Kantýna je nový podnik zaměřený na české hovězí a vepřové maso, který byl otevřen loni v dubnu v ulici Politických vězňů v Praze. Pod jednou střechou se tu propojuje řemeslo řezníků a zkušenosti kuchařů. Rekonstrukce prostoru v historické budově Ringhofferova paláce se ujal architekt Rudolf Netík. Realizace rovněž soutěží o cenu Interiér roku 2017, Aktuálně.cz je jejím hlavním mediálním partnerem.
Stojí na malém a mírně svažitém pozemku v Humpolci. Díky fasádě z předzrezlého plechu, takzvaného cortenu, se mu už před deseti lety začalo říkat Plecháč. I přes výraznou vnější úpravu dům nejenom díky vzrostlým stromům dokonale splynul se svým okolím. A po dvanácti letech prošla ikonická stavba architekta Luďka Rýznera úpravou interiéru - došlo k jeho výraznému zjemnění.
Architekt Jan Tyrpekl se kromě standardních zakázek zabývá i experimentálními projekty, v jejichž rámci se snaží zkoušet různé nové postupy a strategie. Ten poslední vznikl na řopíku, tedy lehkém pohraničním opevnění na Moravě. Objekty, které Armáda ČR rozprodává, mají totiž podle něj velký potenciál, který dosud zůstává nevyužit.
Slovinské architektonické studio DANS Arhitekti navrhlo a zrealizovalo revoluční stavbu, která nemá ve Slovinsku konkurenci. Exteriéry a interiéry kostela jsou strohé, přísné a striktně minimalistické. Autoři zvolili jako základ designu pohledový beton. Díky důmyslnému systému světel se rovněž podařilo docílit hry světla a stínů, která se přirozeně promítá na čisté betonové stěny jako na jakési imaginární plátno. Revoluční architektura se v tomto místě symbolicky uzavírá v kruh a navrací se zpět do časů raného křesťanství, do prvních bazilik v antické Byzanci.
Exteriérová výstava Příběh paneláku v Praze umístěná před Fakultou stavební ČVUT představuje historii i aktuální stav šesti vybraných pražských sídlišť. Expozice má upozornit na to, že ne všechna sídliště jsou stejná a že ne v každém případě musí jít o monotónní shluk panelových krabic. A vzhledem k tomu, že jenom v Praze v nich žije kolem 44 procent obyvatel, je podle jedné z autorek projektu Paneláci.cz nutné hledat kvalitní a pro obyvatele důležité a funkční prvky sídlišť a ty podporovat a chránit. "Sídliště v Praze patří mezi nejoblíbenější místa bydlení a nestávají se z nich 'ghetta', jak předvídaly mnohé prognózy devadesátých let," říká architektka Michaela Janečková.
Absolventka architektury z liberecké univerzity Petra Ross vyhrála před rokem stipendium Jana Kaplického a získala tak možnost strávit tři měsíce placené stáže v ateliéru Zaha Hadid Architects. V něm měla možnost podílet se na řadě zajímavých projektů, včetně revitalizace tallinnského přístavu. "Účastnila jsem se od začátku veškerého procesu navrhování a schůzek jako každý člen týmu a skutečně měla pocit, že jsem součástí unikátního světa Zahy Hadid, se vším, co k němu patří," vypráví svoje zkušenosti. Pobyt v Londýně ale není její poslední zahraniční zkušeností. Momentálně pracuje v Antverpách.
Výstavba muzea Louvre Abu Dhabi podle projektu předního francouzského architekta Jeana Nouvela trvala osm let a nabízí přes 180 metrů čtverečních výstavních ploch. Hlavní objekt kryje střecha složená z osmi tisíc kovových hvězd, kterou se architekt odkazuje na tradiční arabskou architekturu.
Majitelé prostorného bytu v domě z 50. let toužili po vzdušném a otevřeném prostoru. Architektům se díky drobným dispozičním úpravám podařilo jejich přání splnit. Dochované vstupní dveře, okna, parkety i radiátory se navíc staly zajímavým detailem moderního interiéru.
Skupina BigMat International SA se sídlem v Lucemburku a zastoupením v sedmi evropských zemích už od roku 2005 vyhlašuje mezinárodní cenu za architekturu. Cílem soutěže je upozornit na architektonická díla, která významným způsobem přispěla k soudobé architektonické kultuře v regionech Valonsko a Brusel, České republice, na Slovensku, ve Francii, v Itálii, Portugalsku a Španělsku. V letošním ročníku budou uděleny ceny v šesti kategoriích. Z českých počinů zaujal odbornou porotu projekt rodinného domu v Posázaví od pražského ateliéru A69 architekti a projekt létajícího domu od studia H3T.
