phang Nga bude na dobu neurčitou pro všechny návštěvníky zcela uzavřen. Každoročně přeplněná pláž si odpočine od turistů a moře od potápěčů. Úřady si od toho slibují postupnou obnovu ohroženého životního prostředí.
Mladá australská rodina toužila po netradiční dovolené, která by nijak nezruinovala její rozpočet. Rozhodla se pro výlet na kolech, který nakonec trval 14 měsíců, během nichž urazila šest tisíc kilometrů. K přežití jí postačilo vybavení pro kempování a vše, co nabídla australská příroda. Spokojila se s volně rostoucími plody, mravenci nebo přejetými zvířaty, která našla u silnice. "Věřím, že kdyby průměrná australská rodina žila beze stop uhlíku, neměli bychom krizi změny klimatu," řekl otec, který se svou rodinou žije podobným životem i doma v Melbourne.
Nejlepší český sólový jachtař Milan Koláček miluje výzvy. Za měsíc ho čeká velký závod přes Atlantik a zároveň se připravuje na nonstop závod kolem světa v roce 2020. Téměř 50 tisíc kilometrů chce zvládnout za 80 dní. "Je to poslední velké dobrodružství na naší stále se zmenšující planetě. Ve třicetileté historii regaty doplulo do cíle pouhých sedmdesát závodníků. To je přibližně desetina proti lidem, kteří vylezou na Mount Everest za jediný rok. Je to méně lidí, než se dostalo do vesmíru," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Podívejte se na "denní chleba" nejlepšího českého sólového jachtaře Milana Koláčka.
Čech Marek Vantuch a Slovenka Ivana Haraslínová jsou původním povoláním informatici. Momentálně se stali cestovateli a dobrodruhy na plný úvazek. Rozhodli se zdolat cestu z Česka až do Austrálie na motorkách. Na své trase mimo jiné projeli Arménii, Írán, Pákistán, Indii, Nepál či Barmu. Nevyhnuli se několika neklidným oblastem, včetně obce, kde před časem unesli dvě mladé Češky. "Risk to asi byl, ale moc alternativ neexistuje. Věděli jsme, že skrz Balúčistán budeme eskortováni policií, ale kdyby nás opravdu někdo chtěl přepadnout, pár postarších chlapů s kalašnikovy by nás ochránilo jen těžko," líčí Marek s Ivanou v e-mailovém rozhovoru z Thajska.
Prohlédněte si na fotografiích Marka Vantucha a Ivany Haraslínové cestu z Česka do Austrálie v sedlech starých motorek.
Jaromír „Míra“ Červenka je český cestovatel, fotograf na volné noze a bývalý oponent předlistopadového režimu. Navštívil desítky zemí, jeho první cesta poté, co dostal v roce 1989 zpátky svůj pas, vedla do Paříže a Spojených států. Na začátku devadesátých let se dostal karosou až na Sinajský poloostrov. Od té doby propadl kouzlu dobrodružných cest, směřujících zejména do Asie.
Čeští cestovatelé přitvrdili. Vyhledávají extrémnější, dobrodružnější a nebezpečnější zážitky. Jezdí stopem kolem světa, svěří svůj osud do "rukou" starého "brouka" či Škody 120L, chodí pěšky v ponožkách po Asii, putují bez map, informací i peněz.
V roce 1924 se mezinárodně uznávaný spisovatel Karel Čapek vydal na pozvání londýnského PENklubu do Velké Británie. Setkal se zde s významnými osobnosti a také absolvoval osmitýdenní cestu po ostrovech. O devadesát let později se ho rozhodl následovat režisér a herec Ondřej Kepka. S filmovým štábem v Británii putoval po stopách Anglických listů Karla Čapka. Jak literátova cesta ve skutečnosti probíhala? A jak se změnila Velká Británie od Čapkových dob? Na tyto otázky má odpovědět Kepkova dokumentární road-movie Dopisy od Karla Čapka.
