Prodáme vám pozemky pro vládní čtvrť, ale zaplatíte nám okruh, navrhla Babišovi Praha

Jakub Heller Jakub Heller
30. 1. 2019 18:18
Premiér Andrej Babiš se ve čtvrtek setkal se zástupci pražského magistrátu. Představil jim svůj projekt vládní čtvrti a snažil se je přesvědčit k prodeji potřebných pozemků. Primátor Zdeněk Hřib (piráti) mu dal odvážnou nabídku. Praha pozemky státu prodá, jen pokud v Letňanech vznikne kromě vládního kampusu také nemocnice a více než třináct set bytů, ale hlavně pokud stát zaplatí vnitřní okruh za 60 miliard korun.
Území v Pražských Letňanech, na kterém chce premiér Andrej Babiš postavit vládní čtvrť.
Území v Pražských Letňanech, na kterém chce premiér Andrej Babiš postavit vládní čtvrť. | Foto: Denis Chripák

"Závěr jednání je takový, že magistrát by nám pozemek prodal. Na tom pozemku bychom postavili novou nemocnici, kam by se přestěhovala Nemocnice Na Bulovce, bylo by tam tedy i administrativní centrum pro až deset tisíc státních zaměstnanců a také asi 1 300 bytů," řekl premiér na tiskové konferenci po setkání se zástupci metropole.

Za to si však Praha na oplátku žádá nemalou odměnu. Od státu chce odkoupit stávající budovy, které dnes slouží Nemocnici Na Bulovce a také nevyužívaná Karlínská kasárna. Největší položkou na seznamu pražských přání je však okruh. Konkrétně šedesát miliard na dostavbu vnitřního okruhu na východě metropole. Ty má vláda magistrátu poskytnout ze státního rozpočtu.

"Ano, dostali jsme tu nabídku jako jeden balík," odpověděl Andrej Babiš na otázku, zda Praha považuje peníze na okruh za podmínku, bez jejíhož splnění pozemky neprodá. "Argumentuje tím, že stát platí i okruh v Brně. To je sice hezký argument, ale my jsme to neměli v plánu. Nicméně vnímáme ten požadavek," dodal premiér. 

Vedení metropole od něj odpověď dostane do dvou týdnů. "Domluvili jsme se, že do čtrnácti dnů písemně nabídneme Praze naší pozici," dodal Babiš.

O několik málo minut později začali odpovídat na novinářské otázky i zástupci magistrátu. "Naším cílem bylo zabránit tomu, aby v Letňanech vznikla monotematická čtvrť, jak bylo původě navrhováno. Proto požadujeme, aby administrativní budovy byly v areálu doplněny moderní nemocnicí a bydlením, čímž bude podpořeno město krátkých vzdáleností," říká primátor.

Podle jeho prvního náměstka Petra Hlaváčka (Spojené síly pro Prahu) se jak kanceláře, tak byty a nemocnice na parcely bez problémů vejdou. Problémem může být dopravní obslužnost, což je také důvod, proč město od státu požaduje zaplacení okruhu.

K požadavku na financování okruhu ze státní kasy Hřib dodal, že magistrát nevidí důvod, proč by za stavbu celostátního významu mělo město platit samo.

"Je v zájmu celé země, aby Praha měla odpovídající dopravní dostupnost. S ohledem na to, že stát financuje stavbu velkého městského okruhu v Brně ve výši asi šedesát miliard, přijde mi logické, že by tedy stát měl zaplatit městský okruh také v Praze,"  řekl primátor Zdeněk Hřib (piráti).

Trvá také na tom, že pokud se metropole s premiérem nakonec dohodne, bude na podobu nové vládní čtvrti vypsána mezinárodní dvoukolová architektonická soutěž. S tím Andrej Babiš souhlasí. Primátor nicméně upozorňuje, že ačkoliv se jednání posunula, zatím není jejich výsledek ani zdaleka jistý. 

Velké úřednické stěhování
Do vládního kampusu, který chce vláda vybudovat v Letňanech, by si premiér přál přesunout více než deset tisíc úředníků, kteří sídlí v dosavadních budovách ministerstev v centru města. Často jde o historické objekty a památky. Někteří zaměstnanci jsou však i v budovách, které si stát za tímto účelem pronajímá.

