Pardubice - Východočeské divadlo Pardubice (VČD) finišuje s přípravami tradičního Festivalu smíchu, soutěžní přehlídky českých divadelních komedií. Pro 12. ročník chystá novinku. Bude předávat cenu Genius smíchu. Soška je to netradiční a úsměvná, laureát se má na co těšit.
Festival začíná 27. února a končí 5. března Galavečerem smíchu. Právě na závěrečném slavnostním vyhlašování cen přibude ještě jedna trofej.
K hlavní ceně, tedy Komedii roku, k ohodnocení nejlepšího ženského a mužského výkonu, ceně studentské a odborné poroty a ke Komedii diváků přibude i sedmá, Genius smíchu.
"Chtěli bychom ocenit toho umělce, který výrazně zasáhl do aktuální komediální tvorby. Nejde o žádnou dvoranu slávy, oceňujeme aktivního umělce. Nejde tedy o zhodnocení celoživotního díla," vysvětluje smysl Genia smíchu ředitel VČD Petr Dohnal.
Pořádajícímu pardubickému divadlu jméno laureáta pomohlo najít na třicet oslovených divadelních teoretiku a kritiků, tzv. "akademiků smíchu".
"V prvním kole jsme dostali spoustu jmen, některá se opakovala, do druhého kola se dostali čtyři lidé se stejným počtem hlasů. Zajímavé je, že postoupili především režiséři a autoři. Akademici hodnotili spíše práci těch, kteří nejsou moc vidět, ale mohou mít na výsledku hlavní podíl," popisuje cestu je Geniovi dramaturgyně pardubického divadla Jana Uherová.´
Vedle perníkových kvádříků originální soška
Cena se od šestice svých kolegyň významně liší. Nejen tím, že je nová, popřípadě tím, že si ji může odnést někdo, kdo se neúčastní soutěžního festivalu, ale i svým vzhledem. A to opravdu značně.
Šest tradičních cen má podobu poměrně fádního perníkového kvádříku s logem festivalu a nápisy. Genius smíchu je značně odvážná kubistická soška z dílny pardubické sochařky Kláry Klose.
Inspirací jí byla socha Genia na budově divadla, jež tvoří jednu z dominant Pardubic a jež vznikla podle sádrového modelu sochaře Bohumila Kafky v letech 1907-1909.
"Původně jsme chtěli dávat její repliku, ale pak jsme si řekli, že by dílo mělo mít vztah ke smíchu a komedii. Oslovili jsme proto Kláru Klose, jejíž sochy humorné jsou," vysvětluje ředitel Dohnal.
Na rozdíl od originálu má žena značně "kypré" tvary, roh hojnosti ji prochází mezi nohami a tvář ženy již pochopitelně nepřipomíná pěvkyni Emu Destinnovou.
"Snažila jsem se, aby soška nebyla těžká, jak jste se bál, aby to ten laureát unesl. Pokaždé bude ta socha jiná. Tak rychle mi zmizela z ateliéru, že jsem si ji ani nestačila fotit. Každopádně jsem chtěla, aby na tom rohu hojnosti, který soše prochází mezi nohami, byla pokaždé jiná úsměvná maska, aby každá socha byla originál," říká ke svému výtvoru Klára Klose.
Sahala jste si na sochy? Nee. To je škoda
O úsměvnosti jejích soch již vědí své návštěvníci pardubického divadla. Ve foyer budovy probíhá její výstava.
Člověk se při jejím zhlédnutí přistihne při nevídané věci - nad sochou ho popadají záchvaty smíchu. Ptáte-li se jí s údivem, jestli je to běžné, humorná socha, a zda to k sobě vlastně patří, socha a humor, podiví se pro změnu ona: "Ale vždyť sochy zobrazují lidi a k lidem humor přece patří."
Klose navíc vychází ze školy Šmidrů, jejímž členem byl i její učitel Karel Nepraš. Tato umělecká skupina vznikla v 50. letech a proti oficiálnímu socialistickému umění revoltovala právě groteskním humorem či recesí. Prosazovala také, aby umění nebylo jen něco, na co se chodí do galerie, ale aby bylo mnohem více spojeno se životem a každodenností.
Sochařka se mě pak ještě zeptá: "Sahala jste si na ty sochy?" "Neee," ubezpečuji ji rychle. "Ale to je škoda," překvapí mě znovu originální sochařka. "Na ty právě máte sahat a pohybovat s nimi."
Pak mě ochotně celou výstavou provede: "Tady je socha ženy, v břiše se jí točí mlýnek, každý dílec je fáze vývoje dítěte." Klára Klose točí kličkou: "A žena otěhotní, vyroste jí v břiše dítě, porodí, zase otěhotní a tak to jde u ní dál a dál, znovu a znovu…"
S některou sochou lze hýbat ze zdola nahoru. Třeba dílem "Jak přemýšlí muži". "Tak, nebo tak," ukazuje autorka a na postavě se objeví nahoře buď hlava, nebo mužský úd…
Když se jí přízemně optám, zda se nebojí, že při manipulaci veřejnosti s jejími sochami dojdou k úhoně, fatálně odvětí: "No tak se to zase vyrobí a přidělá..."
Laureát ceny Genius smíchu se má každopádně na co těšit.
