Hradec Králové - Kávu na sluneční palubě královéhradeckého botelu Čechie si obyvatelé ani návštěvníci krajského města už dlouho nedali a také už nedají. Kdysi atraktivní podnik na Labi, který lákal i zahraniční turisty, dlouhá léta chátral, nyní putoval do šrotu.
Loď trůnila v městském centru na Smetanově nábřeží, přímo naproti kongresovému centru Aldis. Jeden ze svých posledních dnů slávy prožil značně paradoxně během tradiční akce "Nábřeží paromilů", výstavy parních strojů, pořádané hned vedle tohoto vraku.
Mnozí návštěvníci v domnění, že jde o další z exponátů, či o výstavní prostor, houfně mířili k otevřeným dveřím Čechie a plni zájmu se nořili do zpustošeného nitra, znečištěného bezdomovci…
Jsem nadšený, že je pryč, radoval se primátor
Jednání s uchazeči o koupi někdejšího plovoucího hotelu a restaurace k cíli nevedla, takže jeho osud byl zpečetěn. Plavidlo začal jeho vlastník rozebírat a po částech odvážet do šrotu.
Loď byla postupně rozřezána autogenem a po kusech naložena do kontejnerů. Tzv. vanu plavidla vyzvednuly dva jeřáby z vody a rozřezala se na břehu.
Hradecká radnice nebude loď postrádat. Chátrající kolos o hmotnosti 250 tun v posledních letech nepatřil k objektům, kterými by se město mohlo chlubit, při velké vodě navíc znamenal riziko.
"Bylo to už ošklivé a neudržované, takový kus šrotu na vodě. Při povodních stálo dost peněz loď přivazovat a fixovat, aby se neutrhla směrem k mostu," řekl primátor Zdeněk Fink. Rozhodnutí majitele o likvidaci Čechie vítá. "Jsem nadšený, stejně jako většina Hradečáků," prohlásil.
Zdeněk Pešát, který plavidlo před patnácti lety do Hradce přivezl, je z jeho konce smutný. "To, že se to dostalo do takového stavu, je mi velice líto," řekl. "Někomu se může zdát, že loď je zanedbaná a zchátralá, ale to je jen povrchová záležitost. Jinak je zdravá," povzdechl si ještě před likvidací.
Loď se původně jmenovala Fridrich der Grosse a byla původně stavěna pro Ericha Honeckera, generálního tajemníka komunistické strany NDR.
Čekal jsem, až přejede parník po křižovatce, vzpomíná řidič MHD
Když se Čechie v roce 1996 do krajského města dostala, byla velkou atrakcí a lákadlem. Například už transport ocelového kolosu na valníku po silnici z Chvaletic do Hradce sledovaly stovky lidí. Další zvědavci čekali na příjezd plavidla na hradeckých křižovatkách a na nábřeží v Labské ulici, kde Čechie sklouzla po dřevěných ližinách na hladinu Labe.
Ještě předtím však rozměrný náklad zkomplikoval dopravu v Hradci.
"Stál jsem s autobusem na křižovatce, když převáželi loď. Do zastávky jsem tedy přijel o něco později a jeden cestující se do mě pustil, kde jsem byl tak dlouho, že mám zpoždění. Řekl jsem mu, že jsem v křižovatce čekal, až přejede parník. Hrozně ho to rozčílilo, myslel si, že si z něho ještě dělám legraci. Lidé v autobuse se mě sice zastali a tvrdili, že tam skutečně jela loď, ale pán byl úplně nepříčetný," vzpomíná na někdejší jízdu Čechie ulicemi řidič hradecké MHD Karel Šrámek.
V dobách své největší slávy byla Čechie vyhledávanou atrakcí. Kromě ubytování pro 54 osob v sedmadvaceti pokojích a restaurace s kavárnou loď disponovala sluneční palubou. Do Hradce jezdili s cestovními kancelářemi turisté z Německa, Polska i Běloruska, v kajutách často spali také známí hosté. To je však dávno pryč. V posledních letech využívali Čechii už jen bezdomovci.
Jak k tomu mohlo dojít? "Moje společnost Čechien nestačila splácet půjčku a dostala se do konkurzu. Správce konkurzní podstaty tam vložil nejen majetek společnosti, ale neoprávněně i loď. Záležitost jsem dal k soudu, ale trvalo to šest let, loď chátrala a já nemohl nic dělat. Až v roce 2007 se mi podařilo soud vyhrát a získat loď zpět. Jelikož jsem měl v té době už podlomené zdraví, nemohl jsem ji provozovat, proto došlo k prodeji," přiblížil Zdeněk Pešát začátek úpadku kdysi vyhledávaného zařízení.