Místo Apolla to bude Artemis. NASA chce poslat na Měsíc první ženu už do pěti let

Jana Václavíková Jana Václavíková
16. 5. 2019 18:53
Letos v červenci uplyne padesát let od doby, kdy se vůbec první člověk prošel po Měsíci. Po šesti misích Apollo, které mezi lety 1969 a 1972 dopravily na Měsíc celkem dvanáct mužů, by se však na přirozenou družici Země mohla podívat i žena.
Anne McClainová, astronautka NASA (ilustrační foto).
Anne McClainová, astronautka NASA (ilustrační foto). | Foto: Reuters

Stala by se součástí americké mise Artemis, jejíž název pochází, stejně jako v případě předchozího Apolla, z řecké mytologie. Artemis byla podle pověstí bohyní lovu a Měsíce a zároveň dvojčetem Apolla.

"Myslím, že je krásné, že 50 let po Apollu doveze mise Artemis dalšího muže a první ženu na Měsíc," řekl v pondělí na tiskové konferenci šéf amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Jim Bridenstine, když oznamoval název mise. "Mám dceru, které je 11 let, a chci, aby se viděla ve stejné pozici, v jaké se vidí náš současný astronautský sbor - že má možnost letět na Měsíc," cituje Bridenstinea technologický server The Verge.

O misi na Měsíc usiluje americký prezident Donald Trump od roku 2017, kdy podepsal směrnici, která umožnila NASA vyvíjet technologie pro let na Měsíc a Mars.

Podle původního plánu měla NASA vyslat posádku k naší přirozené družici v roce 2028. Letos v březnu ovšem americký viceprezident Mike Pence uvedl, že to "prostě není dost dobré", a změnil termín odletu na rok 2024. Tedy na poslední rok Trumpova mandátu, pokud by byl znovu zvolen prezidentem.

NASA také plánuje vybudovat na povrchu Měsíce základnu, která by měla sloužit jako přechodná stanice při cestě na Mars.

Návrat ve velkém stylu

Donald Trump navýšil rozpočet NASA pro příští finanční rok (který začíná letos v říjnu) na celkem 21 miliard dolarů, tedy asi 483 miliard korun. S tou samou částkou počítá i pro rok následující. Těsně před nástupem Trumpa do prezidentského úřadu přitom vesmírný úřad dostával o dvě miliardy dolarů méně.

Jak ale prezident napsal na svůj twitterový účet, prostředky jsou potřeba, aby se Američané mohli "vrátit do vesmíru ve velkém stylu".

Ani to však nestačí - aby NASA stihla plán mise na Měsíc do roku 2024, bude žádat o další 1,6 miliardy dolarů (asi 37 miliard korun) pro finanční rok 2020. O tom, zda peníze dostane, rozhodne Kongres.

Přesnou částku, kterou NASA vynaloží na stavbu rakety a přípravu astronautů, Bridenstine neuvedl. Odmítl však odhady novinářů, že se suma bude blížit osmi miliardám dolarů ročně, píše server zaměřený na zprávy o vesmíru Space.

Pokud Kongres uvolní peníze pro vesmírný úřad, převede je podle zjištění amerického deníku The Washington Post z finanční pomoci Pell Grants určené vysokoškolákům z rodin, které by si jinak nemohly dovolit platit školné.

Skafandry jen v pánských velikostech

Ženy na vesmírných misích nemají snadné postavení, jak ukázal incident z letošního března. Tehdy měl proběhnout vůbec první čistě ženský výstup do otevřeného vesmíru z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

Astronautky Anne McClainová a Christina Kochová měly být teprve třináctou a čtrnáctou ženou, které kdy do vesmíru vystoupily. Při testu vybavení se však zjistilo, že skafandry, které měly astronautky k dispozici, byly ve špatných velikostech.

Video: NASA chystá průzkumnou misi k Měsíci. Položí základy pro daleké cesty do vesmíru

Video: NASA
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Obama kritizoval na mítinku Trumpa kvůli "zpackanému" boji s pandemií

Bývalý americký prezident Barack Obama na mítinku na Floridě ostře kritizoval svého nástupce Donalda Trumpa kvůli "zpackanému" boji s epidemií covidu-19. Lepší strategie podle něj mohla zachránit tisíce lidských životů. Informovala o tom dnes stanice CNN.

Obama vystoupil na mítinku v Orlandu na Floridě, na který lidé kvůli epidemii covidu-19 mohli přijet jen v autech a z nich si projev vyslechnout.

Na podporu demokratického kandidáta na prezidenta a svého někdejšího viceprezidenta Joea Bidena vystoupil Obama už minulý týden v Pensylvánii. Florida i Pensylvánie patří ke klíčovým státům, jejichž voliče chtějí demokraté i republikáni dostat na svou stranu.

Podle bývalého prezidenta Trump pandemii ignoroval a nyní se zdráhá přijmout zodpovědnost za následky svých činů. "Ale tenhle úřad tak nefunguje. Jste zodpovědní nonstop," dodal. Současný šéf Bílého domu se podle Obamy zajímá víc než o blaho lidí o svůj mediální obraz. "Žárlí na covid kvůli mediální pozornosti, které se mu dostává," řekl.

Nadcházející volby označil Obama za "nejdůležitější za našich životů". Shromážděné vyzval, aby dali svůj hlas Bidenovi, neboť ten má podle něj "konkrétní plán", jak učinit z USA zdravější, spravedlivější a silnější zemi.

Zdroj: ČTK
Další zprávy