Brno – Poté, co návrh členů Strany zelených na vyhlášení referenda o poloze vlakového nádraží vyvolal u zastupitelstva vlnu nesouhlasu, chopili se iniciativy brněnští aktivisté. Hnutí Duha, Děti země, Masarykova demokratická akademie a Referendum 2014 spojily síly a od února sbírají podpisy na schválení veřejného hlasování. Snahu o takové referendum Brno zažilo už před deseti lety.
Pokud petici podepíše alespoň dvacet tisíc lidí, radní budou muset referendum vyhlásit. "Zatím máme zhruba třetinu potřebných podpisů, ale hlavní vlnu sběru teprve připravujeme," popisuje Jakub Patočka z Masarykovy demokratické akademie. Podle něj by si měli Brňané o poloze nádraží rozhodnout sami.
Načasování je důležité
Přestože se před deseti lety mnoho obyvatel Brna vyjádřilo proti přesunu nádraží, referendum nebylo závazné. Jeho platnost pohřbila slabá účast, k urnám tehdy nepřišlo potřebných padesát procent lidí. Od té doby se podmínky zmírnily. Na to, aby bylo hlasování platné, nyní stačí 35procentní účast.
Iniciátoři petiční akce věří, že po desetileté odmlce se jim podaří referendum prosadit. Pomoct by tomu mělo načasování odevzdání petice. "Našim cílem je, aby se referendum konalo ve stejnou dobu jako komunální volby," doufá Patočka. U komunálních voleb běžně bývá účast dostatečná na to, aby se k referendu vyjádřilo potřebných 35 procent lidí.
Vedení města chce nádraží přesunout k řece
Radní se stále kloní k variantě Řeka odsouvající nádraží do Jižního centra. Ta je podle nich jediná, která umožňuje modernizaci nádraží do roku 2018.
"Objektivním pohledem je zřejmé, že s podporou evropského spolufinancování v současném programovacím období a se znalostí všech dopadů řešení na rozvoj města je způsobilá k uskutečnění pouze přestavba uzlu s nádražím u řeky," uvedl náměstek Robert Kotzian (ODS).
Přesun pod Petrov, který navrhuje občanská koalice Nádraží v centru, je podle magistrátu nevhodný z řady důvodů. Především kvůli nesouladu s územním plánem, ve kterém je zanesena pouze varianta odsunutá. Poloha nádraží v centru podle zastupitelů nevyhovuje také proto, že s ní spojená železniční trasa stále omezuje plochy pro bydlení v Jižním centru. Právě tímto směrem by se mělo město v budoucnu rozrůstat.
Problematická by byla také výstavba tunelů pod historickým jádrem města či přeložení inženýrských sítí.
Méně automobilů
Podle magistrátu má u Svratky v Jižním centru vzniknout dopravní uzel, který umožní na jednom přehledném místě rychlé přestupy mezi vlaky, autobusy i městskou hromadnou dopravou. Napojen bude také na cyklostezku a neopomene ani pěší.
"Dopravní uzel s vysokou intenzitou všech druhů dopravy nebude umístěn v bezprostřední blízkosti historického jádra. To by mělo ulevit centru města také od automobilové dopravy," upozorňuje magistrát. Ve městě by se také uvolnilo mnoho ploch pro další rozvoj, mimo jiné ty dosud nevyužívané v rámci stávajícího nádraží.
Zde by měla vzniknout nová městská čtvrť. "Ta bude vhodně urbanisticky doplněna zelení na místě již nevyužitého železničního tělesa. Dojde k propojení parků hradebního okruhu se zelení při řece Svratce," vysvětluje brněnský magistrát.
Ať to dopadne jakkoli, modernizace je nutná
Zastupitelům o ostatních návrhů především vadí, že další varianty by se musely dlouze prověřovat, což by zbrzdilo projekt. Ten měl přitom, podle původních studií, být už dávno hotový. Avšak léta plánování zatím nepřinesla žádné ovoce.
Po příjezdu do Brna stále vítá cestující přelidněný podchod, špinavý prostor před východem z nádražní budovy, hukot projíždějících aut a tramvají. K zastávkám hromadné dopravy nevedou přechody, jejich přístupnost navíc znemožňuje souvislé zábradlí. Tento chaotický a mnohdy i nebezpečný výjev podle mnoha obyvatel nevytváří dobrý první dojem, který by si měli lidé z jihomoravské metropole odnést.
"Chtěl bych odstranit zábrany bránící pohybu chodců, vytvořit jasné přechody pro pěší, aby prostředí bylo přátelštější nejen pro občany, ale i pro návštěvníky. Také postrádám velkou ceduli před vchodem, která by jasně ukazovala, kterým směrem se co nachází," apeluje jeden z obyvatel Brna-střed.
První úpravy jsou naplánovány na léto
Brněnské nádraží je třeba modernizovat, ať to s ním v budoucnu dopadne jakkoli. Na tom se shodují představitelé města i jeho obyvatelé. „Současné nádraží je odporné, vypadá to hnusně a člověk se tam necítí komfortně. Já bych ho přesunul do jižní části, není to ani daleko do centra," říká Ondřej Chlupáček, který do města dojíždí za studiem.
Zastánci zachování nádraží naopak upozorňují na vysoké investice spojené s výstavbou nového a demolicí starého. Nový uzel by podle nich byl mnohem hůře dostupný. „Zvykl jsem si na jeho pozici. Je fajn, že hned z vlaku můžu nasednout na šalinu a dojet, kam potřebuju,“ pochvaluje si Adam Měrka.
„Současné nádraží už není schopné pojmout více vlaků, přestože poptávka cestujících v posledních letech roste," uvádí další důvod nutné rekonstrukce náměstek primátora Robert Kotzian.
První opravy plánuje město letos v létě. "V přednádražním prostoru proběhnou některé opravy. Rozšíří se možnosti pěší dopravy, předláždí a renovují se nástupní ostrůvky - ty by měly být bezbariérové pro lidi s tělesným postižením," předesílá náměstek.
