Brno - Buď se nádraží přesune k řece, nebo se jeho modernizace v dohledné době město nedočká. Tak zní předpoklad brněnského vedení poté, co byly dokončeny srovnávací studie pro obě možné varianty. Podle magistrátu by výstavba nádraží u řeky vedle autobusového nádraží Zvonařka mohla začít do roku 2019, zato variantu přesunu železničního uzlu pod Petrov provází mnoho nejistot.
Hlavní slovo bude mít Centrální komise Ministerstva dopravy, jež vybere jednu z variant na základě studie proveditelnosti. Ta by měla být dokončena v květnu 2015.
"Budeme podporovat každou verzi železničního uzlu, kterou stát vybere, prosadí a zaplatí. Současně však upozorňujeme na objektivní fakt, že jediná připravená varianta je nyní Nádraží u řeky," říká náměstek primátora Robert Kotzian (ODS).
Třetí územní rozhodnutí, čtyři soudní spory
Jestli začne za pět let v Brně vyrůstat nové nádraží v místě nákladového Dolního nádraží, to záleží podle magistrátu na dvou podmínkách. "Kromě toho, aby se stát rozhodl pro danou variantu, je klíčové, aby se městu podařilo ustát soudní spory," říká Kotzian.
Město se nyní soudí se čtyřmi subjekty, které se odvolaly proti, již třetímu, územnímu rozhodnutí. "To je podle nás opět vydané nezákonně. Ve spise chybí například krajský územní plán, závazné stanovisko k zásahu do krajinného rázu nebo kvalitnější hluková studie," vyjmenovává hlavní důvody odvolání Miroslav Patrik ze spolku Děti Země.
Stavba podle něj není v souladu s územně plánovací dokumentací, a přestože existuje územní plán Brna, chybí krajský územní plán, jenž byl v červnu 2012 zrušen.
Děti Země a magistrát se nedohodnou
Kotzian vidí šanci na domluvu se třemi odvolanými, Děti Země podle něj zájem o jednání neprojevují. "Snažil jsem se s nimi domluvit na jednání, ale nechtějí slyšet žádné argumenty. Mám dojem, že vůbec nevidí důsledky svého konání," říká náměstek.
Patrik však nevidí důvod, proč by s ním měl spolek jednat. "Jednání a ústupky mají probíhat na začátku, ne po osmi letech běžícího řízení. Připadá nám to jako účelový politický krok, vzpomenout si až před komunálními volbami, že by bylo dobré jednat s občany," kritizuje náměstkův postup. K domluvě mezi Dětmi Země a magistrátem podle něj nedojde.
Referendum by městu svázalo ruce. Ale ne zcela
Třetina potřebných podpisů se zatím shromáždila na petici o referendu, na základě něhož by se veřejně hlasovalo o tom, zda se má nádraží přesunout, nebo ne. Odpůrci přesunu nádraží o necelý kilometr do Jižního centra k řece argumentují především výhodnou polohou současného nádraží, které je dobře přístupné.
"Referendum není schopno podpořit variantu pod Petrovem, je schopno jen komplikovat variantu u řeky. Jsou to pro mě stoupenci nulté varianty," vysvětluje Kotzian s tím, že výsledky případného veřejného hlasování osud nádraží nemusí ovlivnit. O stavbě totiž rozhoduje Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) a referendum nemůže ovlivnit státní investici.
"Nemůže také zrušit platný územní plán a nemůže bránit stavbě na pozemcích SŽDC. Může svázat ruce jen městu, ale ne zcela," upozorňuje Kotzian.
Strategický mezinárodní uzel
Podle zastánců varianty Nádraží u řeky by byla chyba, kdyby Brno přišlo o svou strategickou polohu v Evropě. Díky tomu, že městem procházejí dvě mezinárodní železniční tratě, je modernizace zdejšího nádraží jednou z priorit na evropské úrovni pro roky 2014-2020. Až 85 procent nákladů na výstavbu nádraží by tak byly uhrazeny z evropských zdrojů. Dotace by měly pomoci také výstavbě trati z Brna do Přerova.