Celkem by se na okraj metropole měla přesunout pracoviště 42 vybraných složek státu spadajících pod jednotlivá ministerstva. Do Letňan by se stěhovala část téměř každého resortu - od ministerstva životního prostředí po ministerstvo dopravy. Jediným resortem, který by byl do kampusu přesunut celý, by však bylo Ministerstvo pro místní rozvoj, které dnes sídlí v Praze na sedmi různých adresách.

Šéfka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřina Arajmu uvedla, že dohromady se má transakce týkat 115 budov, z nichž 90 se má vyprázdnit a do zbytku se přesunou zaměstnanci z jiných úřadů.

Babiš také dodal, že si zatím se zástupci metropole úplně nerozumí v tom, jak by k výměně Prahou požadovaných budov za pozemky v Letňanech došlo. Karlínská kasárna i stavby na Bulovce mají dohromady více než dvojnásobnou hodnotu a stát podle premiéra musí postupovat podle zákona a nezbavovat se majetku nevýhodně.

Komplex v Letňanech by měl podle Babiše státní pokladnu přijít na deset miliard korun. K jeho vybudování ale bude stát potřebovat pomoc vedení hlavního města. Už kvůli tomu, že bude třeba schválit změny územního plánu, ale také proto, že část dotčených pozemků v Letňanech vlastní Praha. Výměnou za šestnáct pozemků už dříve nabídl Babiš metropoli areál zámku na Veleslavíně. Pozemky mají podle premiéra hodnotu 350 milionů korun a zámeček se měl původně dražit s vyvolávací cenou 382 milionů.

Jenže vedení města projekt příliš neoslovil. "Monotematická čtvrť přináší zvýšené požadavky na dopravu. Každé ráno se zvedne rezidenční čtvrť, jede do té administrativní a večer jedou všichni zpět," reagoval na nápad pražský primátor Zdeněk Hřib (piráti). Stejně tak se obával o osud stávajících budov, které by úředníci opustili. Naopak navrhl, že by si město na dotčených pozemcích v Letňanech přálo vybudovat novou nemocnici, která by nahradila nevyhovující Nemocnici na Bulovce.

Na to Babiš reagoval kompromisem - v Letňanech by mohla vzniknout úřednická čtvrť i nemocnice zároveň.

Alternativy se vládním úředníkům nelíbí

Pražská koalice se však často řídí názorem Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). A ten skutečně uznává, že s umístěním úředníků je v Praze problém. "Přibližně pět tisíc úředníků sídlí v nájmech a spousta úřadů v nevyhovujících budovách," říká Marek Vácha z IPR. Současně však nesouhlasí s lokalitou Letňan, z obdobných důvodů jako primátor. 

IPR proto už dříve nabídl premiérovi alternativy. Například část rozvojového území Bubny-Zátory kolem Nádraží Holešovice či území u metra Hradčanská. Obě lokality mnohem blíže centru.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který má projekt na starost, však umístění komplexu v Letňanech dlouhodobě hájí. "Jedná se v zásadě o jedinou vhodnou lokalitu, kde jsou pozemky ve vlastnictví státu či města. Naopak v lokalitě Bubny-Zátory jsou pozemky ve vlastnictví zhruba 40 různých subjektů, a to i ze zahraničí," řekl mluvčí úřadu Radek Ležatka.

Ušetří stát, nebo neušetří?

Andrej Babiš poprvé mluvil o vládní čtvrti v Letňanech už v roce 2016. Tehdy mluvil o tom, že by měl stát šest miliard. Znovu svůj nápad oživil loni v listopadu, když poslal čerstvému pražskému primátorovi Zdeňku Hřibovi (piráti) dopis, ve kterém napsal, že "zájem České republiky na získání příslušných pozemků v Letňanech je zásadní".

Při obhajobě projektu pracuje premiér s náklady na stávající budovy na deset let. Vyčíslil je na 25 miliard korun − pět za nájemné, sedm za předpokládané investice a 13 miliard nutných na provoz a údržbu často několik desítek let starých budov v centru metropole. Desetimiliardovou investici do nového úřednického kampusu by tak podle něj vynahradily úspory. Mluví o tom, že by se tato investice vrátila do pěti let.

