Brno - Česko musí zaplatit Brňanu Lukáši Burešovi téměř půl milionu korun za nedobrovolnou hospitalizaci a nevhodné zacházení na psychiatrii v Brně-Černovicích.

Rozhodl o tom Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Podle Ligy lidských práv jde o další důvod pro reformu psychiatrické péče v Česku.

"ESLP uvedl, že pouhý neklid člověka se zdravotním postižením nemůže vést k tomu, že bude kurtován nebo že budou použity jiné omezovací prostředky. U pana Bureše to bylo aplikováno rutinně, ošetřující personál vůbec nezkoumal, jak s ním jinak pracovat," řekl právník Ligy lidských práv Maroš Matiaško.

Bureš ve stížnosti tvrdil, že jeho přijetí do psychiatrické léčebny bylo nezákonné. Stěžoval si také na ponižující zacházení ze strany ošetřujícího personálu a neochotu státních orgánů vyšetřit okolnosti hospitalizace.

Bureš přijímá rozhodnutí štrasburského soudu jako zadostiučinění. "Věřím, že může posloužit jako precedens pro další podobné případy," řekl Bureš.

Lékař si myslel, že je pod vlivem drog

Do léčebny se tehdy dvaadvacetiletý mladík dostal v únoru 2007 po předávkování uklidňujícím lékem, který mu předepsali psychiatři v Itálii. Pod vlivem medikamentu vyšel z bytu na ulici a do obchodu bez kalhot, pouze ve svetru.

Policejní hlídka ho převezla do psychiatrické léčebny. Tamní lékař se domníval, že je pod vlivem drog. Proto jej nechal umístit na záchytce.

Podle stížnosti byl Bureš deset hodin připoutaný k lůžku. Popruhy mu způsobily poranění na zápěstích i na krku. Bureš má dodnes viditelné jizvy a trvalé následky, což jej jako aktivního hráče na violoncello silně zasáhlo.

Štrasburský soud přiznal Burešovi jako náhradu nemajetkové újmy 20 000 eur (494 623 Kč). Česko podle rozsudku musí peníze vyplatit do tří měsíců. Stát se teoreticky ještě může obrátit k velké komoře ESLP, většinou to však nečiní.

U Krajského soudu v Brně dosud čeká na rozhodnutí také žaloba na ochranu osobnosti, podaná Burešem proti psychiatrické léčebně.

Podle Ligy lidských práv jde o průlomový rozsudek. "Podtrhuje nutnost určité reformy psychiatrické péče, tak jak je poskytována v České republice," uvedl Matiaško.

Podobné případy prý v Česku nejsou výjimečné. K rutinnímu používání omezujících prostředků podle ligy dochází ve velkých psychiatrických léčebnách.