V pustině pražských Bubnů má žít až 25 tisíc lidí. Město představilo územní studii

V pustině pražských Bubnů má žít až 25 tisíc lidí. Město představilo územní studii
Návrh územní studie určuje přesné rozdělení brownfieldu na zeleň a zástavbu. Stanoví také využití jednotlivých parcel, ať už k bydlení, či k administrativním účelům.
Takhle vypadá brownfield Bubny-Zátory dnes. Pohled z jihozápadu.
Pohled ze severu.
A takhle si území představuje návrh územní studie. Pohled ze severu. Je však nutno podotknout, že územní studie řeší pouze využití a rozparcelování území. Architektura jednotlivých budov už bude na jednotlivých soukromých či veřejných investorech.
Foto: IPR
Jakub Heller Jakub Heller
15. 6. 2019 22:54
Už dvacet let je na jednom z největších pražských brownfieldů Bubny-Zátory stavební uzávěra. Ten, kdo sem zavítá, tu tak kromě železnice nenajde o mnoho víc než několik placených parkovišť, skladů, starých bytových domů a pustých nezastavěných ploch zalitých betonem. To má změnit čerstvě představený návrh územní studie. V nové čtvrti s rozlohou srovnatelnou se Starým Městem podle ní bude žít až 25 tisíc lidí a zhruba stejně jich tu má i pracovat. Začít stavět se má do pěti let.

Rozvojové území Bubny-Zátory v Praze 7 objímá z jihu i ze severu Vltava. Jen těžko prostupné území už desítky let rozděluje Letnou a Holešovice na dva samostatné celky. Navzdory tomu, že se na něm nachází dvě stanice metra, Vltavská a Nádraží Holešovice, příliš návštěvníků neláká. Jde spíše trochu o čtvrť duchů.

Pokud však lze věřit poslednímu prohlášení městských architektů a politiků, do pěti let zde začne obrovská výstavba. V bez nadsázky nové pražské čtvrti má žít až 25 tisíc lidí a v kancelářích vzniknout 29 tisíc pracovních míst. Počítá se také s tím, že do zdejších nově zbudovaných škol bude chodit pět tisíc žáků. Jak budou moci s územím developeři, město i státní organizace naložit, určí územní studie, jejíž návrh byl v úterý představen.

V kontextu Prahy jde o změnu využití nebývale velkého území. "Jen pro představu, Staré Město má rozlohu 129 hektarů. Bubny-Zátory mají hektarů 110. Významná část historie tohoto města se tak odehrála na velmi podobném půdorysu, o kterém tady teď mluvíme," říká náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (za TOP 09). 

Velký park v srdci nové čtvrti

Většina území, přesně 60 procent, má sloužit k bydlení. Hlavní rezidenční oblast vznikne kolem velkého parku o rozloze šesti hektarů v samém středu "nové čtvrti". Zdejší budovy mají mít šest až osm pater a bydlet v nich bude zhruba 230 obyvatel na jeden hektar, tedy asi tolik, kolik jich žije na pražských Vinohradech.

Nový park se má stát novou tváří a centrem Holešovic a propojit zelení oba břehy Vltavy, novou čtvrť i pražské Výstaviště a Stromovku. Vše směřuje k cíli, který si stanovil připravovaný Metropolitní plán - tedy vytvořit z Holešovic druhé centrum Prahy pro 21. století. Celé území mají protínat ulice lemované stromy a budovami se zelenými střechami. 

Je však nutné dodat, že územní studie řeší pouze využití a rozparcelování území. Architektura jednotlivých budov už bude na jednotlivých soukromých či veřejných investorech. Představené vizualizace jsou tak spíše odhadem a celá čtvrť může nakonec působit úplně jiným dojmem.

Jeden cíl si ale architekti územní změny přece jen dali - chtějí organicky propojit okolní čtvrti. Ze všech stran má tak k centrálnímu parku mířit zástavba, která se řídí charakterem čtvrtí, ze kterých vychází. 

"Důležité je, že nevznikne nesourodá a nová čtvrť, ale bude dodržován charakter okolních čtvrtí," říká architekt Petr Pelčák, který spolu s kolegy územní studii připravil. "Chceme vytvořit území s velkou koncentrací dobrých adres," dodává architekt.

Na severu kanceláře

V severovýchodní části území, tedy v okolí stanice metra Nádraží Holešovice a Argentinské ulice, pak budou převažovat kanceláře, ač i zde namíchané s bytovými domy. Odhaduje se, že severní část pojme více než deset tisíc zaměstnanců. Podobně jako na jihu i zde bude většina budov dosahovat výšky maximálně osmi podlaží, s výjimkou oblasti těsně u stanice metra, kde se počítá s až 21patrovými věžáky. Převážně jde o pozemky města a státu.

Právě tuto část území Praha v minulosti nabídla premiérovi Babišovi jako vhodnou lokalitu pro vybudování vládní čtvrti. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ji však několikrát odmítl s tím, že za jediné příhodné místo považuje okolí stanice metra v Letňanech. Také podle zástupců města již není pravděpodobné, že by zde vládní kampus někdy vznikl.