Z prodeje budov čeká stát miliardy korun

Zároveň chce také Babiš část stávajících úřednických domů prodat. "Celkově odhadujeme příjmy z prodaných budov ve výši cca 7,5 miliardy korun," řekl Ležatka. Další opuštěné domy by podle Babiše mohly sloužit pro kulturní účely − jako muzea či galerie. Z toho však vyplývá, že vysokých nákladů spojených s budovami v centru Prahy by se stát zcela nezbavil.

Prodat by stát měl například budovy ministerstva financí v Legerově ulici nebo Generálního finančního ředitelství, které by mohly být přestavěny na byty.

K mání by měl být i dům v ulici Na Příkopech, kde sídlí úředníci Státního pozemkového úřadu či ministerstva pro místní rozvoj. Na prodej by mohla být i budova Úřadu pro zastupovaní státu ve věcech majetkových na nábřeží či kancelářská budova ministerstva životního prostředí ve Vršovicích.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib zemřelo nejméně 21 lidí

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib dnes zahynulo nejméně 21 lidí. Ostřelování uprchlického tábora na severozápadě Sýrie nedaleko turecké hranice si vyžádalo 15 obětí a nálet na povstalci držené město dalších šest mrtvých. Informovala o tom exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která získává zprávy od svých informátorů v Sýrii.

Podle SOHR stojí za útokem na uprchlický tábor syrská vládní vojska. Další množství lidí bylo při ostřelování zraněno. K útoku došlo nedlouho poté, co jiný nálet na povstalci držené město Maarat Numán rovněž v provincii Idlib usmrtil nejméně šest osob. O tomto útoku informovala organizace SOHR a rovněž dobrovolnická organizace Bílé přilby, která v povstaleckých oblastech pomáhá zraněným.

V provincii Idlib od konce srpna platí křehké příměří oznámené Moskvou. Do té doby během ofenzivy, kterou zahájila v dubnu syrská armáda, zahynula téměř tisícovka civilistů a na 400.000 lidí muselo opustit své domovy, uvedla nedávno OSN.

před 5 hodinami

Spojené státy začaly udělovat licence firmám pro obchodování s Huawei

Americké ministerstvo obchodu ve středu začalo udělovat některým firmám omezené licence pro obchodování s čínskou společností Huawei Technologies. Informovala o tom agentura Reuters. Washington v květnu zařadil tuto čínskou společnost na černou listinu. V pondělí resort potřetí prodloužil takzvanou dočasnou všeobecnou licenci, která umožňuje limitované obchodování s Huawei, bez něhož se neobejdou operátoři provozující komunikační sítě na americkém venkově.

"Ministerstvo vydává tyto omezené licence, jimiž povoluje limitované a konkrétně vymezené aktivity, které nepředstavují významné riziko pro národní bezpečnost anebo pro zahraniční zájmy Spojených států," uvedl resort obchodu v prohlášení.

Zatím není jasné, které produkty mohou americké společnosti největšímu výrobci telekomunikačních zařízení na světě prodávat. Čínský technologický gigant, který je zároveň druhým největším výrobcem chytrých telefonů na světě, především čeká, zda licenci dostane Google, který by pak mohl dodávat svůj operační systém Android a aplikace do nových přístrojů Huawei, napsala Reuters. Internetová společnost Google věc odmítla komentovat.

před 5 hodinami

Jaškin bodoval v KHL už v jedenáctém utkání v řadě

Český útočník Dmitrij Jaškin bodoval v Kontinentální lize už v jedenáctém utkání za sebou a se dvěma asistencemi patřil ke strůjcům vítězství Dynama Moskva 4:3 v prodloužení na ledě Dinama Riga. Omský rodák se nejprve podílel v 57. minutě na vyrovnávacím gólu a po jeho individuální akci dokonal Vadim Šipačov obrat pouhou sekundu před koncem prodloužení.

Šestadvacetiletý Jaškin navíc už posedmé za sebou zaznamenal minimálně dva kanadské body. V povedené jedenáctizápasové sérii trvající od 19. října zaznamenal 23 bodů (8+15) a s celkovou bilancí 13+19 si upevnil druhé místo v hodnocení produktivity soutěže za Šipačovem (9+27). Dynamo vyhrálo čtvrtý zápas za sebou a je druhé v Západní konferenci s čtyřbodovou ztrátou na CSKA Moskva.

před 6 hodinami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy