Nevšední transplantaci jater má za sebou přednosta kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk. Díky němu dostalo dítě s vrozenou vadou jaterní štěp od své matky. Jaterní tkáň se přitom běžně získává od zemřelých dárců, kterých ale přestává být dostatek - u živých dárců má takový zákrok jistá úskalí.

"Musíme třeba upravit cévní spojení, protože na rozdíl od zemřelého dárce si nemůžeme dovolit vzít víc cév, než je nezbytně nutné, abychom dárkyni neublížili," vysvětluje Froněk, podle kterého by měl dárce po odebrání jaterního štěpu vést život bez omezení, jako kdyby operaci nikdy nepodstoupil.

Chlapci ze Slovenska podle lékaře bez nové operace už nezbývaly jiné šance. "Matka mu zachránila život. Díky ročnímu čekání na listině měl ten výhled už velmi krátký," říká transplantolog a dodává, že vztah mezi dárcem a příjemcem orgánů bývá často velmi silný, i pokud nejde o rodinné příslušníky. "Mnohdy příjemci orgán nazývají křestním jménem svého dárce a slaví den transplantace jako další narozeniny," popisuje.

A jak dlouho v Česku lidé čekají na nová játra? Podle lékaře velmi záleží na krevní skupině, váze i velikosti hrudníku, nebo třeba na tom, zda se jedná o dospělého pacienta nebo dítě.

"Odpověď není jednoduchá. Jsou lidé, kteří se dočkají za týden, jsou pacienti, který se dočkají za rok, anebo ti, co se nedočkají nikdy," přiznává lékař a dodává, že transplantace umělých orgánů je spíše hudba budoucnosti. "Jednoho dne to nastane, ale trošku se obávám, že se toho nemusím dočkat," uzavírá Froněk.

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci.