Americký herec Brad Pitt, který si nedávno zahrál ve vesmírném dramatu Ad Astra, v pondělí podle agentury AFP zavolal na Mezinárodní vesmírnou stanici. Konverzace s americkým astronautem Nickem Haguem se rychle stočila k nečekaným dopadům života ve stavu beztíže na člověka. Dvacetiminutovou konverzaci živě přenášela NASA.
Izraelská sonda Berešít, která v dubnu havarovala při pokusu přistát na Měsíci, tam mohla přivézt život. Součástí nákladu totiž byly i želvušky, extrémně odolné organismy. Podle odborníků ale na Měsíci život už dávno je - nejméně od doby, kdy tam lidé vyslali první zařízení.
Zemřel třetí člen posádky Apollo 11 Michael Collins, který přistání na měsíčním povrchu zajišťoval z velitelského modulu na oběžné dráze kolem Měsíce. Bylo mu 90 let. Před dvěma lety si Collins připomněl 50. výročí od startu Apolla 11 na odpalovací rampě 39A. Právě odtud v roce 1969 raketa Saturn V s trojicí astronautů odstartovala. "Raději než zpět na Měsíc bych dnes letěl přímo na Mars," řekl.
Padesát let po přistání prvního člověka na Měsíci je v Evropě stále pouze jedna aktivní astronautka. Společnost vyrábějící panenky Barbie to teď ve spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou hodlají změnit. Představily panenku astronautku inspirovanou Italkou Samanthou Cristoforettiovou, hračka má podpořit dívky z celého světa v tom, aby se nebály vědecké nebo vesmírné kariéry.
Mandla Maseko z Jihoafrické republiky, který měl být prvním africkým černochem ve vesmíru, se zabil při nehodě motocyklu. Oznámila to v pondělí jeho rodina. Maseko před šesti lety prošel soutěží o letenku na hranice kosmu. S letem se počítalo pro rok 2015, ale zatím se nekonal.
Letos v červenci uplyne padesát let od doby, kdy se vůbec první člověk prošel po Měsíci. Po šesti misích Apollo, které mezi lety 1969 a 1972 dopravily na Měsíc celkem dvanáct mužů, by se však na přirozenou družici Země mohla podívat i žena.
Jeden z nejzkušenějších astronautů současnosti Andrew Feustel nedávno navštívil Česko a během setkání s novináři, studenty i veřejností prozradil mnohé zajímavosti z kosmonautiky. Tady je přehled těch nejlepších.
NASA se rozhodla prodloužit misi své astronautce Christině Kochové na rekordně dlouhou dobu. Chtějí tak získat další údaje o účincích dlouhodobých vesmírných letů na lidskou posádku. Takovýto výzkum je zásadně důležitý pro budoucí výzkumné mise v hlubokém vesmíru na Měsíc a na Mars.
Na 12. dubna připadá Mezinárodní den letectví a kosmonautiky, který se slaví od roku 1969 především v zemích někdejšího východního bloku. V roce 2007 pak OSN zavedla na 12. dubna Světový den lidského letu do vesmíru. Oba svátky si připomínají okamžik, kdy ruský kosmonaut Jurij Gagarin 12. dubna 1961 poprvé odstartoval na cestu do vesmíru.
Na pozvání Akademie věd ČR přiletěl do Česka americký astronaut Andrew Feustel se svou česko-indickou ženou Indirou Feustelovou. Jeho turné se koná mezi 4. a 15. dubnem a po Praze a Terezíně je již plně ve znamení Moravy. První moravskou zastávkou se v úterý stala Olomouc, kam manželé, kteří jsou oficiálními vyslanci NASA, přicestovali na pozvání Univerzity Palackého.
