Praha - Když nebude v Česku stát americký radar, mohli by Američané místo toho podpořit vyslání českého vědce do vesmíru, poznamenal ministr zahraničí Jan Kohout, a tak to prý i americkým diplomatům naznačil.
Má to ovšem velkou nevýhodu: Spojené státy ukončí příští rok lety raketoplánu, a nebudou mít v čem létat.
Místo starostí o raketoplány se soustředí na vývoj a výstavbu nového kosmického plavidla Orion, které ovšem nebude k dispozici dříve než v roce 2015.
"Příprava astronauta trvá zhruba dva roky, a to v případě, že má být ve vesmíru v podstatě jako turista. Pokud by tam měl provádět i nějaké pořádné experimenty, trvá výcvik ještě déle," konstatuje Jan Kolář, který je ředitelem České kosmické kanceláře, což je nezisková společnost, jež koordinuje rozvíjení kosmických aktivit v Česku.
V ruské lodi za americké peníze?
Neboli: I kdyby případně Američané souhlasili, není možné českého astronauta připravit ještě včas na některý z posledních letů raketoplánem.
Kromě USA dokážou vynést člověka do vesmíru ještě Rusko a Čína.
U Číňanů se Američané přimluvit nedokážou...
S Ruskem však na vesmírných letech výrazně spolupracují. Po odstavení raketoplánu budou ruské kosmické lodě Sojuz dopravovat americké astronauty na Mezinárodní kosmickou stanici ISS a Spojené státy za to budou platit podle dostupných informací mezi 50 a 60 miliony dolarů za jednoho člověka, včetně výcviku.
Expert: To slyším poprvé
"USA o tom mají s Rusy dohodu a existuje už i rozpis plánovaných letů. Teoreticky by tedy Američané museli ubrat někoho ze své kvóty a místo něj posla Čecha," zamýšlí se docent Kolář a netváří se přesvědčeně. "Já o něčem takovém slyším poprvé teď od vás."
Další věcí je, kdo by to platil. Částka kolem miliardy korun nevypadá dostupná pro Českou republiku, která právě podstatně ubírá peníze svým výzkumným ústavům. Že by ji snad platil někdo jiný?
Létá ten, kdo stavěl kosmickou stanici
Další možností pak je, že by český astronaut letěl až v posádce nové americké kosmické lodě Orion někdy po roce 2015. To už by měl dost času na přípravu. Ale ani tak nejsou všechny otázky vyřešeny.
Prakticky všechny výpravy kosmonautů do vesmíru nyní směřují na kosmickou stanici ISS, s výjimkou nedávného servisního letu k Hubbleovu kosmickému dalekohledu.
Tam létají zástupci zemí, které se na výstavbě vesmírné stanice podílely, tedy Američané, Rusové, Japonci a také astronauti z Evropské kosmické agentury ESA. Agentura ESA pak vybírá kosmonauty, které na stanici vyšle, podle toho, jak se jejich státy do činnosti ISS zapojily.
Česko se sice loni stalo plnoprávným členem ESA, ale na stavbě ani vybavení stanice se dosud nepodílelo. Podle dosud používaného klíče tedy není důvod, aby byl zástupce České republiky do vesmíru vyslán.
Evropská spolupráce je jistější
Budoucí americké kosmické plavidlo Orion má podle potřeby létat na oběžnou dráhu kolem Země, ale snad už do roku 2020 opět dopravit člověka na Měsíc.
Že by ovšem na tuto propagandisticky velkolepou misi vzali Američané s sebou zrovna Čecha za to, že česká vláda souhlasila se stavbou vojenského radaru, který se nakonec stejně nepostavil, to už by opravdu přesáhlo hranice jakékoli fantazie.
Pravděpodobnější možností, jak se Čech jednou zase do kosmu dostane, je spolupráce s Evropskou kosmickou agenturou. Ta však poslední kolo výběru svých astronautů uzavřela ještě dřív, než se Česko stalo jejím plnoprávným členem. A další kolo výběru se stěží uskuteční dříve než za pět let. Rozhodnutí záleží vždy na tom, jak vlastně budou evropští kosmonauti zapotřebí a jak se agentuře podaří prosadit je do letů ruských a amerických strojů.
Ministerstvo svůj výrok krotí
Později odpoledne už ministerstvo zahraničí začalo slova ministra Kohouta vysvětlovat. Čech ve vesmíru by byl podle mluvčího resortu Milana Řepky jen "špičkou ledovce" vzájemné vědecko-technické spolupráce mezi Spojenými státy a Českou republikou.
“Chceme mít možnost být u vývoje kosmických technologií, máme řadu zkušených odborníků. Uvítali bychom i zapojení našeho průmyslu do těchto oblastí,” upřesnil Řepka.