Historie šroubáren v Libčicích nad Vltavou se začala psát na konci 19.století. V dobách největší slávy zde pracovalo kolem tisícovky zaměstnanců a výrobky odsud mířily do celé Evropy. Po roce 1989 a povodních začal význam podniku upadat a z unikátních industriálních staveb se postupně staly ruiny. Do místa za Prahou na břehu Vltavy se ale zamiloval pražský architekt Patrik Hoffman, který se posledních sedm let snažil budově bývalého uhelného skladu a kotelny vrátit lesk. Jako první přišel na řadu uhelný mlýn, jehož revitalizaci ocenila i mezinárodní porota soutěže Grand Prix achitektů, a minulý týden byla otevřena i kotelna.
Práce trojice mladých architektů studia ORA je typická důrazem na detail. Stejně tedy přistupovali i k rekonstrukci bytu v činžovním domě postaveném v 19. století.
Do konce roku 2019 se má ponurý prostor proměnit v moderní autobusové nádraží splňující současné požadavky na cestování.
Mimořádně silná sestava předních architektů z USA a Evropy se ve čtvrtek 26. října sejde v pražském Kině Světozor na mezinárodním Sympoziu experimentální architektury.
Proměnu malého bytu v Bratislavě popisují architekti jako velkou výzvu. Drobnými stavebními úpravami a přeskupením se jim do 16 metrů čtverečních podařilo naskládat vše, co dva mladí lidé potřebují.
Domek ve tvaru borovicové šišky zavěšený deset metrů nad zemí navrhl italský architekt Claudio Beltrame pro všechny, kteří chtějí pozorovat noční oblohu. Pobyt v korunách stromů je podle něj totiž nejlepším místem pro snění.
Indické architektonické studio oprášilo starověké techniky a vyrobilo prototyp levné a ekologické klimatizace, která k ochlazení nepotřebuje žádnou elektrickou energii. Objekt navíc zkrášluje průmyslové prostředí tamní továrny.
Britské architektonické Heatherwick Studio, které stojí za projekty, jako je zahradní most v Londýně nebo plovoucí park v New Yorku, přeměnilo silo v Kapském Městě na muzeum moderního afrického umění. Budova postavená ve dvacátých letech minulého století sloužila svému účelu až do roku 2003. Nyní kromě tisíce metrů čtverečních výstavní plochy zahrnuje i hotel nebo studovny.
Secesní dům ve Vodičkově ulici číslo 37 se v roce 1880 stal domovem fotografického ateliéru Jana Nepomuka Langhanse, kde se svého času nechal zvěčnit T. G. Masaryk, perský šáh i anglický král. Citlivá rekonstrukce architekta Ladislava Lábuse dokončená roku 2002, která podpořila specifickou atmosféru starého paláce a navázala i na jeho historii, získala mimo jiné Grand Prix 2003 Obce architektů. Do areálu mezi Vodičkovou ulicí a Františkánskou zahradou bude možné nahlédnout v rámci festivalu Den Architektury v sobotu 30. září od 14 do 17. hodin.
Luxusní apartmán The Krane se nachází v kodaňském přístavu Nordhavn. Struktura v bývalém přístavním jeřábu se skládá z recepce umístěné v přízemí, zasedací místnosti Glass Box v prvním patře, lázní a vyhlídkové terasy v patře druhém a apartmánu na samém vrcholu. "The Krane vystihuje dánský názor na luxus, který se dá jednoduše popsat jako 'méně je více'," popisuje architekt, který za projektem stojí.
Minulý režim považují za negativní a v žádném případě by ho nechtěli vrátit. Opačný postoj ale zastávají k domům, které byly v dobách socialismu postaveny. "Je nám pouze líto, že lidé mají touhu něco, co vzniklo v té době, odstranit. I my jsme 'produkty' té doby a nechceme, aby nás někdo odstraňoval. Za těmi domy stojí skvělí architekti a inženýři, a nelze proto jejich dílo odsuzovat kvůli době, ve které vzniklo," vysvětlují Pavlína Krásná a Pavel Hrubý ze spolku Architektura 489. Zhruba dva roky mapují poválečnou architekturu, upozorňují na její kvality a snaží se ji zbavit nálepky socialistická.
