Za projektem, jehož druhý ročník se právě chystá, stojí STEAM Academy, jež je součástí platformy Vzdělávání jinak. Vyučují programování, robotiku a 3D tisk, podporují školy v zavádění moderních technologií ve výuce a snaží se spolupracovat s učiteli a studenty na projektech, které se pohybují za hranicí standardního vyučování. Název, respektive zkratka STEAM, v sobě zahrnuje anglické názvy pěti předmětů, které by se podle akademie měly učit společně: Science, Technologie, Engineering, Art a Math, tedy přírodní vědy, technologie, technika, umění (včetně průmyslového designu) a matematika.
"Vyučování ve STEAMu je kreativní záležitostí, rozvíjí logické myšlení, kritický přístup uvažování a týmovou spolupráci a hlavně je nesmírně zábavné," míní šéf akademie a ředitel Bratrské školy v Praze Rostislav Konopa, jenž stojí rovněž za projektem Dotkni se vesmíru.
Popisuje, jak si žákovské či studentské týmy mohou sestavit a naprogramovat stratosférický balon se sondou, akademie jim dodá všechen potřebný materiál ve formě stavebnice. Zvolit lze buď základní sadu, kde děti sestaví sondu, která se oživí bez dalšího programování nebo pájení, případně pokročilejší verzi, v níž lze stavebnici doplnit o svá čidla a přeprogramovat.
Speciální balon vynese do stratosféry sondu, která měří výšku, tlak, teplotu či vlhkost. To vše, včetně své polohy, zaznamenává na paměťovou kartu a vysílá svůj radiový signál přijímacím stanicím. Má i akustický signál, který mohou děti poslouchat pomocí přijímacích stanic a pomáhá také k nalezení balonové sondy po přistání. Baterie vydrží pracovat zhruba dvanáct hodin.
"Studenti si prostřednictvím balonu mohou také vyfotografovat a nafilmovat planetu Zemi z vesmíru a přesvědčit se, že opravdu není placatá. Během projektu budou bádat a experimentovat jako skuteční vědci z mnoha oborů a projdou vším, co je nutné znát k plánování letu do vesmíru," líčí Konopa.
Jeho tým opět umožní pětačtyřiceti českým školám na přelomu letošního léta a podzimu vypustit stratosférické balony do výšky 30 až 37 kilometrů. Školám poskytnou veškerou metodickou podporu a naučí je pracovat napříč obory i různými vědeckými oblastmi. Sondu lze po návratu z vesmíru použít na dalších projektech.
Sondy nabízí studentům také možnost vynést do vesmíru drobný náklad. "Do stratosféry tak vzlétly vizitky, fotografie třídy, čtyřlístky, známka s Krtečkem v raketě nebo i bakterie a plísně, které se pak zkoumaly," popisuje Rostislav Konopa. Jeho tým na projektu spolupracoval například s Ústavem fyziky atmosféry či Ústavem jaderné fyziky Akademie věd.
Cena projektu pro školy je osmatřicet tisíc korun, přičemž téměř polovinu tvoří náklady na samotný vzlet balonu, který se plní héliem, musí mít povolení Úřadu civilního letectví a být pojištěn na doslova "astronomickou" částku milion eur.
