Za to, aby Česká republika používala jako své označení název Česko, se přimlouvají někteří odborníci na komunikaci a český jazyk.
Krátký název, v angličtině Czechia, je totiž mnohem výhodnější a praktičtější pro vlastní prezentaci státu a také pro komunikaci s okolním světem.
Naše země se dnes v zahraničí prezentuje předvším pod klasickým názvem "Czech Republic". V některých případech také jako "Czechia" nebo "Czech".
Název Česká republika je rovněž součástí nového "bublinkového" loga státu. Na svých tiskovinách a dalších prezentačních materiálech jej použijí státní úřady a příspěvkové organizace. Nový vizuální styl se v květnu objeví i na oficiálních stránkách země www.czech.cz.
Pro komunikaci je tak dlouhý název nevhodný, míní ovšem experti.
Česko je přece logické
"Název Česko je zcela logický, má svou historickou tradici. Shodli jsme se na tom při spolupráci s historickými geografy a s jazykovědci," říká Jiří Mikeš, bývalý prezident Asociace komunikačních agentur a současný externí pedagog Vysoké školy ekonomické.
Má v mnohém pravdu. Název Česko je mnohem starší než Československo nebo Československá republika. Označení pochází dokonce až z osmnáctého století.
O tom, jestli ho oficiálně užívat, se diskutovalo už v roce 1938. A o čtyřicet let později, tedy v roce 1978, se pojem Česko objevil ve slovníku spisovné češtiny. Diskuse ale pokračovala celé 20. století.
Pro Česko se vyslovila už například Česká marketingová společnost (ČMS), Asociace komunikačních agentur ČR, Asociace českých reklamních agentur, Česká společnost pro propagaci a Public Relations Mospra i další instituce.
Patnáct znaků? Nepraktické
Název dlouhý patnáct znaků je podle odborníků na marketing jednoduše nepraktický. Zvlášť v dnešním světě, kde je zásadní se rychle informovat a orientovat.
Když se Češi rozhlédnou, mají kolem sebe v Evropě hned několik států s jednoslovnými názvy. Třeba Slovensko, Rakousko a Polsko, Švýcarsko nebo Španělsko. Starší čeština měla pro některé z těchto států i synonymní pojmenování zakončená na "y" - Rakousko i Rakousy, Švýcarsko i Švýcary. Jedno z děl Karla Čapka je nazváno Výlet do Španěl.
Podle Jiřího Mikeše je lichá obava, že by si Českou republiku v zahraničí mohli plést kvůli názvu Czechia s Čečenskem. Kdyby se používal název Česko, nemuseli bychom také podle něj odpovídat na otázky cizinců, proč mají čeští hokejisté na dresech napsáno Czech, a ne název země. Czech totiž znamená český nebo čeština.
Ostatně - každý stát má dva názvy, geografický a jméno upřednostňující státní zřízení. Do mezinárodních organizací vstupují státy pod politickým názvem, v komunikaci ale používají název geografický. Je kratší a je to přirozené.
Infobox
Návrhy na pojmenování naší země sbírá Jaroslav Bartošek z katedry žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Jak bychom se podle lidí mohli jmenovat?
Čechrava, Česmor, Čechma, Čechmie, Čechmosie, Čechozemí, Morče, Slezmorče, Českozemsko, Čechoslávie, Bomosil (podle Bohemia-Moravia-Silesia; stejně jako třeba Benelux) nebo taky Budvarostan, Lagerland (na motivy dobrého ležáku), Václavie, Vlastia, Masaryk, Havlostan, Smetania, Novotná, Elberia, Vltavia, a dokonce i Amébia (na motiv améby, která se tvoří dělením obou republik).
"Říkáme snad o někom, že jede na prázdniny do Francouzské republiky?" komentoval to pro agenturu ČTK jazykovědec a romanista Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jiří Felix.
Firmám se Česko líbí
Někteří podnikatelé a firmy už název Česko vzali dávno za svůj. Používají ho nejen české firmy, jako například pardubický velkoobchod s ochrannými pomůckami Exim Protex Česko nebo táborské Obaly Česko. Najdete ho i v názvech poboček velkých společností.
Zkrácenou variantu používá výrobce čokolády a cukrovinek Nestlé Česko, výrobce lesní a zahradní techniky Husqvarna Česko, výrobce sýrů v Želetavě Bel Sýry Česko či Lesaffre Česko, která vyrábí droždí v Olomouci.
Název "Czech" má na svých vinětách například i Plzeňský prazdroj.
"Název Česko jsme v názvu firmy měli odjakživa, je to přece název státu, ve kterém žijeme," řekl deníku Aktuálně.cz mluvčí české pobočky firmy Nestlé Martin Walter. Název si firma zapsala do obchodního rejstříku 1. října 2001. Mluvčí ale připouští, že firma už několikrát dostala dopisy protestující proti používání tohoto názvu.
Senát doporučil, exprezident odmítl
Senát Parlamentu ČR doporučil používání slova Česko a jeho jazykových mutací v exportu, turistice, sportu a v marketingu země už před dvěma lety. Více než o deset let dříve, v roce 1993, vydal Český úřad zeměměřičský a katastrální závazný dokument o pojmenování Česko a jeho zapojení do seznamu zemí OSN za podpory ministerstva zahraničních věcí.
"Název Česko je gramaticky logický, avšak nesympatický. Jeho užití nelze nadiktovat ani přikázat vyhláškou, ba dokonce ani zákonem," řekl v senátní diskusi senátor Jaroslav Šula. "Hysterický a naprosto nelogicky emotivní postoj k Česku je také výrazem frustrace českého intelektuála z rozpadu Československa," uvedl senátor Vladimír Železný.
První česká hlava státu, Václav Havel, výraz "Česko" odmítl: "Trošku po mně lezou slimáci, kdykoliv to slovo čtu nebo slyším. Trhá mi uši. Nevylučuji ale, že se třeba to slovo opravdu ujme, ale mohu vám slíbit, že budu poslední, kdo ho začne užívat," řekl v rozhlasovém pořadu Hovory v Lánech z roku 1993.