Území křižované magistrálou, železnicí i tramvajovou tratí

Dopravně je celé území poměrně složitým spletencem. Bubny-Zátory jsou napojeny na metro, tramvajovou trať, železnici a protíná je také pražská magistrála. Vést tudy má ostatně i připravovaná rychlodráha na Letiště Václava Havla a Kladno. Jak přesně se s tímto rébusem město vyrovná, zatím není jasné, detailní dopravní model pro územní studii bude hotový až koncem léta.

Počítá se ale například se svedením obou pruhů magistrály do Argentinské ulice a jejím přetvořením na jakýsi bulvár lemovaný stromy ve stylu pařížské Champs-Élysées. Počty aut, které zde denně projíždí, by však měly zůstat stejné.

Vlaky pak mají po většině území projíždět po vyvýšené estakádě připomínající Negrelliho viadukt. Její oblouky mají být zastavěné a místo v nich najdou nejrůznější podniky a veřejná vybavenost.

Historická paměť zůstává, kultura přichází

Nová čtvrť má sehrát významnou roli také v kulturním životě metropole. A to hned kvůli dvěma připravovaným projektům. V původní budově bubenského nádraží vzniká Památník ticha, jehož expozice má připomenout složité dějiny 20. století.

"V území nemizí ani historická paměť. Právě z nádraží Bubny byly během druhé světové války vypravovány transporty s desetitisíci židovskými obyvateli Prahy do ghett, koncentračních a vyhlazovacích táborů. Po druhé světové válce odtud při odsunu odjížděli pražští Němci," připomíná Lenka Burgerová, místostarostka Prahy 7. Úprava stavby pro potřeby památníku by měla být hotová do roku 2021. 

V nové čtvrti má vzniknout také koncertní sál, konkrétně na jihu v těsném okolí stanice metra Vltavská. Architektonická soutěž na jeho podobu má být vyhlášena v příštím roce. 

Na území budou zachovány také některé historické budovy, zejména již zmíněné bubenské nádraží, vodárna a také památkově chráněná elektrárna. Z ní chce soukromý investor vytvořit kulturně společenské centrum, podobně jako se to podařilo v případě průmyslového areálu Dolu Hlubina a Vítkovických železáren v Ostravě.

Finální studie by mohla být hotová do konce roku

Kompletní návrh územní studie město zveřejní v červenci a poté k němu bude možné podávat připomínky. "Je to podobné, jako když se zpracovává územní plán. Nejdříve se vytvoří návrh, který se projedná s městskou částí, s veřejností a odborníky, aby se odladily případné chyby a nepřesnosti, nebo aby se vyřešily vztahy mezi vlastníky a městem. Odhaduji, že finální územní studie může být hotová zhruba na konci roku," říká Hlaváček. 

Pokud však bude skutečně územní studie schválena, má město v plánu začít už příští rok udělovat výjimky ze stavební uzávěry. Na několika místech by tak mohla začít výstavba s předstihem. "Mělo by jít o několik vybraných projektů, které jsou v souladu už s dnešním územním plánem," říká ředitel Institutu a plánování rozvoje Ondřej Boháč.

Na většině území se však podle něj začne stavět do pěti let, tedy až po sejmutí stavební uzávěry. Celkem má na současném brownfieldu vzniknout asi 1,8 milionu metrů čtverečních podlahových ploch.

"Bubny a Zátory řeší Praha už téměř 30 let. Je to dlouhá doba, ale není neobvyklá. Například londýnské nádraží King's Cross, celosvětově uznávaný úspěšný příklad revitalizace brownfieldu, se připravovalo na transformaci od počátku 90. let a dokončení je plánováno na rok 2020," říká Boháč. Dodává, že nádraží King’s Cross má pouhých 27 hektarů, a je tedy čtyřikrát menší než plocha Bubnů. 

 

Právě se děje

Aktualizováno před 23 minutami

Dálnici D10 uzavřela u Mladé Boleslavi nehoda kamionu

Dálnici D10 ve směru na Prahu uzavřela u Mladé Boleslavi nehoda kamionu, který se převrátil na bok. Část návěsu zasahuje také do jízdního pásu v druhém směru, kde je provoz sveden do jednoho jízdního pruhu. Při nehodě se nákladnímu autu prorazila nádrž a unikala nafta, řekla mluvčí středočeských hasičů Tereza Fliegerová. Podle policejní mluvčí Michaely Novákové se kolize obešla bez zranění.

Policisté na místo vyjeli ve 13:30, kamion měl podle polského řidiče technickou závadu. Po nehodě zůstal ležet na středových svodidlech. Podle Novákové byl v podvečer provoz na Prahu jedním pruhem obnoven zhruba na čtvrt hodiny, aby mohla odjet část čekajících aut. "Ale už je to zase zavřené," uvedla mluvčí kolem 18:00.

Další zprávy