Dosavadní vyšetřování neobjasnilo původ záhadného otvoru v plášti kosmické lodi Sojuz MS-09, v jehož důsledku koncem loňského srpna poklesl v Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) tlak, řekl v pondělí novinářům v Moskvě řekl šéf ruské agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin. Odhalení příčin nepomohl ani loňský výstup do otevřeného kosmu, a tak bude vyšetřování pokračovat, možná i formou experimentu na oběžné dráze. Vyšetřovatelé se nicméně přiklánějí k verzi, že otvor vznikl omylem během příprav kosmické lodi ke startu na kosmodromu Bajkonur.
Oddělení kosmické fyziky na Akademii věd ČR ve spolupráci s časopisem Vesmír stojí za výzvou nazvanou Telefonát z Marsu, jež láká všechny pozemšťany, aby nahráli svůj vzkaz, který by měl jako první poselství ze Země zaznít z povrchu Marsu. Český národ recesistů se vydal svou cestou. Místo vzletných frází si pomáhají Pelíšky či E.T. - Mimozemšťanem.
Po šestihodinové cestě přistála u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) ruská vesmírná loď Sojuz MS-12 s tříčlennou posádkou. Rus Alexej Ovčinin a Američané Christina Kochová a Nick Hague by měli na stanici strávit 204 dní. Ovčinin a Hague se k ISS vydali po neúspěšném říjnovém letu, při němž tehdy po oddělení prvního stupně rakety selhal motor druhého stupně. Posádka se 11. října musela předčasně vrátit na Zemi.
Po zhruba 27 hodinách letu se v neděli kosmická loď Crew Dragon soukromé americké společnosti SpaceX v automatickém režimu úspěšně spojila s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS). Plavidlo je určeno pro dopravu lidí, první testovací let ale absolvuje bez lidské posádky. V křesle pro astronauty je jen figurína se senzory.
Američtí astronauti během příštích deseti let znovu přistanou na Měsíci, tentokrát ale budou jejich pobyty na oběžnici delší a cílem bude i příprava letů s lidskou posádkou k Marsu.
Americká sonda InSight, která je vůbec prvním strojem určeným k seizmickému průzkumu Marsu, v pondělí 26. listopadu úspěšně přistála na rudé planetě. Popularizátor kosmonautiky a redaktor webu Kosmonautix Dušan Majer v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, v čem bude mise sondy na rudé planetě jedinečná.
Problém pravděpodobně vznikl při montáži snímačů na nosné raketě Sojuz-FG na kosmodromu Bajkonur.
V kosmické lodi Sojuz, jež u Mezinárodní vesmírné stanice čeká, aby 4. října dopravila část posádky zpět na Zemi, byl nalezen otvor způsobený vrtačkou. Mohl vzniknout buď v ruské továrně, nebo až ve vesmíru. S pozoruhodnou teorií přišel ruský deník, jenž tvrdí, že díru vyvrtali Američané, aby si vynutili dřívější odlet.
Katherine Johnsonová (100) je americká matematička, která stojí za historickými klíčovými úspěchy NASA. Byly to i její přesné výpočty, které umožnily bezpečný let prvních Američanů do vesmíru, na oběžnou dráhu či na Měsíc. Na klíčové pozice se dokázala dostat navzdory tomu, že se jednalo o afroamerickou ženu, což v té době znamenalo dvojnásobný handicap. Pozoruhodný příběh vědkyně, jíž se říkalo "lidský počítač", dokresluje fakt, že z počátku její kariéry se u NASA její jméno nesmělo objevit ani pod výslednou zprávou. Loni po ní bylo pojmenováno nové výpočetní středisko.
Bývala to výkladní skříň režimu. Ruský kosmický průmysl se ale nyní potýká s problémy. Moskevské kosmické Chruničevovo středisko, výrobce raket Proton a Angara se potýkají s obřími dluhy, na kosmodromu Bajkonur se bude propouštět. Zatím posledním z dlouhé řady chyb byla vážná porucha rakety Sojuz, jež ohrozila lidskou posádku cestující k ISS.
