Archeologové objevili na Rychnovsku část pohřebiště z doby železné

ČTK ČTK
21. 5. 2020 9:41
Archeologové u Domašína na Rychnovsku narazili na část žárového pohřebiště z doby železné. Pravděpodobně souvisí s rozsáhlým sídlištěm kultury popelnicových polí v nedalekých Černíkovicích. Jedná se o další pozoruhodný objev při vykopávkách v trase budoucího silničního obchvatu Domašína.
Žárové pohřebiště z doby železné u Domašína na Rychnovsku. Na snímku je nalezená zrnotěrka, jednoduchý kamenný nástroj na zpracování zrna.
Žárové pohřebiště z doby železné u Domašína na Rychnovsku. Na snímku je nalezená zrnotěrka, jednoduchý kamenný nástroj na zpracování zrna. | Foto: ČTK

Za posledních deset let jde na Rychnovsku o nejbohatší naleziště, řekla  archeoložka rychnovského muzea Martina Beková. Výzkum u Domašína začal na jaře.

"Zřejmě jsme zachytili okraj žárového pohřebiště slezskoplatěnické kultury ze starší doby železné," řekla Beková.

Archeologové měli o pohřebišti v Domašíně tušení ze zhruba 100 let starých avšak nelokalizovaných nálezů. Nevěděli, kde přesně je. Navíc ve světle nedávných nálezů z Černíkovic získává objevené pohřebiště na významu.

"Z výzkumů z posledních let máme zhruba ze stejného období doložené velké sídliště hned přes vodu v Černíkovicích. V té době byl zvyk oddělovat svět živých a mrtvých, takže s největší pravděpodobností se sídlištěm na druhém břehu řeky Bělá souviselo," řekla Beková.

Archeology překvapil neobvyklý kostrový hrob, který bude výrazně mladší, a to ze středověku nebo novověku. "Je to pro nás záhada. Podle stavu kostry můžeme usuzovat na to, že šlo o dobu, kdy se už pohřbívalo jen na hřbitovech. Jak se nebožtík tady ocitl, se můžeme zatím jen dohadovat. Hrob nyní odkrýváme, takže doufáme, že se ještě něco dozvíme," řekla Martina Beková.

Nejcennějším dosavadním nálezem z výzkumu u Domašína je shluk pěti okrouhlých studen, jaký je typický pro kulturu se šňůrovou keramikou. Zatímco jinde v Evropě, například v Německu, se takové uspořádání studen této kultury objevuje, v ČR by to bylo vůbec poprvé. Podle Bekové byly studny součástí sídliště. Pokud analýzy potvrdí u Domašína sídliště kultury se šňůrovou keramikou datované k roku 2000 před naším letopočtem, půjde o objev, který nemá v ČR obdoby. Sídliště této kultury se dosud v ČR prozkoumat nepodařilo.

Za zmínku stojí také objev pozůstatků sídliště únětické kultury ze starší doby bronzové datované do období okolo 1800 před naším letopočtem nebo také starší sídliště z období eneolitu.

V současnosti probíhá výzkum na jedné třetině délky budoucího obchvatu Domašína, v úseku dlouhém asi 600 metrů. Naleziště je na terénní terase nad řekou Bělou. O tom, že půjde o tak bohaté naleziště, neměli archeologové tušení.

 

Právě se děje

Další zprávy