Kutná Hora - Významné doklady počátků těžby stříbra z 13. a 14. století v areálu bývalé jezuitské koleje v Kutné Hoře objevili archeologové při záchranném výzkumu.

Pocházejí z období počátků Kutné Hory jako města.

Archeologové od loňského září shromáždili 500 beden nálezů a velké množství přírodovědných vzorků.

Výzkum bude spolu s terénními úpravami areálu pokračovat ještě nejméně do května, uvedl Archeologický ústav, který se na něm podílí spolu s Ústavem archeologické památkové péče středních Čech.

"Odhaleny byly jámy, zřejmě pokusné šachty, žlab pro přívod vody a podezdívky staveb v sousedství jednoho ze známých vstupů středověkého dolu Osel," uvedl vedoucí výzkumu Jan Frolík.

Archeologové objevili také četné od vozů vyježděné koleje, které svědčí o rušném provozu. Vrstvy hlušiny místo zakonzervovaly a uchovaly pro budoucnost, dodal archeolog.

Areál byl od 14. století předměstím města. Podél cesty směřující z města k chrámu svaté Barbory stály domy.

Podle plánu z 18. století, který údajně zachycuje situaci zaniklého předměstí, jich bylo 16. Nejlépe se zachovaly sklepy, jeden se vstupním schodištěm a další s částečně zachovanými klenbami.

Unikátní nález v českém prostředí

Na parcelách za domy stály menší stavby, zděné sklípky a odpadní jámy, které dokreslují vybavení středověkých kutnohorských domácností.

V jedné usedlosti se například vyráběly z kostí a parohů užitkové předměty.

Na parcele jiné usedlosti archeologové objevili pec na pálení vápna.

Nejvíce si cení nálezu keramických dílů velké prubířské pece z 16. století, dokládající, že se majitel přilehlého domu zabýval zpracováním stříbra. V českém prostředí je to zcela unikátní nález.

Po roce 1626 využívali areál jezuité. Na místě jednoho ze zbořených domů si postavili budovu, kterou používali jako provizorní kolej a která se dochovala dodnes (takzvaný štábní dům). Plocha kolem něj byla přeměněna v zahradu. Po roce 1773 areál převzala armáda a zahradu změnila ve cvičiště.